Co nejblíže pastýři
Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů. (Žalm 23)
Mnoho lidí odcházelo ze světa a slyšeli tyto slova. Na mnoha pohřbech bylo toto vyznání zpíváno. Proč? – protože v den smrti mají jedinou naději – Boha. A toto jo jedna z mála pasáží, kde jakoby se od nás lidí nic nepožadovalo a hodný Bůh nás vezme do nebe. Co víc, Pastýř se postará o všechno i zde na zemi a my si jen budeme užívat blahobytu. Ale to je zásadní nepochopení tohoto žalmu. Aby to o nás platilo, musíme být ovcemi Jeho ovčince. Ježíš totiž říkal, že v den soudu příjme jen ty, kdo jsou Jeho. Říká, že oddělí kozly od ovcí, tzn. že oddělí věřící od nevěřících. Takže jednoznačně platí, že pouze ten, jehož pastýřem je Ježíš Kristus si může přivlastnit ta zaslíbení Žalmu 23.
Je Hospodin tvůj Pastýř? Nebo jsi bez Pastýře? Hospodin se stává Pastýřem těm, kdo rozeznali svůj hřích a ve své bezmoci k němu volali: „Chceš-li, můžeš mne zachránit.“ Na to On odpoví. „Chci!“ A stane se tvým Pastýřem. Nesmíme ale zapomínat ani na křest, skrze nějž se Ježíš stává Pastýřem i těch, kdo Ho ještě neumí prosit o milost..
Ale nezáleží jen na tom, zda se někdy stal tím Pastýřem, ale na tom, zda jim stále je. Nestačí jen být pokřtěn, nestačí jednou v životě vyjít na evangelizaci, nestačí se jednou v životě modlit o přijetí Ježíše Krista. To důležité je, abychom teď, v tomto okamžiku byli v Jeho ovčinci. A to, že jsme v Jeho ovčinci poznáme podle toho, že slyšíme Pastýřův hlas (promlouvá k nám skrze Boží slovo) a že k němu mluvíme (modlitba). Pokud takto žijeme v Božím ovčinci, pak pro nás platí mnoho zaslíbení. A platí prostě proto, že náš Pastýř je s námi: „Vždyť se mnou jsi ty.“ (v.4)
David říká: „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty.“ (v.4) A David dále poukazuje na 4 požehnání z pastýřovy přítomnosti: potěšuje (v.4), prostírá (v.5), potírá (v.5) a plní (v.5). Všechny začínají v češtině na „P“ – takže si je můžeme lehce zapamatovat.
1.Potěšuje nás
Co že nás to potěšuje? Hospodinova berla a hůl. Hůl byla krátká sukovitá palice, berla byla dlouhá a na konci zahnutá. K čemu sloužily? Těch funkcí bylo velké množství a mohli bychom udělat přednášku jen o tom. Ale základní použití bylo k ochraně stáda před útočníky. Tou sukovitou holí dokázali pastýři vrhat s velkou přesností na útočící dravce. Berlu požívali, když potřebovali naznačit ovcím kudy mají jít, když bylo třeba ovce ukáznit. Takže David, jako Boží ovečka má radost, že ho Jeho Pán ochrání jak před útoky satana, tak před jeho hříšným já.
A co my? Těší nás vědomí, že Bůh je s námi, že jeho berla a hůl je blízko? On chce bojovat ten zápas s hříchem za nás. Už Mojžíš řekl: „Hospodin bude bojovat za vás a vy bude mlčky přihlížet.“ (Exodus 14:14) On bojuje za nás. Jak reaguješ, když prožíváš útoky satana? Jak reaguješ, když onemocní někdo z tvých blízkých, když tě ostatní zvou do hospody na pivo, když tvé děti nejdou za Ježíšem nebo když na firemní vánoční večírek pozvou striptérku. Jak často chceme hledat nějaký kompromis, domluvit se nějak, vyřešit to. To ale nelze. Jak by asi dopadla ovce, kdyby chtěla s vlkem diskutovat o tom, že ji chce sníst? Jak by asi dopadla, kdyby se sama chtěla prát s vlkem? Byla by bez šance. Její jediná naděje je utíkat k pastýři a bečet ze všech sil. To máme dělat my. Utíkat k Hospodinu a volat o pomoc. A čím blíže jsme pastýři, tím větší naděje, že vyvázneme nezraněni.
Ovce mají často tendenci odbočit z cesty. Čím blíže je ovce pastýři, tím častěji ji pastýř bude napomínat, když bude vybočovat nebo dělat jiné věci, které pro ni nejsou dobré. Stejné je to s námi. Čím blíže budeme našemu nebeskému Pastýři, tím častěji nás bude obviňovat z hříchu. Bude nám ukazovat naši pýchu, lenost, neochotu, kritičnost a mnoho dalších hříchů. A pro nás by to měla být radost, když nás Boží slovo obviňuje a ukazuje nám, že jdeme špatně. Neměli bychom se jen stydět, když uvidíme svůj hřích, ale také se radovat z toho, že nám jej Hospodin ukazuje a že nám dává naději na pokání a nápravu svých cest. Znovu můžeme být lepší.
Pokud se utíkáme k Hospodinu, když jsme ohroženi útoky satana nebo našeho já, potom nás pastýřova hůl a berla potěšují, protože nám dává naději k životu.
2.Prostírá nám
To druhé „P“ representuje slovo prostírá. To je další požehnání, které plyne z faktu, že Ježíš je blízko. Ježíš nám prostírá stůl. Když se řekne stůl, tak se nám hned vybaví jídlo a dostatek. Ale David zde má na mysli mnohem víc než dostatek. My doma často dáváme dětem za úkol, aby prostřely stůl. Ale ony na ten stůl nenosí žádné jídlo. Ony ten stůl pouze připraví. A o tom tady mluví David. Pastýř připraví pastvinu. V oblasti Izraele to vypadá úplně jinak než u nás. To nejsou krásné zelenou louky, ale spíše skalnatá krajina. Dobrý pastýř šel na místo, kde chtěl pást s předstihem a obhlídl to. Jedním z významných úkolů bylo odstranit případné jedovaté rostliny a údajně jich tam není málo. Dalším úkolem bylo, že zasypal kaluže a tůňky, kde byla špatná voda. Zase, v Izraeli je to jiné než u nás. U nás se ovce může napít z kaluže bez větších důsledků. Ale v těch horkých subtropických oblastech se škodlivé bakterie množí mnohem rychleji a doušek zkažené vody může mít pro zvířata nedobré důsledky. Takže, když pastýř prostírá či připravuje stůl, tak on se vlastně stará, aby ovce měly co nejméně problémů.
Ta aplikace je jasná. Když jsme blízko nebeského Pastýře, tak jsme ochránění od velkého množství problémů. Nechci říct, že věřící člověk nemá žádné problémy. Ale chci říct, že jich má rozhodně méně. Mnohdy si ani neuvědomujeme od čeho všeho jsme ochráněni prostě tím, že jsme u Ježíše. Mnohdy to bereme jako samozřejmost.
Zrovna v minulých dnech jsme se o tom bavili s manželkou. Uvědomili jsme si, jak moc jsme chráněni tím, že nám je Pán Ježíš Kristus blízko. Vypadalo by to asi podstatně jinak, kdyby tomu tak nebylo.
Když slyšíme o tom, kolik toho způsobí alkohol, manželská nevěra, nekontrolované zadlužení, lež a podvody, tak si uvědomujme, že jsme až do teď od mnohého ochráněni. Máme mnoho přátel, kteří nebyli v blízkosti nebeského pastýře a sami si nadělali zásadní životní problémy. Teď s radostí přicházejí k Pánu Ježíši a nacházejí v něm svého Pastýře. Ale stále bojují s následky toho, co v minulosti udělali.
Utíkejme co nejblíže Pastýři. Tam je totiž prostřený stůl, tam jsme chráněni od mnoha problémů.
3.Potírá naši hlavu
Potěšuje, prostírá a teď potírá. Jaký máte pocit, když vám nad hlavou začnou létat takové ty mouchy, který stále krouží a bzučí? Je to někomu z vás příjemné? Naopak, je to krajně nepříjemné a my se tomu bráníme. A to tady nemáme zas tak velký problém. V teplejších oblastech je to mnohdy mnohem horší. Když jsme žili v USA, tak jsme měli před bytem venkovní světlo, které mělo tvar lucerny a které svítilo vždy celou noc. Byla tam taková žlutá žárovka a jak jsem zjistil, bylo to speciální světlo, které nepřitahovalo hmyz. Všichni sousedé měli takové. Ale ta žárovka stála asi čtyřikrát tolik co normální. Jednou v létě se spálila, a tak jsem tam našrouboval novou, obyčejnou žárovku. Ráno jsem zažil šok. Celý prostor mezi žárovkou a stěnami lucerny byl vyplněn spálenými komáry. Byly jich tisíce. Takže si asi dokážete představit, kolik těch komárů v té oblasti bylo a jak nepříjemný byl večerní pobyt venku.
Dneska máme repelenty, kterými se proti hmyzu bráníme. Izraelci je měli taky. Pastýř namazal hlavu ovce směsí oleje, síry a jakéhosi koření. Talkový nátěr hlavy a nozder chránil ovci proti útoku hmyzu a dodával ovci potřebný pokoj a klid. Pokud se takový nátěr neaplikoval, tak ovce byly neustále pod útokem hmyzu, který je často dováděl doslova k šílenství. Nejhorší ze všeho bylo, pokud do nozder ovcí nakladly mouchy vajíčka. Z těch se vylíhly larvy, které postupovaly výše těmi nozdrami a způsobovaly ovcím nesnesitelné muka. Často to dokonce skončilo tím, že si ovce ve snaze zbavit se svědění rozedřely hlavy do krve nebo si je dokonce rozbily o kmeny stromů.
Když jsme v blízkosti Ježíše, tak zažíváme pokoj a klid. Náš život není neustálým útěkem, chaosem a beznadějí. Ježíšova přítomnost je nesmírně uklidňující. Není většího potěšení pro věřícího člověka než to, že ví, že Bůh je s ním. To dokáže uklidnit i v těch nejkritičtějších a nejvyhrocenějších situacích.
47% Rakušanů prohlásilo, že Vánoce jsou obdobím, kdy prožijí velký rodinný konflikt. Nemusíme být v Rakousku a i u nás často slyšíme, že se mluví o shonu, stresu a problémech. Přijďme blíže Ježíši, dovolme mu, aby nás svým svatým Duchem uklidnil. On to učiní.
4.Plní náš kalich
Zde máme poslední z těch čtyř „P“. Hospodin plní kalich. A zase tady potřebujeme vidět tu pastýřskou terminologii. V Izraeli je sice velké horko, ale v polopouštích a v horách Izraele jsou nesmírně chladné noci. Dočetl jsem se, že každý pastýř se sebou nosil měch vína. A když se stalo, že nějaká ovce byla prokřehlá, tak on chytil její hrdlo a nalil ji do něj víno, aby tu prokřehlou ovci zahřálo. Většinou šlo o ty tvrdohlavé ovce, které se pásly v dešti nebo které nenocovaly s ostatními ale samy. Ale šlo také o oslabené kusy, ovce po porodu a malé jehňátka. Alkohol ovce zahřál a zachránil.
Co jiného toto pro nás znamená, než fakt, že můžeme zažívat pokoj v Boží přítomnosti, protože si uvědomujeme, že Jeho krev byla za nás prolita, abychom mohli žít. Boží slovo říká: „Krev Ježíše Krista, Syna Božího, nás očišťuje od každé nepravosti.“ Kdykoliv nás přepadne nemoc hříchu, tak Ježíšova krev nás očišťuje znovu a znovu. Stojí za to být blízko Krista.
Proto se teď těšíme z narození Ježíše Krista. On přišel, aby za nás zemřel. Aby mohl neustále naplňovat náš kalich a odpouštěn nám náš hřích. Pojďme k Němu co nejblíže, protože On odpouští hřích a snímá z nás vinu.
Opakovaně jsme dnes mluvili, že potřebujeme přijít blízko k pastýři. Je jediný způsob: čiňme to přemýšlením nad Jeho slovem a modlitbou. Skrze své slovo si nás totiž Ježíš přitahuje k sobě.
Nechť je Hospodin Pastýřem nás všech. Amen.
