Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 1. 2010

Bůh vydávající svědectví

Obrazek

Audio záznam naleznete zde.

Milí bratři a sestry, přátelé. Vstoupili jsme do nového roku. Přelom roku je vždy radostné období. Často si do nového roku přejeme a tím dáváme zájem jeden o druhého. Děkuji vám všem za mnohá přání. Děkuji za přání Božího požehnání, děkuji za přání štěstí, děkuji za přání zdraví. Toto všechno je důležité, zásadní. Přesto mi dovolte jen jeden krátký komentář. Mnohokrát jsem letos slyšel i to přání „hlavně zdravíčko.“ Ano, zdraví je opravdu nesmírně důležité. Ale chtěl bych vás poprosit, abychom si dávali pozor, jak o tom zdraví mluvíme. Proč? Abychom netvořili falešný obraz toho, co je opravdu nejdůležitější. Připomínejme si dnes a denně, že duchovní zdraví je mnohem důležitější než to zdraví tělesné! Ne, nechci to tělesní zdraví snižovat. Je to obrovsky důležité. Ale je důležité pouze pro tento život. Duchovní zdraví je důležité jak pro tento život tak pro věčnost. V nebi totiž jednoho dne najdete spoustu těch, kteří zde na zemi byli hodně nemocní. A naopak, v pekle bude spousta těch, kteří si zdravíčka tady na zemi užívali plnými doušky. A tak pamatujme, co je nejdůležitější. Nejdůležitější je držet se Ježíše – to je duchovní zdraví!

A právě o tom nám svědčí samotné Boží slovo. O tom nám vydává svědectví samotný Bůh. Zaposlouchejte se do velmi známého a důležitého textu, který je určen pro dnešní neděli.

 

A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. (1.Janův 5:11-13)

 

 Tento text nám hovoří o věčném životu, o tom, co je nejcennější na světě, o tom, co je cennější než zdraví. Zamyslíme se nad 4 pravdami, které jsou uvedeny větou „a to je to svědectví.“ O jakém svědectví je zde řeč? Mluví se zde o svědectví samotného Boha. Zamysleme se tedy společně nad čtyřmi pravdami Božího svědectví.

 

1.pravda: Bůh nám dal věčný život

 První část 11 verše nám odhaluje první zásadní pravdu: „Bůh nám dal věčný život.“ (v.11) Dovolte, že trochu zdůrazním některé detaily. Pán Bůh nám tady neříká, že nám věčný život, ale že nám dal věčný život. To je hotová věc, dokončená mise. Pán Bůh nám lidem znovu dal věčný život, který my jsme svým hříchem ztratili.

 Dále je tam řečeno, že ho dal nám. Kdo je tím myšlen? Je tím myšleno celé lidstvo. My všichni, kdo žijeme na tomto světě, ti, kdo žili před námi i ti, kdo přijdou po nás. Lidstvo dostalo dar věčného života.

 A co je tím věčným životem? Věčným životem je nekončící život v přítomnosti našeho Boha v místě, kde už nebude bolesti ani trápení ani slz ani smutku. Věčný život je Bohem připravená dokonalost.

Celá tato věta je tedy obecným tvrzením, které říká, že toto lidstvo opět obdrželo to, co ztratilo, věčný život. A ten věčný život přichází od Boha, který jej lidem dává.

 Ale my ještě nežijeme věčně? Tak kde je ten dar? Projevuje se tady ten aspekt, že už jsme dar dostali, ale ještě jej v plnosti neužíváme. Je to, jako by vám někdo dal pod stromeček poukaz na zaplacenou dovolenou, třeba na Havaji. Přestože si ještě tu dovolenou neužíváte, ona už je vaše. Už je zaplacená. A právě v tomto smyslu už toto lidstvo má věčný život.

 

2.pravda: Ten život je v Jeho Synu

 Toto je druhá pravda zaznamenána v tomto krátkém Božím svědectví. „A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu.“ (v.11) Dovolte, že se vrátím k ilustraci dovolené na Havaji. Aby vám někdo mohl darovat dovolenou na Havaji, musel ji nejprve zaplatit. Bůh nám lidem dal věčný život, ale musel za něj zaplatit tu cenu nejvyšší. Zaplatil životem svého Syna Ježíše Krista. Ježíš sám říká: „Já jsem přišel, aby měly (ovce) život a měly ho v hojnosti. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.“ (Jan 10:10-11) Ježíš zde o sobě hovoří jako o dobrém pastýři a říká, že nám přišel dát věčný život. Říká, že nám ten věčný život zajistil tím, že za nás dal svůj život. Proto je věčný život v Božím Synu, v Ježíši Kristu.

 Ve dvacátém verši kapitoly, ze které jsme dnes četli, apoštol Jan zapsal: „Jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.“ (1.Janův 5:20) Apoštol Jan zde Ježíši dává přímo titul věčný život, protože opravdu není jiné cesty k Bohu než skrze Ježíše Krista. On je tou jedinou cestou, pravdou i životem. (Jan 14:6) Proto je tou druhou pravdou Božího svědectví tvrzení, že věčný život je v Jeho Synu.

 

3.pravda: Kdo (ne)má Syna (ne)má život

 A potom je tady třetí důležitá pravda a teď už se to Boží svědectví stává velmi osobní. Čteme: „Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.“ (v.12) Co to znamená mít Syna Božího? Odpověď nalézáme v následujícím verši: „Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.“ (v.13) Takže platí, že kdo má Syna Božího, má věčný život a zároveň platí, že kdo věří ve jméno Syna Božího, má věčný život. Z toho lehce vyvozujeme, že mít věčný život znamená věřit ve jméno Syna Božího.

 A co znamená věřit ve jméno Syna Božího to víme. Božím Synem je Ježíš Kristus. Jméno Ježíš znamená Záchrance. Život věčný tedy má ten, kdo věří Ježíši Kristu jako svému Zachránci.

 Bible jasně říká, že na tento svět přicházíme jako hříšníci. Ve své milosti nám však Bůh dává víru. Dává ji a posiluje ji skrze Boží slovo. Ale navíc sám Pán Ježíš ustanovil svátosti, právě aby dával a posiloval naši víru. Ve křtu nám Pán dává víru, ve Večeři Páně ji posiluje.

Když jsme byli pokřtěni, byli jsme z Boží milosti převedení ze smrti do života. Ale otázkou zůstává, co bylo dál. Mnozí klopýtli a otočili se k Bohu zády. Někteří z nich zažili pokání a Pán Bůh je opět milostivě přijal zpět. Otázkou však není, co se kdy stalo v minulosti. Otázkou je, zda dnes o tobě platí, že důvěřuješ Ježíši Kristu jako svému Zachránci. Pokud ano, máš život věčný. Pokud ne, nemáš život věčný.

 Dovolte ještě jeden verš k této části. Jeden Ježíšův citát může být přeložen takto: „Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna neposlouchá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ (Jan 3:36) Věřit ve jméno Syna Božího jde zde ruku v ruce s poslušností. Pokud Jej neposloucháte, nepodřizujete se Mu, pak neříkejte, že Mu věříte. I v tom je apoštol Jan jasný a říká: „Není z Boha, kdokoliv nečiní spravedlnost a nemiluje svého bratra.“ (1.Janův 3:10) „Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.“ (1.Janův 4:20)

Víra se projevuje poslušností. Věřit znamená spolehnout se na Něj, i když se Jeho cesty zdají v dnešní době pošetilé a staromódní. Kdo takto věří, má život věčný.

 

4. Kdo věří, může vědět, že má věčný život

 To, co jsme doteď říkali jsou poměrně známé věci a myslím, že většina z vás si to dobře uvědomuje. To, v čem někdy nemáme úplně jasno je ta třetí pravda. Boží slovo zde tvrdí, že ten, kdo věří ve jméno Syna Božího, může vědět, že má věčný život. Doslova je zapsáno: „Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.“ (v.13) Apoštol Jan říká, že to předchozí Boží svědectví zapsal, aby ti, kdo věří ve jméno Syna Božího, mohli mít jistotu věčného života.

 Co to znamená? Znamená to, že na základě tohoto Božího svědectví a za podmínky že věříme ve jméno Syna Božího, můžeme směle říci, že máme život věčný. Není to žádné chlubení, není to žádné vyvyšování sebe sama, je to jistota založená na Boží věrnosti a na Božím slově. Dnes, tak jak tady stojím, mohu říci, že díky Boží milosti mohu mít jistotu, že kdybych dnes zemřel, budu u Pána ve věčném království. Proč to mohu říci? Ne proto, že má víra je dost silná nebo proto, že nehřeším až tak moc. To bych skončil bledě. Ale proto, že mi můj Pán dal milostivě dar víry ve jméno Syna Božího.

 A pokud dnes o vás platí, že díky Boží milosti věříte ve jméno Syna Božího, tak toto vše bylo zapsáno, abyste věděli, měli jistotu, že máte věčný život. A to je nesmírně důležité. Protože ďábel zkouší různé triky, aby naši víru umlčel. Třeba vám řekne, že nejste dost dobří, třeba vám bude připomínat dávno odpuštěné hříchy mládí, třeba vám bude nutit, že ještě musíte něco vykonat. Klidně mu řekněte ve stylu Ježíše: „Jdi z cesty satane, neboť je psáno ‘Kdo má Syna Božího, má život věčný.’“ A právě proto je moc vítané a dobré naučit se tyto tři verše zpaměti. Je to totiž jedno z nejvýstižnějších ujištění o spasení.

 Dovolte ještě jednu poznámku. Tento verš znamená, že dnes mám jistotu spasení. My ale na rozdíl od jiných křesťanů neučíme, že není možné odpadnout od víry. Já tady sice dnes hovořím o jistotě, ale hovořím o současnosti. Protože nevím, co se může stát a vím, že hřích dokáže hrozným způsobem spoutat a dokonce nás odvést od našeho Pána. Právě proto musí být křesťan stále bdělý a duchovně zdravý, aby neodpadl od víry.

 Ve víře se ale chceme držet slov z epištoly Židům: „Ale my přece nepatříme k těm, kdo odpadají a zahynou, nýbrž k těm, kdo věří a dosáhnou života.“ (Židům 10:39) Kéž by to byla pravda o každém z nás. Modleme se!


Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář