Jdi na obsah Jdi na menu
 


Reformační zastvení: Nevěřte v církev!

31. 10. 2011

 

a.jpgMožná jste také v poslední době v médiích zaregistrovali výsledky průzkumu religiozity středoškolské mládeže. K ateizmu se přihlásilo 17 procent středoškoláků. Církevní příslušnost nebo nějaké náboženské vyznání uvedlo v dotazníku 25 procent studentů. Církve považuje za důvěryhodné jen 9 procent respondentů. Nicméně v existenci něčeho "víc než jen viditelný materiální svět" věří 60 procent chlapců a dívek. Tolik z průzkumu.

 

My křesťané si potřebujeme položit jednu základní otázku. Čemu chceme, aby lidé v naší zemi věřili. Samozřejmě, chceme, aby věřili Bohu. Ale co dál? Tady musím říct, že mým cílem není, aby věřili církvi. Mým cílem není, aby svoji víru založili na těch jednotlivcích, kteří jsou křesťany a tvoří církev. A nechci to proto, protože jednotliví křesťané v minulosti selhávali, selhávají nyní a budou selhávat i v budoucnosti. A to včetně mne. Nechci tady církev alibisticky omlouvat, na druhé straně musíme pamatovat, že ta pozemská církev je tvořena chybujícími lidmi a někdy i těmi, kdo víru nemají. A přestože má církev svoji nezastupitelnou roli, ona není zjevením pravdy.

 

A zde se vlastně dostáváme k jednomu z klíčových odkazu reformace, jejíž výročí si připomínáme v těchto dnech. Zjednodušeně by se dalo říct, že Luther při reformaci ukázal na to, že tím objektivním zdrojem a normou víry není a nemůže být církev. Luther jednoznačně znovu ukázal na to, že tím zdrojem a tou normou může být jedině Bible – Písmo svaté.

 

Dovolte, že z Bible samotné ukážu na to, proč si Bible tuto pozici nárokuje. Apoštol Petr, ve svém druhém listu v první kapitole píše: „Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.“

 

Apoštol Petr čitatelům svého dopisu a tím také nám připomíná, že Bible je víc než církev. Bible totiž není pouze text popisující něčí chápání skutečnosti. To, co čteme v Bibli, nejsou lidské výplody, projevy lidské vůle. Petr a mnozí další tvrdí, že režisérem textů Bible je Duch svatý, který byl poslán od Boha. A to je něco fantastického, co řadí Bibli mnohem výš než církev. Církev musí stát na Bibli.

 

Vrátím se k tomu průzkumu, který jsem zmiňoval na začátku. Bezmála 40 procent studentů se vyjádřilo, že v něco věří, ale nespojují se s žádným vyznáním. Tito mladí lidé, stejně jako spousta dalších lidí, mají v sobě Stvořitelem danou touhu věřit a hledat objekt víry. Člověk si často ten objekt víry vytvoří sám ve své mysli a to tak, aby mu vyhovoval, aby nemusel měnit svůj životní styl, aby se cítil dobře. A přitom míjí to zásadní – pravdu. Milí přátelé, udělejme dnes reformační krok. Dejme opět Bibli do centra svého života a dejme ji do rukou i těm, kteří hledají, v co věřit. Nestavějme svoji víru na člověku, na církvi. Neodmítejme víru, kvůli člověka, kvůli církve. Hledejme Boha v Jeho slovu – v Písmu svatém. Amen.

 

 

 

 

 

Zdravím Vás vážení posluchači. Možná jste také v posledních dnech v médiích zaregistrovali výsledky průzkumu religiozity středoškolské mládeže. V průzkumu se pracovalo se 7,000 studenty středních škol a dovolte, že připomenu některé z výsledků. K atheismu se přihlásilo 17 procent středoškoláků. Církevní příslušnost nebo nějaké náboženské vyznání uvedlo v dotazníku 25 procent studentů. Církve považuje za důvěryhodné jen 9 procent respondentů. Nicméně v existenci něčeho "víc než jen viditelný materiální svět" věří 60 procent chlapců a dívek. Tolik z průzkumu.

 

My křesťané si potřebujeme položit jednu základní otázku. Čemu chceme, aby lidé v naší zemi věřili. A tady musím říct, že mým cílem není aby věřili církvi. Mým cílem není, aby svoji víru založili na těch jednotlivcích, kteří jsou křesťany a tvoří církev. A nechci to proto, protože jednotliví křesťané v minulosti selhávali, selhávají nyní a budou selhávat i v budoucnosti. A to včetně mne. Nechci tady církev alibisticky omlouvat na druhé straně musíme pamatovat, že ta pozemská církev je tvořena chybujícími lidmi a někdy i těmi, kdo víru nemají.

 

A zde se vlastně dostáváme k jednomu z klíčových odkazu reformace, jejíž výročí si připomínáme v těchto dnech. Zjednodušeně by se dalo říct, že Luther při reformaci ukázal na to, že tím objektivním zdrojem a normou víry není a nemůže být církev. Luther jednoznačně znovu ukázal na to, že tím zdrojem a tou normou může být jedině Bible – Písmo svaté.

 

Dovolte, že z Bible samotné ukážu na to, proč si Bible tuto pozici nárokuje. Apoštol Petr, ve svém druhém listu v první kapitole píše: „Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.“

 

Apoštol Petr čitatelům svého dopisu a tím také nám připomíná, že Bible je víc než církev. Bible totiž není pouze text popisující něčí chápání skutečnosti. Tto, co čteme v Bibli nejsou lidské výplody, projevy lidské vůle. Petr a mnozí další tvrdí, že režisérem textů Bible je Duch svatý, který byl poslán od Boha. A to je něco fantastického, co řadí Bibli mnohem výš než církev. Církev musí stát na Bibli.

 

Vrátím se k tomu průzkumu, který jsem zmiňoval na začátku. Bezmála 40 procent studentů se vyjádřilo, že v něco věří, ale nespojují se s žádným vyznáním. Tito mladí lidé, stejně jako spousta dalších lidí, mají v sobě Stvořitelem danou touhu věřit a hledá objekt víry. Člověk si často ten objekt víry vytvoří sám ve své mysli a to tak, aby mu vyhovoval, aby nemusel měnit svůj životní styl, aby se cítil dobře. A přitom míjí to zásadní – pravdu. Milí přátelé, udělejme dnes reformační krok. Dejme opět Bibli do centra svého života a dejme ji do rukou i těm, kteří hledají v co věřit. Nestavějme svoji víru na člověku, na církvi. Neodmítejme svoji víru, kvůli člověka, kvůli církve. Hledejme Boha v Jeho slovu – v Písmu svatém. Amen.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář