Adventní radost i v neradostné době
Kdykoliv se tady scházíme, přicházíme z různých situací. Někteří přicházejí a mají mnoho důvodů k radosti. Včera jsme tady měli svatbu, to je důvod k radosti. Některým se narodily děti nebo jejich narození očekávají. To je velký důvod k radosti. Někteří dostali před Vánocemi s výplatou prémie a radují se.
Ale vždy jsou mezi námi i ti, kteří prožívají různá trápení. Máme tady ty, kteří pečují o těžce nemocné a umírající. Máme mezi sebou ty, kdo byli tento týden hospitalizováni. Máme mezi sebou ty, kteří prožívají bolest z voleb, které činí jejich děti. Možná máme mezi sebou ty, kteří zažívají utrpení v nefunkčním manželství. Možná tady máme mladé lidi, kteří se trápí a zažívají zmatek v sexuální oblasti a v oblasti vlastní identity. Určitě máme mezi námi ty, které bolí samota. Máme mezi námi ty, kteří zažívají bolest, protože jejich blízcí zažívají těžkou zimu na Ukrajině. Obecně myslím, že skoro všichni zažíváme větší či menší bolesti. A s tím vším i letos vstupujeme do adventu. Advent je často spojen s voláním k radosti. I letos jsme volání k tomu, abychom se radovali v neradostné době. Nyní budeme číst text, který již zazněl jako heslo dnešní neděle a byl také v introitu. Vyslechněte slova proroctví, která zapsal prorok Zacharjáš a která nás volají k radosti:
Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. "Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen." Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři od Řeky až do dálav země. (Zacharjáš 9, 9-10)
Prorok Zacharjáš píše lidu, který se vrátil z babylonského zajetí a je v Jeruzalémě v době, kdy se začíná obnovovat země. Jsou to těžké dny. Země je totiž v troskách, lidé žiji v chudobě a ve strachu, protože je jich hrstka a nemají žádné opevnění ani žádnou armádu. Nemají krále, vlastně ani nejsou národem, jen troskami. Nic není jisté. Nejsou to ideální dny.
A do této situace jim Pán Bůh skrze Zacharjáše oznamuje, že mají důvod k velkolepé radosti. A jako důvod uvádí, že přichází jejich král. Jakého krále by tak asi chtěli vidět, aby se takto mohli radovat. Já bych řekl, že kdyby přijel udatný král s obrovskou armádou, s vozy naloženými zlatem a se zástupem otroků, kteří by za ně pracovali, pak by asi propukli v radost. Oni možná nějakého takového zachránce vyhlíželi. A tady jim Zacharjáš říká, že mají vyhlížet někoho úplně jiného.
Advent i nás zve k tomu, abychom očekávali krále, který přichází. Ale pozor, když přišel Ježíš, většina lidí si Ho ani nevšimla. Očekávali totiž někoho jiného. A pro nás je to varování, protože tento Ježíš možná přichází i k nám a hrozí, že ani my Ho nepoznáme. A když Ho nepoznáme, tak život bude smutný a nepoznáme tu pravou radost. Zacharjáš nám dnes popisuje, jak toho Krále poznáme, abychom Jej náhodou neminuli. Tak pozorně přemýšlejme nad tímto Zachrajášovým proroctvím a dívejme se, jakého máme Krále!
1. Náš král je spravedlivý
„Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.“ (v.9)
To první, co o našem králi čteme, je zdůraznění, že jde o spravedlivého krále. Opakuji to poměrně často, ale my žijeme v zemi, kde je velký stupeň spravedlnosti. Vůbec to nejde srovnávat s dobou, ve které píše Zacharjáš. Kdo měl moc, ten si dělal, co chce. Charakterní lidé to nezneužívali, ale lidé zlí utlačovali, koho mohli. Nicméně i když žijeme v této době, tak si myslím, že každý z nás zná pocit křivdy.
Největší křivda tohoto roku je pro mne agrese na Ukrajině. Když slyším o tom, jak je ničena infrastruktura, aby obyčejným lidem byla zima a trpěli nedostatkem vody, tak mne přepadá hněv nad tou nespravedlností, kdy si mocní páni sedí v luxusu a bezpečí a vydávají rozkazy, které přináší bolest a utrpení. Hrozná nespravedlnost.
Na druhé straně, nikdo z nás nedokáže být úplně spravedlivý. Vlády stále znovu a znovu řeší, jak nastavit daně, aby to bylo spravedlivé, jak nastavit výši důchodů, aby to bylo spravedlivé, jak nastavit sociální podporu, aby to bylo spravedlivé. A přesto mají vždy mnozí pocit nespravedlnosti.
V pondělí jsme měli setkání pastorů a hovořilo se také o platech v církvi. Bylo období, kdy se platy v naší církvi zasekly, ale vedení církve se to v posledních třech letech snaží trochu narovnat. Hlavně došlo k významnému navýšení platů pro začínající vikáře a diakony. A přesto se na tom setkání ozvali někteří a řekli, že to není spravedlivé.
Přestože jsme chtěli vždy být spravedliví jako rodiče, i naše děti nám kdysi co chvíli řekly, že něco není spravedlivé. Ano, my nejsme schopni být spravedliví. Ani žádný panovník toho není schopen. Žádná vláda to nedokáže. Je jen jediný spravedlivý. Tím je Král, který už přišel, Ježíš Kristus.
Ježíš už přišel, máme tedy již tu spravedlnost? Tady platí ono adventní: Už ano a přesto ještě ne. Ježíš přišel jako dokonale spravedlivý a zaslíbil nám dokonalou spravedlnost. Takže už je to jisté. Ale ještě to nezažíváme v plnosti. Ještě jsme v tomto porušeném světě, kterému Pán Bůh stále dává šanci pokání.
2. Náš král je zranitelný
„Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.“ (v.9)
To druhé, co o našem králi čteme, je to, že je zachráněný. Tady musíme pochválit autory ekumenického překladu, že to přeložili doslovně. Toto slovo se v této formě ve starém zákoně objevuje ještě na dvou místech a všude má tento stejný význam. Nicméně některým překladatelům se to moc nepozdává. Psát o Mesiáši, že je zachráněný? To zní divně. Vždyť my víme, že je Zachránce. A tak v některých překladech najdete, že je Zachránce, nebo že nese záchranu či něco podobného. To vše je samozřejmě pravda. Ale tady je řečeno, že je zachráněný.
Nevím, co přesně se odehrávalo v mysli čtenáře starozákonní doby. Ale my dnes víme, že oním králem je Ježíš. Co tedy znamená, že On je zachráněný? Když Petr vyhlásil své první kázání po Letnicích, tak o Ježíši řekl: „Vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.“ (Skutky 2, 23-24)
Tady čteme o tom, že Bůh Otec zachránil Ježíše, Takže určitě můžeme říct, že náš Král je zachráněný.
Ale co nám tato informace komunikuje. Proč je to pro nás důležité. On nám říká, že Ježíš se pro nás stal zranitelným. On nás tak miloval, že se stal slabým. Jemu tak na mně a tobě záleželo, že přijal tělo bolesti. Z lásky k nám trpěl a zažíval těžkosti, abychom bez jakýchkoli pochyb věděli, že je jedním z nás a že Mu na nás nadevše záleží.
Kdybych já vymýšlel příběh světa, tak by Ježíš přijel jako superhrdina. Když by otevřel ústa, vše by se chvělo strachem. Kdyby se Mu někdo postavil, proměnil by se v solný sloup. Všichni by viděli Jeho moc a božství. To zní skvěle, že? Ale kdyby Ježíš přišel takto, ve svém plném Božství, tak bychom nikdo neměli šanci. Protože jsme všichni hříšní a ve světle Jeho spravedlnosti bychom padli. Ale Bůh je láska. Jemu na nás záleží. A tak přinesl tu oběť bolesti a přišel ve své zranitelnosti. Děkujme Mu za to denně.
Nicméně tento Ježíšův příchod je také inspirací. My nemusíme před Pánem Bohem dělat ramena a hrát hrdiny. On na to není zvědavý. My nemusíme a dokonce bych řekl, nesmíme, předstírat velkou duchovnost a tvářit se kdovíjak zbožně ani jeden před druhým. My potřebujeme přicházet i jeden k druhému ve své slabosti a zranitelnosti. Hrát si na borce neprospěje ničemu. Ano, jsme slabí, chybující, ustrašení, plní bolesti a pocitu viny. To jsme my. Toto vše můžeme Pánu Ježíši přinést. Já mu dnes mohu přinést veškerou bolest tohoto týdne. A přiznám se, nasbíral jsem ji tento týden hodně. Slyšel jsem mnoho věcí, které mne velmi bolí a trápí. A tohle vše můžeme dát našemu Králi, který nás zná, který to sám zažil, který ví, o čem mluvíme.
3. Náš král je dosažitelný
„Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.“ (v.9)
To třetí, co tady Zacharjáš o přicházejícím králi píše, je to, že je pokořený a jede na oslu. Proroctví o Mesiáši, který přijíždí na oslu, nacházíme ještě i u Izajáše. A my víme, že Ježíš před svým ukřižováním toto proroctví naplnil a vjel do Jeruzaléma na oslíkovi.
Co to o Ježíši vypovídá? Ten, kdo jede na koni, ten je vyvýšen nad všechny ostatní. Ten, kdo jede na oslu je v úrovni všech. Je dosažitelný.
Nicméně je tedy ještě jeden důraz. Dočetl jsem se, že na oslu přijížděl v té době ten, kdo přinášel návrh mírového jednání. Na oslu nepřijížděl ten, kdo chtěl vyhrát silou, ale ten, kdo chtěl přinést mír. A tak Ježíš nám je dosažitelný lidsky, ale také je tím, kdo přináší mír a způsobuje, že nebe je dosažitelné. On přichází ne jako soudce, který nám chce pořádně připomenout naše hříchy. On nepřijíždí ani jako posel, který nám chce říct, jak Pána Boha naše hříchy uráží a zarmucují. On přijíždí jako ten, který říká, že sám sebe obětuje, aby nám odpustil a aby přenesl mír do vztahu mezi námi hříšníky a svatým Bohem. On přijíždí jako ten, který říká, že mír je dosažitelný, protože On král se obětoval.
On přijíždí a říká, že nemusíme žít se strachem z hříchu a selhání. On říká, že můžeme žít s pokojem, který může vládnout v našem srdci. Proto tam dále čteme: „Vymýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen. Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře k moři od Řeky až do dálav země.“ (v.10) Ten text říká, že už nebude třeba válčit, už nebude třeba se obhajovat, protože Kristova oběť přinese pokoj. Zbraně budou k ničemu.
Ježíš nepřijel jako velký bojovník s velkou mocí, ale přijel na oslu, jako ten, který přináší mír, jako ten, který vítězí láskou.
Zbývá jedna zásadní otázka. Ten text říká: „Hle, přichází k tobě tvůj král…“ (v.9) Otázkou tedy je, zda tento Ježíš je opravdu tvým králem. Zda to není pouze něčí král. Tvým králem je tehdy, pokud o tobě platí, že ses před Ním v pokání sklonil a poprosil Ho, aby byl Králem tvého srdce. Pokud jsi to udělal, tak se rozjásej a propukni v hlahol, třeba v té následující písni. A pokud jsi to neudělal, tak možná místo zpěvu písně skloň hlavu a popros Pána Ježíše o to, aby ti odpustil, že jsi Ho jako Krále stále ignoroval nebo omezoval a popros Ho, aby převzal vládu nad tvým životem. Pak i ty máš před sebou radostný advent.
