Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. 5. 2008

Den pro rodinu (zamyšlení ze setkání v Třinci)

Když jsem přemýšlel o tom, co tady vtěsnat do těch několika vět, položil jsem si otázku, co je to vlastně rodina? Jak vlastně vnímá rodinu dnešní společnost? Když jsem tuto otázku vepsal do okna internetového vyhledávače, jako první se mi objevil odkaz na diskusní forum jistého dámského časopisu. Přečetl jsem si asi tucet příspěvků a zjistil jsem, že se zde nachází asi půl tuctu definic toho, co je rodina.

 

Co je tedy rodina? Viděli jsme to na plakátech, které nás zvaly na tu dnešní akci. Rodina, to je pro mne v ideálním případě táta, máma (manželé) a děti. Je mi jasné, že jsou manželé, kteří ze zdravotních důvodů nezažijí tu radost stát se rodiči. Je mi jasné, že rodina je i tam kde dojde ke katastrofě ve formě úmrtí nebo odchodu členů rodiny. Nicméně tou základní společenskou jednotkou je a musí zůstat rodina jako manželé a děti.

 

Se zármutkem musíme říct, že v této oblasti máme zásadní problémy a proto žijeme ve společnosti, kde šťastných, funkčních a kompletních rodin rapidně ubývá. Bohužel naše společnost neví, co s tím udělat a možná ani neví, zda s tím chce něco dělat. A přitom nefunkční rodina je počátkem konce každé společnosti. To se projevuje tím, že ubývá dětí. Projevuje se to tím, že děti nejsou vychovávány rodiči. Projevuje se to tím, že lidé přestávají být dlouhodobě šťastní a hledají krátkodobé a povrchní štěstí. Projevuje se to tím, že se sociální systém dostává z rovnováhy. Projevuje se to ekonomickými problémy. Nedávno jsem četl hezkou studii, která poukazovala na to, že se to projevuje i na zhoršeném životním prostředí.

 

Na americké Michigan State University publikovali výsledky výzkumu, který se pokusil zachytit vliv rozvodů na globální oteplování. Studie vypočítává nárůst spotřeby energií a vody v důsledku rozstěhování partnerů do různých domácností a tvrdí, že jen v USA se za rok 2005 spotřebovalo o 73 miliard kilowatthodin a 23 miliard hektolitrů vody více.

 

Proč to všechno říkám? Abychom si uvědomili, jak moc důležité jsou harmonické a šťastné rodiny. Jenže harmonické a šťastné rodiny nevznikají samy od sebe. Ono to vyžaduje úsilí. Co tedy dělat, abychom tvořili harmonické rodiny? Jelikož jsem křesťan, tak bych na prvním místě řekl, že potřebujeme Boha, aby naše rodiny chránil, formoval a činil silné. Potřebujeme znát Boží normy a rady týkající se manželství a rodiny. Ale jelikož mi je jasné, že ne každý z nás je věřící, tak bych si dovolil ještě jednu univerzální a přesto zásadní pravdu. Kdysi jsem zaslechl toto tvrzení: To nejlepší, co může otec udělat pro své děti je to, že bude milovat jejich matku. To nejlepší, co může matka udělat pro své děti je to, že bude milovat jejich otce. Milovat druhého rodiče je mnohem důležitější než to, že vezmeme děti do Disneylandu, že jím koupíme nejmodernější počítač, že jim vše dovolíme.

 

Pokud se rozhodneme pro aplikaci tohoto jednoduchého principu, pak to bude vidět. Bude to vidět v našich rodinách, v našem městě, v naší společnosti.

A to bych nám z celého srdce přál.

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář