Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 10. 2021

Jak žít vděčný život

Bratři a sestry, dnes máme neděli vděčnosti za úrodu. Chceme Pánu Bohu děkovat a i ta výzdoba v kostele nám připomíná, za co chceme děkovat. O tom tedy není třeba dlouze mluvit.

Proč chceme děkovat. Mohli bychom říci, že je nás k tomu vede Boží slovo. V Bibli najdeme spoustu výzev k vděčnosti Pánu Bohu. A nejde pouze o naučené chování, jde o nastavení srdce. Chceme mít vděčné srdce. A i současné výzkumy nám připomínají, jak blahodárný efekt má vděčnost na život člověka.

Dočetl jsem se, že vděčnost přináší tyto výhody:

  • Šťastnější život a pozitivní nálada.
  • Větší spokojenost se životem.
  • Chrání proti vyhoření.
  • Vděčnost zvyšuje empatii a snižuje agresivitu.
  • Lepší fyzické zdraví.
  • Lepší psychické a emoční zdraví.
  • Lepší kvalita spánku.
  • Snižuje únavu.
  • Větší odolnost proti stresu, vzniku úzkosti a dalším duševním a psychickým nemocem.
  • Snižuje stres.
  • Podporuje rozvoj trpělivosti, pokory a moudrosti.
  • Zlepšuje sociální chování.
  • Posiluje vztahy.
  • Zlepšuje spokojenost s prací.
  • Pomáhá zlepšovat vztah k sobě samému.
  • Vděčnost podporuje pozitivnější pohled na život.
  • A mnoho dalšího…

 

Je výhodné být vděčným člověkem. Víme tedy za co být vděčný a proč být vděčný. Dnešní biblický text nám řekne něco k tomu, jak projevovat vděčnost Pánu Bohu. Přečtěme si tedy dva verše z listu Židům.

 

Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno. Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí. (Židům 13, 15-16)

 

 

Bratři a sestry, dnes tedy chceme Pánu Bohu děkovat. Nicméně, vděčnost není záležitost jedné neděle v roce. Bible nás na mnoha místech povzbuzuje k tomu, aby vděčnost Pánu Bohu byla našim životním stylem. Ten přečtený text nám odhaluje dva způsoby, jak projevovat Pánu Bohu vděčnost, a to nejen za úrodu. Kéž by nás toto dnešní Boží slovo znovu inspirovalo a povzbudilo k tomu, abychom byli více vděční.

Pojďme tedy z našeho textu vytáhnout ty dva způsoby projevování vděčnosti.

 

1. způsob: Chvála našich rtů

Podívejme se, co tady čteme: „Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.“ (v.15) Je tady řečeno, že máme přinášet oběť chvály Bohu a pak je řeč, že to máme dělat našimi rty. Jak se našimi rty přináší chvála Bohu? Modlitbami a písněmi vděčnosti.

Dává to smysl. Slovní poděkování je to základní vyjádření vděčnosti. Když vám někdo s něčím pomůže nebo pro vás něco udělá, tak to první je to, že slovně poděkujeme. Učíme to i malé děti.

Musím tady přidat jednu odbočku. Docela mne zabolelo, když jsem se dozvěděl, že si jedna osoba, která sloužila na našem táboře, posteskla, že když si rodiče poslední den přicházeli pro děti, tak jen málokdo poděkoval těm, kdo jako dobrovolníci ten tábor organizovali a starali se o jejich děti. Přišli, vyzvedli děti, řekli „na shledanou“ a odešli. To je smutné. A tak chci v prvé řadě sebe i vás povzbudit k tomu, abychom si vzájemně vyjadřovali vděčnost a poděkovali těm, kdo nám slouží. Věřím, že to všem pomůže a zlepší i službu v našem sboru. Možná právě proto je tolik našich služebníků tak unavených, ;že mnohdy nikdo na jejich službu ani nezareaguje. Učme se i vzájemné vděčnosti.

Ale teď mluvíme o vyjádření vděčnosti Pánu Bohu a mluvili jsme o modlitbě a zpěvu. Tady může někdo namítnout, že ty písně, že to je už něco překonaného. Dnešní lidé už moc nezpívají. Máme tedy pořád v kostele zpívat?

A musím říct, že znám sbory, kde zrušili zpěv. Ne kvůli covidu. Ale nezdá se jim to tak důležité a mají pocit, že tím budou lidem více srozumitelní. Musím říct, že si bohoslužby bez hudby a zpěvu neumím představit.

Pamatuji si na jednoho mladého muže, který se vrátil do Třince a do našeho sboru po nějaké době, co žil v Praze. Chodil na jistá setkání v našem sboru a pořád brblal. „Proč musíme zpívat ty písničky? A proč se musí modlit tolik lidí, vždyť stačí jedna modlitba.“ Trvalo to několik měsíců a někteří už za mnou chodili, co s ním, že kazí celou atmosféru, že jím se na ta setkání už ani nechce chodit. Vydrželi jsme to. A Pán Bůh se toho muže dotknul a změnil mnoho věcí. O několik měsíců později to byl on, kdo nám připomínal, že bychom se měli více modlit za akce, které plánujeme, a také se zapojil do služby v doprovodné hudební skupince.

Když poznáme jaký je Pán Bůh, když poznáme Jeho dobrotu, tak Mu chceme děkovat. A jako křesťané to děláme modlitbou a zpěvem.

Všimněme si v tom verši ještě něčeho důležitého. Dovolte, že ho přečtu znovu. „Přinášejme tedy skrze Ježíše stále oběť chvály Bohu; naše rty nechť vyznávají jeho jméno.“ (v.15)“ V čem jsou modlitby a písně obětí? Proč tady autor píše o oběti? Kniha Židům, jak už název napovídá, byla určena především čtenářům z řad Židů. A ti byli dobře seznámeni se starozákonním systémem zvířecích obětí. Těch obětí bylo více druhů. Nejznámější byla samozřejmě oběť za hřích. Jedna z těchto obětí byla nazývána oběť chvály nebo oběť vděčnosti.

Čtenáři našeho listu jsou tímto znovu ujištěni, že vděčnost už není třeba vyjadřovat obětováním zvířátka, ale tím, že skrze Pána Ježíše Krista máme v modlitbách a písních vyjadřovat naši vděčnost a chválu Pánu Bohu. A proto na bohoslužbě zpíváme a modlíme se. A já sebe i vás znovu povzbuzuji, abychom i v našich osobních modlitbách mnoho děkovali. A sebe i vás povzbuzuji, abychom také zpívali či poslouchali křesťanské písně. Pána Boha to oslaví a nám to přinese mnoho požehnání!

 

2. způsob: Dobročinnost a štědrost

Podívejme se zase do našeho textu: „Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.“ (v.16) Slova dobročinnost a štědrost v sobě nesou to, že sloužíme svojí aktivitou a svými zdroji. Služba a finanční podpora jsou tedy také projevem vděčnosti vůči Pánu Bohu.

Dnes děkujeme za úrodu a za dostatek, který máme na stole. Jak tedy poděkovat Pánu Bohu za to, že nás požehnal? Kromě modliteb a chvalozpěvu také tím, že budeme velkoryse sloužit druhým a budeme štědří. Žijme v době bohatství. Vytáhnout nějakou bankovku je asi lehčí než investovat svůj čas. Ale my nejsme volání k jednomu nebo k druhému, ale k obojímu. Samozřejmě, pokud nám to zdraví a jiné okolnosti dovolí.

Jsem vděčný, že sloužím ve sboru, kde lidé slouží a jsou štědří. Nechci tím určitě říci, že nemáme co zlepšovat. Určitě je tady velký prostor na zlepšení. Je pravda, že mnohé služby zastavil covid. Nemohli jsme se ani navštěvovat. Ale věřím, že se to brzo obnoví. I dnes nám mnozí sloužili tím, že přispěli k vyzdobení kostela. Na jaře se nám ozvala sestra Zdeňka a od té doby nám tady pravidelně zajišťuje květinovou výzdobu oltáře. Určitě jste si všimli, že se to tady hodně změnilo. Děkuji za to. To je příklad obětavé služby.

Dnes skupina mužů a žen pro nás připravuje oběd na Hutníku. To je služba. A mohl bych tady jmenovat mnohé další. Církev a sbor budou fungovat, pokud jsou tam lidé, kteří obětavě slouží a obětavě dávají. Samozřejmě, že je důležité biblické učení. Ale co z toho, když zní dobré učení a životy to nereflektují. Jakub nám připomíná, že víra bez skutků je mrtvá. Víra, která není potvrzována skutky, je mrtvá.

Samozřejmě je také křesťanská služba, která se neděje na půdě sboru a není moc vidět. Je to naše osobní služba. Děkuji každému z vás, kdo sloužíte svým bližním. Někteří pravidelně navštěvují sousedy. Jiní jim nosí kázání. Další pomáhají s nákupem. Takto se vyjadřuje vděčnost Pánu Bohu! Kéž bychom takto obětavě sloužili.

V našem textu jsme četli: „takové oběti se Bohu líbí.“ (v.16) I služba a štědrost nahrazuje oběti. Nicméně to slůvko nám připomíná ještě jedno. Taková služba a štědrost je projevem vděčnosti Bohu, když nás to něco stojí, když je to obětavá služba a štědrost. Vděčnost Pánu Bohu vyjadřujeme, když naše služba a štědrost není z nadbytku, ale je to oběť.

Náš dnešní text nám připomíná, že dobročinnost a štědrost je součástí křesťanského života. Samozřejmě, není to cesta jak si zajistit Boží přízeň. Boží přízeň dostáváme zdarma, z Boží milosti. Vždyť Písmo svědčí jasně: „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“ (Římanům 5,8) Ano, právě Ježíš Kristus je naplněním té největší služby a štědrosti. On nám obětavě posloužil. Zajistil nám Boží odpuštění a Boží blízkost. Udělal to skrze to, že byl dokonale štědrý. Nedal jen něco ze svých pokladů. Nedal jen pár let svého život. Dal celý svůj život. Zemřel za nás. Dal všechno. Tak štědrý byl Pán Ježíš.

Vidíme tu Jeho láskou motivovanou službu a štědrost? Přijímáme ji vírou jako naši jedinou naději? Pokud ano, pak nás to jistě povede k vděčnosti. A vděčnost k našemu nebeskému Otci nás jistě povede k životu v pokoji a v radosti. Amen.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář