Gaza, křižácké výpravy a co dál?
Je tomu dva týdny, co Hamás brutálně napadl Izraelské osady, kde vraždil všechny, kteří mu přišli pod ruku. Asi tu hrůzu nemusím více připomínat. Jednou z reakcí, kterou jsem zaznamenal, jsou články či příspěvky, které veškerou vinu svaluji na náboženství, a některé dokonce volají po jejich zakázání.
Podle výzkumu z roku 2017 si 68% Belgičanů myslí, že náboženství působí více zla než dobra. V Belgii je tento názor nejrozšířenější. Následuje Německo, Španělsko a Austrálie s 63%. V Polsku je to 49%. Česko se výzkumu neúčastnilo, ale předpokládám, že bychom byli na špici.
I v osobních diskuzích nám nejednou někdo připomene křižácké výpravy nebo inkvizici a říká, že s křesťanstvím nechce mít nic společného. Má tedy naše víra smysl, nebo ve světě působí jen zlo? I o tom chceme dnes přemýšlet. Text určený na dnešní neděli nás vezme do okamžiku, kdy Noého archa přistane na pevné zemi, potopa skončila. Přečtěme si ho společně.
Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů. Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy. Noe pak vybudoval Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné.
I ucítil Hospodin libou vůni a řekl si v srdci: "Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země." (Genesis 8, 18-22)
Příběh Noého asi všichni známe. Jen několik generací po stvoření se zlo tak extrémně rozšířilo, že Pán Bůh sáhl po potopě a zemi zničil. Zdaleka to není pouze milý příběh pro děti. Je to hrozivé, strašlivé, devastující. Bůh přesto zachránil rodinu Noého a skrze něj také zvířectvo. Náš text potom popisuje, jak Noé děkuje Pánu Bohu za záchranu tím, že přináší oběť. A následuje citát Pána Boha, ze kterého vytáhnu několik důležitých myšlenek a věřím, že nás povedou k posílení víry v Pána Boha a v přesvědčení, že víra v Něj je skvělým darem pro tento svět.
1. Nedělíme se na dobré a zlé
Příběh Noého by mohl vyznít tak, že Pán Bůh chtěl zničit zlé a zachránit dobré a zajistit, aby už na světě bylo dobře. Akorát to Pánu Bohu nevyšlo. Ale tak tomu určitě není! Ten náš citát ukazuje, že nic takového Pán Bůh potopou nezamýšlel. Sotva vyšli z archy, Pán Bůh říká: „Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý…“ (v.21)
Pán Bůh ví, že každý člověk je postižen hříchem. Úplně každý. I Noé. A není to dáno tím, že nás zkazí okolí. My se s tím hříchem už rodíme.
Dovolte, že přidám citaci s Augsburského vyznání z části o prvotním hříchu: „Učí se také, že po Adamově pádu se všichni lidé přirozeně rození rodí s hříchem, tj. bez bázně Boží, bez důvěry v Boha a se zlou žádostivostí a že tento neduh čili prvotní zkaženost je v pravdě hřích, který zatracuje a přináší i nyní věčnou smrt těm, kteří se nezrodí z vody a Ducha svatého.“ Ano, to je realita celého lidstva. My jsme hříšní. Všichni. Nedělíme se na dobré a zlé. Naše srdce plodí zlo. A Bible to učí od těchto prvních stránek až po ty poslední.
Ve své knize souostroví Gulag píše ruský spisovatel Alexandr Solženicyn: „Kdyby to bylo tak lehké! Kdyby pouze někde existovali zlí lidé, kteří zákeřně vykonávají své zlé skutky, a které bychom v případě nutnosti mohli jen oddělit od ostatních a zlikvidovat. Ale čára, jež dělí dobro od zla, protíná srdce každého člověka. A kdo zničí kousek vlastního srdce?“
Ano, zlo nezničí potopa, při které jedna rodina přežije. A Pán Bůh to ví. Zlo nezastaví ani zákaz náboženství ani čehokoli jiného. Ale přesto je tady ta výtka, že kdyby nebylo náboženství, nebylo by tolik zla. Ano, musíme přiznat, že ve jménu náboženství se spáchalo mnoho zla. Ve jménu křesťanství se spáchalo mnoho zla. Můžeme mluvit o často připomínaných křižáckých výpravách, o inkvizici a o dalších zvěrstvech a musím jasně říct, že se ve jménu Krista stalo mnoho hrozně zlých činů.
Jak reagujete na to, když vám to někdo vyčítá? Musím s hanbou přiznat, že jsem také pár krát řekl, že to jsme nebyli my, že to byli ti katolíci. Ale taková odpověď ničemu nepomůže. A především, i protestanté po reformaci se ve jménu správného vyznání dopustili mnohých nehezkých věcí. Už i ti reformátoři. Na jedné straně Luther, který napal hrozivé věci o tom, jak se chovat k Židům, na druhé straně Kalvín, který nechával trestat či dokonce popravit ty, jejichž vyznání považoval za heretické.
Ano, i křesťané jsou vinní mnohým zlem. A musíme to přiznat. A musíme toho litovat. To by měla být naše první a zásadní reakce, na to, když nám to někdo předhazuje. Lítost a omluva.
Na druhé straně, když vám to někdo obíjí o hlavu, tak je dobré se také podívat i na jiné historické události. Jeden z příkladů křesťanské hrůzy je španělská inkvizice, která probíhala v letech 1478-1834. Záznamy dokazují, že v té době bylo popraveno 5.000 – 6.000 lidí. Je to šílené číslo. Je to hrůza, je to ostuda.
Ale srovnejte to s Francouzkou revolucí, která usilovala o sekularizaci společnosti. Gilotiny se ani nezastavovaly. Bylo popraveno 17.000 lidí a další 10.000 zemřelo ve věznicích bez řádného soudu. Takže španělská revoluce až 6.000 lidí za více než 350 let. Francouzská revoluce, která se chtěla zbavit náboženství 28.000 zabitých za méně než rok. A přesto jsou tady ti, kteří hovoří, že náboženství přinášejí pouze zlo.
A to bychom mohli mluvit třeba o minimálně 3 miliónech obětí stalinismu ve dvacátém stolí, kdy chtěl Stalin vybudovat komunistickou říši bez náboženství. Tam, kde se budovaly systémy bez náboženství, docházelo k ještě větším zvěrstvům. A to samozřejmě nechci ospravedlňovat to všechno zlo vykonané ve jménu kříže. Jen chci říct, že realita potvrzuje to, co učí Bible. Problém není v náboženství, problém je v lidském srdci, které si ke zlu dokáže použít cokoli, třeba i náboženství. Nedělíme se na dobré a zlé. Všichni máme srdce zasažené hříchem.
2. Boží nabídka záchrany je pro všechny
Toto je Boží odpověď na všechno to zlo. Příběh Noého se stává obrovským předobrazem příběhu Pána Ježíše Krista. Bible ukazuje, že Pán Bůh dával i v době Noéma lidem šanci. Apoštol Petr zapsal: „Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení, kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí.“ (1Petr 3, 18-20) Koráb se stavěl 120 let. Noé je nazván kazatelem spravedlnosti. Lidé měli šanci. Mohli se nechat zachránit. Odmítli.
Pán Ježíš Kristus je tou záchrannou archou. Kdo Mu věří, může být zachráněn od zla, které je v nás. Četli jsme, že „dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu.“ Kdo uvěří tomuto Ježíši, toho On přivede k Bohu, ke svému Otci. A víte, co vyplývá z toho zaslíbení, že nás přivede k Otci? Znamená to, že budeme zbaveni zla v nás! Protože u Pána Boha žádné zlo není a nikdy nebude. To strašné zlo, které je v mém srdci, které přirozeně nenávidí jakoukoli různost, které si vždy najde důvod, aby nenávidělo, aby bylo vztahovačné, pyšné a nabubřelé, to srdce bude dokonale uzdraveno. To srdce bude dokonale čisté, nebude v něm žádné zlo. To je naše dobrá zpráva pro svět!
A stejně jako byla nabídka v čase Noého pro všechny, tak je Kristova nabídka pro všechny. Ale stejně tak, jako ji mnozí odmítli za Noéma, tak ji i dnes mnozí odmítají. Někteří se vymlouvají na zlořády v církvi, někteří nemají čas, někteří říkají, že jsou také věřící, ale ve skutečnosti nejsou v arše, ale sedí venku. A už na ně začíná pršet, ale oni mají pořád pocit, že jsou v pořádku. Milí přátelé, jste v arše Kristovy lásky? Přišli jste k Němu v pokání? Nepodceňujte důležitost této otázky.
3. Boží milosrdná péče je pro všechny
A přidám ještě to třetí. Pán Bůh v té své promluvě přidává jedno velké zaslíbení: „…už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země.“ (v.21-22)
Co to tady Pán Bůh říká? Nejen, že nabídka záchrany je pro všechny, On říká, že i jeho dobré dary budou na této zemi vždy pro všechny. Zem bude plodit, bude tady příznivé klima, budou tady roční období, bude tady den a noc. Přestože je člověk schopný zla, Pán Bůh mu stále milosrdně dává dobré dary. Všimněte si, že On tady nerozlišuje. Neříká, že těm hodnějším to bude dávat a těm horším ne. Naopak v kontextu toho, že všichni lidé jsou postiženi zlem, on slibuje dobro.
Podobně to o mnoho tisíc let později řekl Pán Ježíš. „Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.“ (Matouš 5, 44-45)
Ježíš říká, že Pán Bůh dává slunce i déšť na dobé i zlé, spravedlivé a nespravedlivé. A teď byste měli zpozornět a říct. Aha, tak ta první část Tvého kázání byla blbě. Říkal jsi, že nesou dobří a zlí, spravedliví a nespravedliví.
Pořád si za svým kázáním stojím! Ježíš tady mluví o dobrých a zlých, spravedlivých a nespravedlivých v jiném smyslu. Ježíš nesnižuje zlo v člověku. On na jiných místech velice jasně učí, že každé lidské srdce je zkažené. Nicméně pokud někdo uvěřil Pánu Bohu, tak ho Ježíš nazývá dobrým a spravedlivým, apoštolové dokonce hovoří o svatých. Ne proto, že by nečinili zlo, ale proto, že spolehli na Boha, který je zachraňuje a odpouští. Ti, kdo věří, jsou nazváni dobrými.
A tak Ježíš vlastně hovoří, že Pán Bůh dává skvělé dary deště a slunce a mnohé další jak těm, kdo Mu patří, tak těm, kdo se Mu smějí. On je stále milosrdný a dává lidem šanci, aby Mu uvěřili.
Všimli jste si, v jakém kontextu o tom Ježíš mluví? Celé to začínalo slovy: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce.“ Ježíš říká, že my budeme jako náš nebeský Otec, pokud se budeme chovat jako On. On miluje i ty, kdo se Mu smějí a kdo Jim pohrdají. Dává jim dobré dary slunce a deště. A tak i my je máme milovat. Máme milovat všechny lidi, dobré i zlé, spravedlivé i nespravedlivé, věřící či nevěřící.
Co je odpovědí na výtky, že křesťanství způsobovalo křižácké výpravy, inkvizici, války mezi vyznáními? Sebeobětující láska vůči těm, kdo nám to obíjejí o hlavu. Sebeobětující láska vůči všem. To je křesťanství. To je naše poslání. Ponižuje tě učitel, prokaž mu lásku. Je k tobě šéf nespravedlivý, prokaž mu lásku. Pohrdají tebou spolupracovníci, prokaž jim svoji lásku. Nadávají ti do svatouška, prokaž jim svoji lásku.
Bratři a sestry, našim posláním je milovat. Prosme Pána Boha, aby nás dal milost, být rozsévači lásky v našem okolí, a to i tehdy, když se nám smějí. Tak budeme podobni svému Otci. Tak budeme poslušni svému Spasiteli. Tak ukážeme, že víra v Pána Ježíše je úžasný dar tomuto světu.
