Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 12. 2020

Čtyři adventní dary: Láska

4dary.jpgMilí přátelé, v předchozích adventních nedělích jsme už odbalili dar naděje, pokoje a radosti. Zbývá ten poslední. A myslím, že už tušíte, o co půjde. Dnes odbalíme dar lásky. Když Bůh zaslibuje svého Syna, tak tím dokazuje, jak moc nás má rád. Už na nedělní besídce učíme děti zpaměti Jan 3,16.  To je ten velmi významný verš, který nám zdůrazňuje, že příchod Ježíše Krista je velkým projevem lásky. Zacitujme si ho společně: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)

My dnes přečteme další dva verše z toho andělského zvěstování.

 

Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou." Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce." Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?" Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží." (Lk 1, 26-35)

 

Gabriel oznamuje Marii, že se ji narodí Boží Syn. A to je ten náš dnešní důraz. Bůh se stává člověkem, lidským synem. Když potom čteme dále Nový zákon, tak se to opakovaně uvádí jako obrovský projev Boží lásky. Už jsme to citovali v tom verši z Janova evangelia. A mohli bychom jich citovat mnohem více. Dovolte, že se v kontextu toho daru Boží lásky zamyslíme nad tím, co nám o Pánu Bohu říká ten fakt, že nám dal svého Syna.

 

1. Pán Bůh nám rozumí

Anděl Marií oznamuje, že se narodí Boží Syn. Bůh se stal člověkem. Bůh dokázal svoji lásku tím, že přijal lidské tělo, aby si prošel tím, čím procházíme my. Kdyby se toto nestalo, někdo by mohl říci, že Bůh vůbec netuší, jaké to je být člověkem. Jaké to je, když zažíváme bolest. Jaké to je, když nás blízcí zklamou. Jaké to je, když se pereme s pokušením. Ale Bůh se stal člověkem. Ježíš přišel do tohoto světa a dokonale rozumí tomu, co prožíváme.

Tento aspekt zdůrazňuje především autor listu Židům. O Ježíši tam čteme: „Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.“ (Židům 2,18) Nebo o dvě kapitoly později: „Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.“ (Židům 4,15)

Bratři a sestry, jedním z adventních darů je dar lásky. Pán Bůh tu lásku projevil tím, že se stal člověkem a tím pádem sám zakusil to, co zakoušíme my. Zakusil svádění ďáblem. On přesně ví, jaké to je, když vás tak moc přitahuje něco, co je zlé. A my také víme jaké to je. Velmi silně mi v uších zní svědectví jedné vdané ženy, která mi říkala, že přesně věděla, že začít si něco s jiným mužem bylo zlé, ale nemohla se ovládnout. Ježíš ví, jaké to je být sváděn. On ví, jak těžký zápas to je. A on nás v tom zápasu posiluje. On také ví, jaké to je zažít bolest, protože zažil bolest úmrtí dobrého přítele, zažil, jaké to je, když ho další přátelé zradili, zažil, jak bolí rozbité tělo. On ví, jaké je to umírat. On nám rozumí. Rozumí nám, protože nás miloval.

Milí přátelé, když prožíváme těžkosti, tak si můžeme uvědomit, že Ježíš nás miloval natolik, že se stal člověkem. A tím pádem On přesně ví, jak to bolí, přesně ví, co prožíváte teď. On vám rozumí. On s vámi soucítí. On také ví, co vám pomůže. On nabízí svoji blízkost a svoji lásku. To je Jeho adventní dar!

 

2. Pán Bůh nám dal hodnotu

To, že se Pán Bůh z velké lásky stal člověkem, nám ukazuje, jakou hodnotu máme v Božích očích.

Měl jsem tu příležitost navštívit Beverly Hills v Kalifornii. Jako průvodce mi sloužil Tomáš Piętak, syn biskupa Piętaka, který bydlí docela nedaleko. A když jsme autem projížděli ty ulice s obrovskými vilami, tak nám občas hlásil, kde kdo bydlel. Řekl mi také o oblíbené aktivitě některých hvězd. Tyto osoby si koupí dům, bydlí v něm třeba pět let a potom ho lehce prodají i za dvojnásobek jen proto, že v něm žila nějaká hvězda. Díky tomu dům získá hodnotu.

Ježíš Kristus se stal člověkem. Bůh žil v lidském těle. A to nám dává obrovskou hodnotu. A ta hodnota má svůj největší projev v tom, že se Ježíš za nás obětoval. Stáli jsme Mu za to všechno.

V nás lidech je zakořeněná touha mít hodnotu. Lidé tu hodnotu často hledají na špatných místech. Mají potřebu něco dokazovat svému okolí. Děti hledají cesty, jak získat hodnotu v očích svých rodičů. Mladí lidé se snaží ukázat, jak jsou skvělí na sociálních sítích. Lidé udělají se svým tělem cokoli, aby nějak zaujali. Plastičtí chirurgové mají žně, protože si lidé myslí, že když budou vypadat trochu lépe, pak si jich ostatní všimnou. Lidé vždy hledali svoji hodnotu, ale dnešní doba se svými možnostmi tím pádem produkuje nejrůznější bizarnosti a spoustu nešťastných lidí.

Pán Bůh skrze proroka Izajáš říká těm, kdo Mu věří: „Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život.“ (Izajáš 43,4)

Milí přátelé, pokud patříte Ježíši Kristu, pak jste Božími dětmi a Pán Bůh pro vás obětuje cokoli. Naše hodnota plyne z toho, že nás Bůh miloval tak mnoho, že se za nás obětoval. Tomu, který stvořil celý obrovský vesmír slovem, tomu jsme my stáli za to, aby se stal člověkem, aby snášel utrpení, aby zemřel. Bůh nám dokázal, že máme v jeho očích obrovskou hodnotu.

               

3. Pán Bůh je láska

Hovořili jsme o tom, že Pán Bůh projevil lásku tím, že se stal člověkem a tím nám dokázal, že nám rozumí a také nás ujistil, že máme hodnotu. Ale v tom andělském zvěstování, ve kterém se Maria dovídá, že její syn bude zároveň Boží Syn, se začíná ten obrovský proces, kdy nám Pán Bůh nejen dává lásku, ale tím, že se nám sám dává, tak dokazuje, že On sám je láska.

Největším projevem lásky je to, když se vzdáme toho nejcennějšího ve prospěch druhého. Sám Ježíš to říká: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ (Jan 15,13)

A my jsme se o tom přesvědčili. Apoštol Jan se o tom přesvědčil a napsal: „Podle toho jsme poznali, co je láska, že On za nás položil život.“ (1Jan 3,16)

Díky tomu, že se Bůh stal člověkem, my poznáváme, co je láska. Naše představa lásky je často omezená a nedokonalá. My říkáme: Miluji Tě, ale ve skutečnosti tím často říkáme: Dělá mi dobře, že tě mám. Jinými slovy, naše láska je často ovlivněná naší sobeckostí.

Kdežto Boží oběť je projev dokonalé lásky. Pán Bůh nás nepotřeboval vykoupit. Dělá to pouze a jen kvůli nás. Toto je opravdová láska. Toto je náš Bůh.

Dovolte, že zakončím příběhem. Jde o příběh ženy, která se jmenovala Stacie Crimm. Přestože vždy chtěla dítě, byla bezdětná a lékaři na těhotenství nedávali šanci. Ve svých 41 letech však otěhotněla. Její radost byla obrovská. Nicméně ve stejné době se objevily velké bolesti hlavy. Přičítala to těhotenství, ale nakonec přece jen absolvovala vyšetření, které odhalilo pokročilé stádium rakoviny, včetně nádoru na mozku a v hrtanu.

Lékařské stanovisko bylo jasné. Pokud se má bojovat o záchranu života, musí se okamžitě začít s agresivní chemoterapií, kterou by plod jistě nepřežil. Stacie se rozhodoval mezi svým životem a životem miminka. Rozhodla se, že léčbu nepodstoupí, obětovala se pro své dítě.

Její zdravotní stav se však zhoršoval příliš rychle. Prodělala jednu srdeční zástavu a lékaři se rozhodli, že už dále nemohou čekat a císařským řezem se narodila holčička, která vážila necelý kilogram a musela okamžitě do inkubátoru. Dostala jméno Dottie. Nicméně matka byla tak slabá, že ani v následujících hodinách či dnech nebyla ve stavu, aby ji miminko ukázali. A miminko zase potřebovalo inkubátor. Když na chvíli otevřela oči, sestřičky ji alespoň ukazovaly fotky. Nakonec o několik dnů později pod dozorem týmu lékařů miminko na chvíli vyndali z inkubátoru, donesli k mámě a položili ji dcerušku do náruče. Stacie a Dottie si několik minut hleděly do očí. Všichni okolo mlčky plakali. Tři dny poté Stacie zemřela.

Největším projevem lásky je sebeobětování. Tato maminka se obětovala pro dítě. Náš milující Bůh se obětoval pro nás. Ukázal nám, jak On všemohoucí Bůh se dobrovolně stává slabým člověkem. On svatý Bůh se stává hříchem celého lidstva. On se obětoval. On nás miluje. Tak moc Mu na nás záleží.

Apoštol Pavel tu Boží lásku popsal takto: „On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?“ (Římanům 8,32)

Tohle vše začalo tím adventním zvěstováním Gabriele Marie. V něm přišla pro nás Naděje, Pokoj, Radost a Láska.

Bůh nám dává dar své lásky, abychom ji přijali a věčně se z ní radovali. Takového Boha máme! Takový Bůh přichází! S takovým Bohem chceme prožít věčnost.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář