Jdi na obsah Jdi na menu
 


13. 9. 2007

Luteráni jsou vyzýváni, aby přijímali homosexuální pastory

Nadpis, který jste si teď přečetli se objevil v srpnu v nejedněch novinách v USA. V té době se totiž v Chicagu konalo Celocírkevní shromáždění Evangelické Luterské církve v Americe (ELCA). Tato církev prožívá v současnosti obrovský zápas o pozici „homosexuálních pastorů“ v církvi. Její nejvyšší shromáždění odhlasovalo několik rezolucí k otázce homosexuálních pastorů. Ta nejzásadnější „vybízí a povzbuzuje“ biskupy, aby se „zdrželi ukázňování pastorů, kteří žijí v oddaném vztahu s člověkem stejného pohlaví.“ Tato rezoluce byla odhlasována 538 hlasy proti 431 hlasům.

Na shromáždění v Chicagu desítky homosexuálních pastorů a členů sborů hlasitě vyzdvihovali svoji sexuální orientaci. Rozdávali modlitební letáčky, které hovořily o bolesti, jakou zažívají pastoři, když je církev nutí rozhodnout se mezi pastorační službou v církvi a celoživotním partnerem stejného pohlaví.

                Toto jsou jistě znepokojivé zprávy a mnozí jsou určitě rádi, že se tohle děje na jiném kontinentu. Problém je ovšem v tom, že nám je tato situace blíže, než by se na první pohled zdálo. Proč? Protože naše církev v dubnu 2006 podepsala s jednou ze synod této církve smlouvu o partnerství. V této smlouvě se mimo jiné píše: „Skrze vzájemné partnerství se budeme podílet na vizi, životě a misijních cílech partnerské církve.“ Jaký je život naší partnerské církve, na kterém se máme podílet? Zdá se, že pro větší polovinu z nich je naprosto v pořádku, když je pastor praktikující homosexuál. Samozřejmě tato problematika je jen vrcholkem ledovce. Problém je mnohem hlubší. Jeden z pastorů Severovýchodní Pensylvánské synody ELCA, který je silně znepokojen stavem své církve, pastor Michael A. Frost, řekl, kde je problémem: „Ono vlastně to nejdůležitější není otázka homosexuality, ale otázka autority Písma. Jde o to, co říká Boží slovo a jak žijeme životy v poslušnosti tomuto Slovu jako církev a jako jednotliví křesťané.“

               

Jsem vděčný za to, že oficiálně má naše církev v otázce vztahu k homosexualitě jasno. V létě 2003 vydala naše církev stanovisko, které otiskujeme za tímto článkem. Jsem vděčný za to, že se církevní rada už i současnou situací v ELCA začala zajímat. Modleme se, aby členové církevní rady moudře zvážili, zda můžeme setrvat v takovém partnerství a zároveň trvat na svém přesvědčení. Modleme se, aby moudře rozhodli, zda máme toto partnerství vypovědět nebo ho využít k povzbuzení těch, kdo smýšlejí podobně jako my. Modleme se, aby církevní rada nalezla řešení, které bude jasným svědectvím našeho postoje k Bohu a Božímu slovu a které zároveň podpoří ty, kdo dle Božího slova žijí i tam, kdo to už není vždy zvykem.

 

Stanovisko Slezské církve evangelické a.v.  k lidem s homosexuální orientací

 

V současnosti probíhá v církvích široká diskuse o homosexualitě. Nejbližším praktickým cílem některých zájmových skupin v církvích i mimo ně je církevní požehnání  nebo dokonce sňatky homosexuálních párů, umožnění duchovenské služby mužům a ženám s touto sexuální orientací.

Některé kruhy ve společnosti reagují na prohlášení a stanoviska církví v této věci s podrážděním, výsměchem a naprostým nepochopením, a nerespektují právo církve vyjádřit svůj zcela principiální postoj, který dokladuje její věrnost Písmu. Každé vychýlení se z tohoto základu je zradou věrnosti Biblickému poselství.

 

1. Biblické hledisko

 

a/ „Bůh stvořil člověka, aby byl Jeho obrazem…jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: Ploďte se a množte se a naplňte zemi “ 1.Moj 1, 27-28; Mk 10, 2-9. Bůh dal svému stvoření řád a základní součástí tohoto řádu je Bohem posvěcený, požehnaný manželský svazek muže a ženy, jako základ rodiny. Nerozlučné společenství muže a ženy je cílem Boží stvořitelské vůle s člověkem. „…opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.“ Manželství je jedinou formou sexuálního soužití. Sexuální soužití osob stejného pohlaví Bible nazývá hříchem. Homosexualita jako „varianta stvoření“ je biblicky nezdůvodnitelná. Písmo je pro nás jedinou autoritou dobově nepodmíněnou.

 

b/ Rozlišujeme homosexuální sklony a homosexuální pohlavní život. Všechny biblické texty které hovoří o homosexualitě, se vztahují právě na homosexuální pohlavní život. Veškeré biblické citáty mluví hrozivě ostře a jasně. Praktikovaná homosexualita je neslučitelná s křesťanskou vírou!

 

c/ Bible je základem a normou pro všechny křesťanské církve, v případě evangelické církve je to principiální součást reformačního učení.

 

d/ Církev nemůže povolat do služby v církvi lidi s homosexuální orientací ani „žehnat“ homosexuální vztahy, neboť pro takové konání nemá oporu v Bibli ani v tradici. Za převrácení sexuality ke stejnému pohlaví – ať již způsobeno čímkoliv – nelze, viděno biblicky, děkovat a chválit; v důsledku toho na ní nespočívá ani žádné požehnání. Nelze žehnat páru homosexuálů, aby žili osobní tragédii svého života. Je možné žehnat jen tomu, komu žehná Bůh.

 

2. Vztah církve k homosexuálům

 

a/ Homosexuální odchylka od stvořitelského určení jakožto utrpení je uložena pastoraci církve, která se také obrací proti znevažování dotyčných jedinců.

 

                b/ Pastorační pomoc musí obsahovat povzbuzování k důvěře v Ježíše Krista, který každého člověka miluje a svou proměňující vykupitelskou mocí ho chce zachránit.

 

                c/ Církev musí mít promyšlené duchovně, koncepčně i odborně psychologicky fundované a láskyplné doprovázení lidí s touto sexuální orientací, a to s jasným záměrem vytvořit pro ně kvalitní uzdravující společenství.

 

                Tímto stanoviskem se řadíme k většině křesťanů v církvích evangelických, evangelikálních, v římskokatolické a pravoslavné církvi, se kterými sdílíme společný postoj. 

Církevní rada SCEAV

Český Těšín 12.08.2003