Jdi na obsah Jdi na menu
 


31. 3. 2015

Izajáš představuje Krista

a.jpgSnad všichni jsme asi zachytili zprávu o úterním zřícení letadla společnosti Germanwings. Je to obrovská nehoda, která se dotkla stovek lidí, kteří teď prožívají obrovský zármutek. Jak pokračovalo vyšetřování, došlo se k předběžnému závěru, že letadlo poslal k zemi pilot Andreas Lubitz. Následovalo a ještě bude následovat zjišťování motivu. A tak nám média začínala pomalu představovat, kdo byl Andreas Lubitz. Cílem je pochopit jeho jednání. A tak se lidé na celém světě se dovídají nejrůznější detaily o životě Andrease Lubitze.

Video záznam naleznete zde.

Audio záznam naleznete zde.

Dnes budeme číst z knihy proroka Izajáše. A Pán Bůh si tady používá Izajáše, aby nám podobně představil svého Syna, Ježíše Krista. Mnoho proroctví u Izajáše ukazuje na Krista a Pán Bůh to udělal minimálně ze dvou důvodů. To první je to, aby lidé v Ježíši opravdu uviděli Mesiáše, Božího Syna. A to druhé je to, abychom my věděli, že Ježíšův příchod nebyl jen nahodilý, ale dlouho připravovaný. Vše se dělo přesně podle Božího plánu.

Přečtěme si tedy dnes text z proroka Izajáše, který nám představuje Krista.

 

Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem. On mě probouzí každého jitra, probouzí mi uši, abych slyšel jako učedníci. Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním. Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mně přistoupí! Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc. Kdo mě chce obvinit ze svévole? Hle, ti všichni zvetší jako šat, sežerou je moli. (Izajáš 50:4-9)

 

                Izajáš nám v tomto textu představuje Ježíše Krista a to způsobem, kdy mluví, jakoby mluvil Ježíš – tedy hovoří v první osobě, ale o Ježíši. To je u proroků běžná praxe. Možná by někdo řekl, že z našeho textu není úplně jisté, že má na mysli Krista, ale kdybychom přečetli celou pasáž od 49 – 55 kapitolu, tak bychom zjistili, že opravdu nemůže být řeč o nikom jiném.

                Dovolte nejprve otázku. Jakou máte představu o Bohu a o Kristu? Víte, velice lehce se může stát, že ta naše představa o Něm není správná. Velice lehce si vypěstujeme svoji představu Boha. Ale je důležité, abychom Boha a Ježíše Krista znali takové, jací opravdu jsou. Podívejme se, jak Krista představuje Izajáš v našem textu.

 

1. Milosrdný Kristus

                Tohle je to první představení. Podívejte se se mnou na ten text. Izajáš zapsal: „Panovník Hospodin dal mi jazyk učedníků, abych uměl zemdleného podpírat slovem.“ (v.4) Kristus je tady představen jako ten, kdo dostal jazyk učedníků. To stejné hebrejské slovo může být přeloženo také jako jazyk učených či učenců. Je jasné, že je zde řeč o nějakém obdarování. A tím obdarování je dar slova. Ano, Kristus sloužil slovem. A my z Nového zákona známe mnoho z Jeho učení. A to učení se zásadním způsobem dotýkalo lidí. Oni nad ním žasli. Bylo to něco jiného, než slyšeli do té doby. Třeba evangelista Marek zapsal: „I žasli nad jeho učením, neboť učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci.“ (Marek 1:22)

