Jdi na obsah Jdi na menu
 


26. 12. 2010

Ježíš v babyboxu

a.jpg

Jsou Vánoce  a my si připomínáme, narození dítěte. Samozřejmě výjimečného dítěte – Božího Syna, Ježíše Krista. Narození dítěte je většinou nesmírně radostnou událostí. Ale i dnes si chceme připomenout, že tomu tak není vždy. Mnohé děti jsou neplánované, a co hůř, jsou i ty, které jsou nechtěné. Je to tragédie, ale je to tak. I v naší společnosti občas slyšíme o novorozencích, které v zoufalství rodiče zabili či doslova vyhodili. A ta realita je tak špatná, že padlo rozhodnutí instalovat v České republice tzv. babyboxy. Celkem už jich máme 41. Jsou to místa, kde mohou rodiče odložit nechtěné dítě. Tyto babyboxy tady máme od roku 2005 a už se v nich objevilo 40 nechtěných dětí.

Když mluvíme o nechtěných dětech, tak můžeme také hovořit o kojeneckých ústavech a dětských domovech. Ale musíme mluvit také i tisících těch nechtěných dětí, které se nikdy nenarodí, protože jsou rodiči usmrceni ještě před tím, než se narodí. V České republice takto legálně zemřelo téměř jeden a půl miliónu nechtěných dětí.

Tento svět je plný nechtěných dětí, a přestože to není dnes to hlavní, o čem chci mluvit, tak nás křesťany chci zase vyzvat, abychom v této těžké situaci pomáhali jak těm rodičům tak i těm dětem. Jedním z projektů podpory podobných dětí, který máme i tady ve sboru, je sponzorství vzdělání nezaopatřených dětí v Tanzanii.

Ale já dnes chci mluvit o dítěti, které z jedné strany také nebylo moc plánované, ale z druhé strany to bylo dítě, které bylo plánováno nejdéle ze všech a určitě by mělo mít zápis v Guinessově knize rekordů.

Přečtěme si text, který byl napsán asi 700 let před tím, než se Ježíš narodil.

 

A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných. I když je Hospodin vydá v plen do chvíle, než rodička porodí, zbytek jeho bratří se vrátí zpět k synům Izraele. I postaví se a bude je pást v Hospodinově moci, ve vyvýšeném jménu Hospodina, svého Boha, a budou bydlet bezpečně; jeho velikost bude nyní sahat až do dálav země. A on sám bude pokoj. (Micheáš 5:1-4)

 

Přečetli jsme jedno z proroctví o narození Ježíše Krista. Dovolte, že si na základě toho proroctví připomene několik důležitých pravd o Ježíši Kristu.

 

1.pravda: Ježíš byl chtěným

Ten vánoční příběh dobře znáte. Anděl Gabriel přišel k panně Marii a řekl ji, že se ji narodí dítě? A ona se diví a říká, že to není možné, protože nemá muže. Anděl ji řekl, že to dítě nebude z muže, ale z Boha. Ti, kdo nevěří v nějaké nadpřirozeno, to zákonitě musí odmítnout, protože to vědecky není možné. My, kdo věříme, že Bůh stvořil celý vesmír, věříme, že Bůh může stvořit i těch 23 zbývajících chromozómů v těle panny, aby ta mohla mít dítě. Marie tento dar Božího Syna přijímá a říká: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." (Lukáš 1:38)

Takže nakonec, přestože Marie dítě neplánovala, tak to dítě bylo chtěné, a jak víme z Božího slovo, bylo chtěné i pro Josefa.

Ten dnešní text nám ukazuje, že toto dítě bylo chtěné, ještě dávno před tím, než anděl přišel za Marii. Vidíme tady proroctví o tom, kde se ten Ježíš narodí.  A je zde řeč, že se narodí v Betlémě. 700 let před narozením Ježíše říká Pán Bůh skrze Micheáše, že jeho Syn, Mesiáš, se narodí v Betlémě, v malém a nevýznamném městě. Tam by ho nikdo nečekal. Pravděpodobně ani Marie nevěděla, že se má narodit tam. To věděli jen znalci Písma. A Pán Bůh to tak zvláštně zařídil, že Marie, která bydlela v úplně jiné části Izraele, musela cestovat do Betléma, protože císař Augustus přikázal sčítání lidu. A jelikož Josefova rodina pocházela z Betléma, museli cestovat tam. A Marie rodí syna zrovna ve chvíli, kdy přijede do Betléma, přesně tak jak předpověděl Micheáš: „A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.“ (v.1)

Ale v Bibli nalezneme ještě celou spoustu dalších proroctví, kterými Bůh ukazoval dávno před narozením Ježíše, že Ježíš je chtěné dítě. Skrze proroky Pán Bůh předpověděl, že Ježíš bude z rodu Davida, že se narodí panně, že se Mu budou klanět králové a že mu přinesou dary, že za ním přijdou pastýři, že bude muset prchat do Egypta, že bude Synem Božím. A mohli bychom pokračovat. To vše bylo předpovězeno a Ježíš nemůže být pouhé náhodné naplnění těchto proroctví. To nemůže být ani zosnovaná konspirace, protože to by člověk ani nedokázal takto všechno zařídit. Nevzdělaní lidé na to někdy řeknou, že ta proroctví byla do Bible přidána později, až se Ježíš narodil. Ale to je samozřejmě taky nemožné, protože máme i kopie starého zákona, které nemohly být křesťanstvím ovlivněny a jsou stejné jako kopie, které mají křesťané.

Milí přátelé, bratři a sestry, na základě těchto proroctví nemůžeme jinak, než říci, že Ježíš byl plánovaným a chtěným dítětem. Bůh nám poodkryl roušku tajemství a my teď zpětně můžeme žasnout nad tím, jak On vše dopředu dokonale připravil. On to připravil, protože to byl Jeho dokonalý plán. Ten plán byl tady od stvoření světa a už ve chvíli, kdy tady byl Adam a Eva, Bůh začal lidem odhalovat roušku záměru, jaké měl s Mesiášem, s Ježíšem Kristem.

Toto vše je pro nás velikou úlevou, protože nám to potvrzuje, že Bůh není Bohem chaosu. Bůh není improvizátor. Bůh má od samého počátku vše pečlivě připraveno a vše jasně pod svoji kontrolou.

A tady u této příležitosti musím říci, že i vy, každý z vás, jste součásti Božího plánu. Nevím, čím vším jste prošli. Možná je i tady někdo, koho rodiče neplánovali nebo dokonce nechtěli. Možná je tady někdo, komu dokonce rodiče řekli, že se neměl narodit. I takové lidi znám. Ale toto dnešní poselství nám znovu připomíná, že Bůh počítá s úplně každým. Každý je v Jeho očích chtěný. Nikdy na to nezapomeňte!

Ale možná je tady i někdo, kdo dítě nechtěl a prožívá bolest ze svého jednání. I Vám chci dnes připomenout, že Pán Bůh všem pokání činícím odpouští a naše staré hříchy více nevzpomíná. A tak i vás volám, abyste se k Němu obrátili a vírou přijali zprávu o odpuštění.

 

2.pravda: Ježíš je věčný

Připomněli jsme si, že příchod Ježíše byl Bohem plánovaný a ohlašovaný. To naše dnešní proroctví nám ale také odhaluje tajemství o tom, kdo je ten Mesiáš, kdo je tím dítětem, jehož příchod si tady dnes připomínáme. Ten náš text říká, že z Betléma vzejde ten, „jehož původ je od pradávna, ode dnů věčných!“ (v.1) Tady tento text odhaluje to, co i jinde hlásá Boží slovo. Ježíš nemá svůj počátek v jesličkách v Betlémě. V jesličkách v Betlémě má počátek to, že se Bůh stal člověkem. Ale Ježíš tady byl věčně, jako osoba dokonalého Boha, který se zjevil v trojici – v Otci, Synu a Duchu svatém.

Bible nám podává svědectví, že Ježíš Kristus je věčný Bůh. Evangelista Jan nám ukazuje, že Ježíš byl aktivně přítomen při stvoření tohoto světa. Ale to, co je tím zázrakem Vánoc, je to, že tento věčný Bůh se stává člověkem.

Dokonalý Bůh se stává nemluvnětem závislým na pomoci druhých, aby zachránil tento svět. A to je ten úžasný zázrak Vánoc. Narození Krista není počátek Boha. Narození Krista je zázrak vtělení. Bůh se stává člověkem.

Ale nejenže je Ježíš bez počátku, On je také bez konce. A to se vlastně dostáváme k tomu, proč Ježíš přišel. Apoštol Jan zapsal: „V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.“ (1.Jan 4:9-10) Ježíš se narodil v Betlémě, aby se stal obětí smíření za naše hříchy. On byl obětován za to, co jsme já a ty udělali zle, On se stal dobrovolně tím obětním beránkem, aby nám bylo odpuštěno všechno a abychom takto mohli strávit věčnost s Bohem. A každý kdo toto vírou přijal, se může o Vánocích vskutku radovat, protože pro něj nejsou Vánoce jen nějakou tradicí s několika hodinami radosti. Pro člověka, který vírou přijal, že skrze příchod a smrt Ježíše Krista má odpuštěny hříchy, jsou Vánoce zdrojem radosti pro každý den života.

Mluvíme tedy o tom, že Ježíš zemřel, ale víme, že o Velikonocích vstal z mrtvých a žije. On je věčný a smrt nebyla koncem Jeho života. Ano, vědecky Vám to nedokážu. Ono totiž věda všechno nedokáže. Ale je to realita, kterou nám zjevil Bůh v Jeho slově,v slově, které přesně předpovědělo Jeho příchod.

Na rozdíl od Ježíše Krista, my věční nejsme. My máme svůj počátek. Ale nemáme konec. I my lidé budeme existovat na věky. Ne v takovémto těle. Ne na takové zemi, ale buď v novém nebi a na nové zemi a v novém těle, tak jak to slíbil Pán nebo ve věčném zatracení. A otázkou samozřejmě i dnes je, kde tu věčnost strávím. Ježíš chce, aby to bylo s Ním.

           

3.pravda: Ježíš je vládcem

To je to poslední, co bych dnes chtěl z toho našeho textu připomenout. Ta první pravda byla o tom, že Ježíš byl plánovaný. Ta druhá o tom, že Ježíš je věčný a ta poslední nám říká, že Ježíš je vládce. Už v proroctvích Bůh jasně ukazuje na to, že předpovězený Mesiáš je Vládce. A nejen kdejaký. Bible ukazuje, že je vládce všeho, že je Bůh. V našem textu čteme, že bude „vládcem v Izraeli.“

Ježíš se samozřejmě nikdy nestal ani vládce římského protektorátu Izrael, ani se nestál vládce samostatného království či státu Izrael. Označení Izrael tady totiž není ve smyslu Izraelské země nebo židů, ale je mnohem širší. Jako na jiných místech, i zde Pán Bůh jednoznačně myslí ty, kdo, jak říká Pavel, následují Izraele vírou. Takže pojem Izrael je zde bezpochyby pojmem pro ty, kdo věří, je pro křesťany, pro církev. Micheáš ve třetím verši připomíná, že jeho vláda se rozšíří „až do dálav země.“ (v.3) Jeho vláda není vázána na zeměpisnou oblast, ale je celosvětová.

A když už víme komu bude vládnout, pak Micheáš také říká, jak bude vládnout. Jako na jiných místech v Bibli, i tady se objevuje ten pastýřský motiv. Je zde řeč, že bude svůj lid pást. Bude se o něj starat, bude o něj pečovat. Dále říká: „budou bydlet bezpečně“. (v.3) Je tady v dnešní době tak významný aspekt bezpečí. A nakonec tady je řeč o pokoji. To vše nabízí Ježíš každému člověku který se skloní pod Boží slávu.

Bůh je dobrý vládce a stvořil člověka s možností činit morální rozhodnutí. Nenutí člověka, aby Mu věřil. Už v ráji mu dal možnost volby. A i dnes Ježíš klepe na naše srdce a nabízí nám, že bude náš dokonalý Vládce. A tou dnešní poslední otázkou je, zda stojíš o to, aby ti vládl? Stojíš o to, aby se o tebe staral ten nebeský pastýř Ježíš Kristus? Stojíš o to věčné bezpečí, které On nabízí? Stojíš o ten pokoj v srdci? Ježíš ti to dnes nabízí. Ježíš Kristus touží být tvým Vládcem. Nestačí věřit Bohu a přitom si vládnout sám. Je třeba Mu předat vládu nad svým životem. To je ten největší dar, který můžeš dostat i o těchto Vánocích! Je ten dar už tvůj? Pak Mu za to dnes děkuj. Není tvůj? Pak Tě vyzývám, popros Ho dnes, aby se stal Pánem tvého života!

Ať už věříte čemukoli, Ježíš je dlouho plánovaným dítětem, Ježíš je věčný a Ježíš vládne. Na světě je mnoho nechtěných dětí. Kým je pro tebe Ježíš – je chtěným nebo ne? Odložíš Ho na konci Vánoc opět na rok do babyboxu, nebo bude celý rok tvým Vládcem? Kéž Jej vírou dokážeme mít jako svého Pána. Amen.

Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář