Po čem toužíš?
V posledních dnech jsem znovu četl evangelium Marka. Každé
ráno jednu kapitolu. Jednoho rána jsem začal číst kapitolu osmou a zarazil jsem
se hned na počátku. Četl jsem: Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a
neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: "Je mi líto zástupu,
neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Když je pošlu domů hladové,
zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou zdaleka." (Marek 8:1)
Tato slova mne ohromně zarazila a zahanbila. Ptáte se proč? Protože tady
čtu o lidech, kteří toužili především po jednom: být v přítomnosti Ježíše
Krista. Vše ostatní šlo stranou. Stranou šel odpočinek, stranou šla rodina. Už
neměli ani jídlo na cestu domů. Oni prostě důvěřovali Ježíši a věděli, že to
stojí za to. Musel jsem se zamyslet, jak je to v mém životě. A bylo mi hanba.
Proč tak málo toužím po Ježíši a Jeho slově? Napadla mne jen jedna
odpověď: protože si málo uvědomuji svou bídu a hříšnost. Jsem příliš pyšný a
sebevědomý. Kdybych byl pokornější, toužil bych více po tom, kdo jako jediný
dokáže vyléčit člověka. A jak je to s vámi? Jak moc vy toužíte po Ježíši?
Je to vidět alespoň v neděli nebo Bohu nedáme ani ten svatý den a místo toho,
abychom jej oddělili pro Něj, oddělujeme si jej pro odpočinek, pro rodinu.
Ježíš neříká nadarmo: „Hledejte především jeho království a spravedlnost, a
všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33)