                Ano Ježíšova slova jsou obrovským požehnáním a jistě je třeba vidět Ježíše Krista jako muže slova. Ale čím bylo a je to Jeho slovo tak mocné? Izajáš nám to říká! Slova Ježíše podpírala zemdlené. Hrdí a sebevědomí nad Ježíšovými slovy nežasli. Ti byli spíše pobouření. Oni se považovali za spravedlivé a nepotřebovali útěchu. Oni stáli o uznání, o ocenění, o pochvaly. Jenže Ježíšova služba slovem byla jiná. Ježíš sám to řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“ (Marek 2:17) Ježíšova služba slovy byla pro ty, kdo se cítili hříšní. Ježíšova služba byla pro ty, kdo si uvědomovali, že před Bohem neobstojí, protože Bůh je dokonalý a oni ne. A takto zemdleným lidem Ježíš přináší léčivá slova. Léčivá slova o Boží dobrotě, o milosrdenství, o odpuštění. A tato slova měla moc měnit lidské životy. A měnila lidské životy. Zákonici lidem říkali, co musí a co nesmí dělat. Ale to nepomáhalo. Lid pustnul. Ježíš přinesl navíc milosrdenství a životy se začaly měnit. Když se celník, který okrádal jiné, setkal s Kristovým milosrdenstvím, šel a vše vrátil. Začal nový život. Když se žena, která vystřídala 6 mužů a stala se samotářkou, setkala s Kristovým milosrdenstvím, běžela mezi lidi a začal všem vyprávět o Kristu, který mění životy. Když se zločinec na kříži setkal s Kristovým milosrdenstvím, tak činil pokání ze svých hříchů a volal k pokání i druhé.

                A stejně je tomu do dnes. Když před někoho postavíte pouze zákon, tak mu nikdy nepomůžete k záchraně. Když se sami snažíte žít, jak chce Pán Bůh, pak to z vás udělá buď pokrytce, nebo zlomené lidi. Buď budete hrát, že to všechno dodržujete nebo zjistíte, že to nedokážete. Zákon čili pravidla člověka nikdy nedovedou k pokoji, k radosti, k životu, pro který jsme byli stvořeni. Ale když takto zlomenému člověku nabídnete milosrdenství, Boží slitování, Boží odpuštění, tak se z něj může stát Boží stvoření - člověk, který v Bohu našel své štěstí, svoji radost a svůj pokoj. A to je extrémně důležité. Křesťanství není pouze o zákonech, o desateru, o dodržování nějaký pravidel. Křesťanství je o tom, že se Bůh smiloval a dal nám svobodu. A ten, kdo jednou tuto svobodu zakusil, nechce nic jiného, než žít tak, jak nám Bůh radí, protože to je ten nejšťastnější život.

Izajáš nám tedy představuje milosrdného Krista. Představuje nám Ježíše, jehož slova léčí. Proto všem radíme, čtěte Bibli. Je v ní uzdravení!

 

2. Trpící Kristus

                To druhé, co Izajáš čtenářům říká o Kristu, je to, že Kristus bude trpět. Čteme: „Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.“ (v.5-6) Toto muselo být pro první čtenáře šokující. Mesiáš že by měl trpět? Vždyť má na své straně Boha! Bůh Ho přece ochrání! Takové myšlenky jim určitě přicházely na mysl. Podobnou logiku totiž lidé uplatňují do dnes. Mnozí lidé si říkají, že když věří Pánu Bohu a snaží se moc nehřešit, že přece Pán Bůh zajistí, aby se jim nic zlého nestalo. Dokonce si myslím, že mnozí věří Bohu právě proto, aby si u Něj zajistili ochranu. Ale toto není křesťanský přístup k bohu, ale pohanský přístup k bohu. V Tanzanii potkáváme animisty, kteří pod stromy nosí duchům jídlo, aby si zajistil plodnost, zdraví a štěstí. Ale je to stejně falešné jako to, když si křesťan nárokuje na Bohu bezproblémový život.

                Křesťanům se katastrofy a těžkosti nevyhýbají. Předpokládám, že v letadle, které spadlo v úterý, byli nějací křesťané. A pokud ne, tak víme, že například v letadle společnosti AirAsia, které spadlo v prosinci, byli křesťané. Například tam byla misionářská rodina z Jižní Korey. Jejich jména se neopovážím vyslovit, ale byl to manželský pár s 11 měsíční dcerkou. Letěli si do Singapuru prodloužit víza, aby mohli pokračovat ve své misijní práci. A zahynuli při pádu letadla. Sám Ježíš dává podobný příklad a mluví o 18 lidech, na které se v Siloe zřítila věž a všechny je zabila. A říká, že to nebylo proto, že by snad byli větší hříšníci. Prostě i v životě křesťanů má místo i utrpení.

                Tím utrpením samozřejmě není jen smrt či újma na zdraví. Kolik křesťanů trpí, protože jejich děti si vybraly špatnou cestu. Kolik křesťanů trpí ponižováním či vězněním, pro svoji víru. A mohli bychom pokračovat.

                Izajáš nám představuje trpícího Krista, abychom byli i my připraveni trpět. Izajáš nám představuje trpícího Krista, abychom věděli, že utrpení neznamená, že nás Bůh opustil. Ne, On je s námi i v utrpení, které je součástí našeho života. A Izajáš tady popisuje Krista, který přijímá to utrpení. Přečtěme si to ještě jednou: „Panovník Hospodin mi otevřel uši a já nevzdoruji ani neuhýbám nazpět. Nastavuji záda těm, kteří mě bijí, a své líce těm, kdo rvou mé vousy, neukrývám svou tvář před potupami a popliváním.“ (v.5-6) Kéž by i naše uši Pán Bůh otevíral, abychom nebrali utrpení jako důkaz Boží nepřítomnosti. Naopak, o Kristu je zde řečeno, že nastavuje svá záda. Nejde o to, že by se nějak vyžíval v utrpení. Jde o to, že přijímá Boží vůli, i když je těžká. Přijímá utrpení, protože Bohu důvěřuje.

                Milí přátelé, sám Ježíš nás tady objímá a povzbuzuje k tomu, abychom i my důvěřovali Bohu, když udeří utrpení. Možná v něm nebudeme vidět žádný smysl, možná nás bude vrhat do chaosu, pochyb, strachu. Přesto všechno, pamatujme, že Pán Bůh je v tom s námi. On nás neopustil.

 

3. Spravedlivý Kristus

                Takže nám Izajáš představil Krista jako toho, kdo je milosrdný a zároveň trpící. Ta poslední podoba Krista, kterou nám tady předkládá, je Kristus, který je spravedlivý. Přečtěme si zase slova Izajáše: „Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen, proto tvář svou nastavuji, jako kdyby byla z křemene, a vím, že nebudu zahanben. Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost. Kdo chce vést se mnou spory? Postavme se spolu! Kdo bude můj odpůrce na soudu? Ať ke mně přistoupí! Hle, Panovník Hospodin je moje pomoc. Kdo mě chce obvinit ze svévole?“ (v.7-9) Do úst Krista tady Izajáš vkládá slova o tom, že nebude potupen, že nebude zahanben, protože ani u soudu se na Něj nic nenajde. Proč se na Něj nic nenajde? Protože je naprosto spravedlivý. A to je i pro nás dobrá zpráva.

                Včera se zase v novinách objevil článeček o našem cyklistovi Romanu Kreuzigerovi. Stále čeká na arbitráž, která by posoudila, zda dopoval či ne. A zase se ta arbitráž odsunula. A on říká, že je to proto, že na něj nic nemají a stále chtějí něco najít. Nevím, zda mají či nemají, nevím, zda najdou či nenajdou. Ale vím, že na Ježíše nic nenašli. Na Ježíše nikdy nikdo nic nenajde. On je totiž dokonale spravedlivý. A Izajáš to už říkal 700 let předem. Ježíše nikdo nemůže obvinit.

                Proč si tedy budeme už v pátek připomínat to, že Ježíše ukřižovali? Ano, můžeme říci, že to bylo zmanipulované. Ale lepší odpověď je ta, že spravedlivý Ježíš nastavil svou tvář smrti, aby tam vzal trest za nespravedlivé, za mne a za tebe. On tam podstoupil utrpení, aby v soudný den mohl být k nám milosrdný. Kdyby nebyl spravedlivý, umíral by za své hříchy. Ale jelikož byl spravedlivý, umíral na našem místě a za nás. A když se my jednou postavíme před Boží soudnou stolici, Kristu se postaví před nás a řekne, že za náš hřích už zaplatil. Kéž by to byla realita života každého z nás.

                Milí přátelé, Izajáš nám představuje Krista. Krista, který je milosrdný. Krista, který prochází utrpením. Krista, který je spravedlivý. Je to váš Kristus? Poznáváte Ho? Nebo je vám cizí? Možná máte jiného Krista. Ale toto je reálný Ježíš Kristus. Pokud Ho takto ještě neznáte, pak je nejvyšší čas se seznámit. On má napřaženou ruku. Přijměte ji, stiskněte ji a řekněte „děkuji“.

Video záznam naleznete zde.

Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář