Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 9. 2021

Hledání domova

Milí bratři a sestry, přátelé, dnes tady děkujeme za naše město. Třinec se stal pro většinu z nás městem, kde bydlíme, tady máme svůj domov. My Češi se občas stáváme terčem vtípků kvůli tomu, že naši hymnu začínáme otázkou: Kde domov můj?  Kde je můj opravdu můj domov? I o tom je Žalm 90, který u tohoto 90. výročí chceme číst. Hlavní tezí tohoto Žalmu je to, že náš domov je u Hospodina, u Pána Boha. Hlavní tezí je to, že domov je tam, kde je s námi Pán Bůh.

Přečtěme si nyní vybrané verše z toho Žalmu 90, 1-2 a 12-17:

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení! Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.

Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.  Vrať se, Hospodine! Ještě dlouho se chceš hněvat? Měj se svými služebníky soucit, nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat. Tolik radosti nám dopřej, kolik bylo dnů, v nichž jsi nás pokořoval, a let, v nichž se nám zle vedlo. Nechť se na tvých služebnících ukáže tvé dílo a tvá důstojnost na jejich synech! Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!

 

 

Žalm, který jsme přečetli, je modlitba Mojžíše. Mojžíš vedl Izraelce z Egyptského otroctví do zaslíbené země. Žil v době, kdy lidé kolem něj nepochybovali o Boží existenci. Nicméně Mojžíš znovu shrnuje svoji životní zkušenost, a tvrdí, že je to Pán Bůh, kdo dává našemu životu a i našemu snažení smysl.

Podívejme se, na to, jak k tomuto v tom žalmu dochází.

             

1. Život je křehký

V první části tohoto žalmu Mojžíš připomíná, že život je křehký. Dovolte, že přečtu několik veršů, které jsem přeskočil:

„Ty člověka v prach obracíš, pravíš: "Zpět, synové Adamovi!" Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka. Jako povodeň je smeteš, prchnou jako spánek, jsou jak tráva, která odkvétá hned ráno: zrána rozkvete a už odkvétá, večer uvadne a uschne…Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.“ (v.4-6, 10)

To nejsou příliš pozitivní slova. Mojžíš nám připomíná, že jednoho dne tu jsme a druhého už tu být nemusíme. Jsme jako květ, který odkvete. Jsme jak smítko, které odnese povodeň. Máme svůj odměřený čas a pak už tady nejsme. Takový je pozemský život člověka. A my to víme.

Byla tady řeč i o povodni a náš kurátor mi připomenul píseň Jaromíra Nohavice nazvanou Velká voda. Píseň o tom, že ta velká voda si vezme všechno. Odnese dědictví po předcích, odnese majetky, odnese ideologie, odnese hákové kříže i pěticípé hvězdy. Odnese i to, na čem tak lpíme, odnese naše přesvědčení o očkování či o tom nejvhodnějším kandidátovi na prezidenta. Všechno bude jednou fuč.

A poslední dny nám ukazují, že se to netýká jen jednotlivců, ale celých národů. Tolik let služby a investic v Afganistánu. Stačí pár dnů, a vše je pryč. Život je křehký.

A pokud nemáme nějaký pevný bod, o který se můžeme opřít, pak hrozí, že se člověku začne život i práce jevit jako marnost. Lidé ztrácejí smysl bytí. Proč ještě něco budovat, proč o něco usilovat, proč budovat domov, město. Potom hrozí, že se život smrskne do onoho pověstného „jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.“ (1.Korintským 15,32) Prostě si užívejme! Proč bychom do něčeho investovali, proč bychom něco rozvíjeli, proč bychom se angažovali?

Pokud nemáme hlubší životní smysl, tak realita křehkosti života je nesmírně demotivační.

 

2. Srdce je zrádné

Nicméně, Mojžíš pokračuje dále. Křehkost našeho života není náš jediný problém. Mojžíš ukazuje na druhý problém: naše srdce je zrádné. Čteme: „Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy.“ (v.8)

My jsme lidé nedokonali, selhávající, chybují, hřešící.

Dovolte, že se ještě vrátím k těm Izraelcům. Oni putují do zaslíbené země. Bůh je zázračně vyvedl z Egypta, kdy byli otroky. Na vlastní oči viděli mnoho zázraků. Zmíním třeba to, jak se rozestoupily vody a oni prošli mořem. Neuplynulo mnoho času a oni si v Mojžíšově nepřítomnosti postavili zlaté tele, tančili kolem něj a říkali mu: Ty jsi nás vyvedl z Egypta.

Nebo ještě markantnější příklad. Izraelci v Egyptě těžce otročili. Dokonce Egypťané zabíjeli mnohé jejich novorozené chlapce. Hrozný život. A teď jsou svobodní a mají vidinu skvělého nového domova. Ale cesta tam je náročná. Najednou vyčítají Bohu i Mojžíšovi, že je vyvedl z Egypta, že se v tom Egyptě nakonec neměli až tak zle, protože měli pórek a okurky. Jak šílené. Tak rychle zapomněli, že byli otroci, že jim vraždili děti. Pro kousek žvance jsou ochotni znovu přijít o svobodu a být otroky. Neuvěřitelné.

Takoví jsou lidé. Nemusíme asi chodit úplně daleko. I dnes jsme šokování tím, jak rychle lidé zapomenou. I dnes jsme šokování tím, jak se mohou chovat dokonce nejvyšší představitelé vlád. Ale pozor, to není problém těch druhých. To je problém nás. To je můj problém. To je problém mého, našeho srdce. To jsou ty nepravosti a hříchy, které Mojžíš zmiňuje. Nikdo proti tomu není imunní. Nikdo si nemůže být jistý svým charakterem, protože klopýtnout je tak jednoduché.

A tak pokud svůj život chceme postavit na tom, že my máme nějaký profil, že my se nějak chováme, že my to nějak zvládneme, tak Mojžíš nás tady varuje a připomíná, že pýcha předchází pád. My máme problém s naším zrádným srdcem. Nemáme ho pod kontrolou.

 

3. Bůh je dobrý

A do těch všech smutných zpráv, zaznívá ta Mojžíšova modlitba: „Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.“ (v.12) Co Mojžíš myslí tím počítáním našich dnů? Jsem si jist, že nás právě volá, abychom nezapomněli na křehkost našeho život a na zrádnost našeho srdce. Ale pokud by to bylo všechno, tak by to bylo moc málo. To by nás vedlo jen do deprese.

Mojžíš má na mysli ještě něco více. A to vyplývá z těch dalších veršů. Počítat naše dny sice znamená, vidět naši slabost, ale zároveň vidět Boží dobrotu. Potřebujeme vidět obojí.

Mojžíš pokračuje ve své modlitbě: „Nasyť nás svým milosrdenstvím hned ráno a po všechny dny se budeme radovat a plesat.“ (v.14) Mojžíš vidí Boží dobrotu, vidí Boží milosrdenství, vidí Boha, který je přítomný v Jeho životě a proto říká, že má důvod radovat se a plesat.

Milí přátelé, můžeme zažívat to, co Mojžíš. Můžeme se sice setkávat s křehkostí našeho fyzického života, můžeme být konfrontování slabostí našeho srdce, našeho charakteru, ale můžeme mít radost, protože víme, že Bůh chce být  s námi. A kde je Bůh, tam je náš domov.

My navíc dnes víme dokonce mnohem více, než věděl Mojžíš. My dnes víme, že sám Bůh se stal v Ježíši Kristu člověkem. Bůh se stal křehkým. Co více, Bůh se v Kristu nechal rozbít a zabít, abychom my nebyli rozbiti. On se nechal rozbít, aby nás nezničily důsledky našeho zrádného srdce, ale aby nám bylo odpuštěno.

Navíc Ježíšovo vzkříšení ukazuje, že On zvítězil také nad křehkostí života a přináší nám jistotu toho, že On bude držet náš život pohromadě a to věčně.

Ježíš to učinil, abychom mohli zažívat Boží dobrotu a Jeho přítomnost. A tam, kde je Bůh přítomný, tam jsme doma. Tu Boží přítomnost můžeme zažívat v tomto životě, když Ježíši Kristu věříme. Už tady je náš domov, protože Pán Bůh je tady s námi. A zároveň můžeme žít nadějí, že to nejlepší je stále před námi, protože nás čeká věčný domov v nebesích.

Dovolte, že zakončím citací posledního verše tohoto žalmu: „Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!“  (v.17)

Mojžíš se modlí o úspěch toho, co tady na tomto světě děláme. Z toho vidíme, že to co tady děláme, tvoříme a budujeme, má smysl. Není to zbytečné. Nemusíme podléhat nějakému fatalismu, že všechno pomine. Pán Bůh je tady s námi. Proto i tady budujeme domov.  Proto sadíme stromy a květiny, opravujeme domy, vychováváme děti, vymýšlíme nové technologie a pečujeme o nemocné. I tady je náš domov, protože tady je Pán Bůh.

A proto děkujeme. Děkujeme za Boží dobrotu, děkujeme za naše životy, děkujeme za naše rodiny, a děkujeme i za naše město. Bože, učiň dílo našich rukou pevným.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hledání domova

Danuše , 22. 9. 2021 14:07

Krásně napsáno, Amen .Bože, učiň dílo našich rukou pevným.