Jdi na obsah Jdi na menu
 


21. 1. 2008

Meč, sex, alkohol a evangelizace

Budou to čtyři roky, co jsme poprvé zaslechli informaci o tom, že zemřel trenér české hokejové reprezentace Ivan Hlinka. To odpoledne jsem v rádiu slyšel tuto informaci ještě asi dvacetkrát. Pořád se o tom mluvilo. A debaty a připomínky pokračovaly ještě mnohem déle. V následujících dnech media neustále řešila, zda Hlinka byl či nebyl připoután, zda ve vozu, který se s Hlinkovým autem srazil fungovaly nebo nefungovaly brzdy, zda Hlinka je či není nahraditelný atd. Nechci tady říci, že toto jsou zbytečné diskuze. Hlinka určitě byl významným českým sportovcem a trenérem a jeho náhlá smrt vzbudila velké ohlasy.

Tímto úvodem chci docílit toho, abychom porovnali, jak se lidé v tomto státě zajímají a jak si připomínají smrt trenéra, a jak my křesťané přemýšlíme o významu smrti Ježíše Krista. Často se dokážeme zaobírat různými událostmi, studujeme detaily toho co se stalo, kdo udělal chybu, kdo zavinil smrt, ale přitom nemáme zájem přemýšlet více o důsledku smrti Ježíše Krista. Když nám někdo mluví o ukřižovaném Ježíši, tak jsme znuděni, protože je to pořád to samé a my jsme už to slyšeli mnohokrát. Pisatelé Nového zákona považují smrt a vzkříšení Ježíše Krista za nejvýznamnější událost historie a jako základ každého jejich kázání. Chci Vás poprosit, abyste se znovu, s modlitbou na rtech, podívali na kříž a znovu si uvědomili, znovu zažili to, co víte velmi dobře, že Ježíš trpěl a zemřel právě za váš hřích.

Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem. Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží. Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství. Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás. Však vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé. Proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby byli u Boha živi v Duchu, ačkoliv byli za svého života u lidí odsouzeni. (1.Petrův 4:1-6)

Celá 1. Petrova epištola byla napsána sborům, které procházely velice krutým utrpením. Apoštol Petr jim píše proto, aby je povzbudil. Na konci 3 kapitoly zdůrazňuje důležitost života a smrti Ježíše. Potom pokračuje pasáží, kterou jsme právě četli. V tomto textu jsem našel 3 požehnání, které plynou z faktu, že Kristus trpěl a zemřel pro nás.

 

1. požehnání: zbroj

Podívejte se se mnou na první verš: „Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.Jsme povolání k tomu, abychom se vyzbrojili. „Vyzbrojit se“ znamená obléci si brnění nebo chopit se zbraně, protože nepřítel je blízko. A my víme, kdo je tím nepřítelem. Je to satan a jeho svět. A právě utrpení používá satan jako svou zbraň proti lidem, kterým zde Petr píše.

Co má být naší zbraní? Dnešní text říká: „vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou“. A když se podíváme na začátek verše, zjistíme, o jakou myšlenku zde jde. Máme se vyzbrojit myšlenkou, že Kristus trpěl v těle. A jak Ježíš trpěl? Když přemýšlíme o Jeho utrpení, obvykle myslíme na kříž. Avšak to byl pouze vrchol, konec Jeho utrpení. Když tedy uvažujeme o Jeho utrpení, musíme mít na mysli, že Bůh se stal člověkem. Jen si to zkuste představit:

·         Všudypřítomný Bůh na sebe vzal podobu několika buněk v děloze mladé ženy.

·         Vše vlastnící Bůh se rozhodl narodit se ve stáji velice chudobné rodině.

·         Vševědoucí Bůh se rozhodl stát se miminkem, které se musí učit jíst, chodit, mluvit.

·         Všemohoucí Bůh se rozhodl stát se dítětem závislým na své matce, dítětem, které pláče, protože má hlad, trápí ho větry nebo potřebuje přebalit.

·         Věčný Bůh se rozhodl narodit se proto, aby zemřel, aby byl přibit na kříž kvůli mým hříchům.

Takové bylo Jeho utrpení.

                Teď vám musím říci něco důležitého. Pokud jste odevzdali svůj život Ježíši Kristu, pak je vaše zbroj už připravena. Tuto výzbroj dostáváme v době, kdy Ježíši oddáváme svůj život, v době našeho nového narození - jak to nazývá sám Ježíš Kristus. Nepotřebujeme a dokonce se ani nemůžeme vyzbrojit sami. A ten kdo to zkouší je blázen.

                Jak jsem řekl, vyzbrojený člověk to je spasený člověk; člověk, který má jistotu věčného života. Také i ty následující věty našeho textu mluví o těchto lidech: „Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.“ Utrpení, o kterém je zde řeč, to je utrpení věřících lidí, kteří zápasí se svými hříšnými sklony. Tento zápas je potvrzením toho, že jste věřící, že jste vyzbrojeni, a že vaše hříchy jsou přikryty krví vašeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Ze stejného důvodu, protože Ježíš zemřel za vaše hříchy a je vaším Pánem, pak platí to, co říká verš 2: „Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží.

Ze stejného důvodu také můžeme mluvit v minulém čase jako apoštol Petr: „ Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané.“ To je pro křesťana minulost. Boží člověk už to nemusí dělat. Boží člověk je osvobozen od své minulosti, protože Ježíš jej vyzbrojil - trpěl a zemřel za něj.

2. požehnání: údiv

Podívejme se na verš 4: „Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás.“ Jiný překlad říká: „Proto se diví, že s nimi neběháte do téhož proudu prostopášnosti, a uráží vás.” Nevěřící lidé jsou udivení změnou vašeho života. Diví se tomu, že už neděláte to, co jste s nimi kdysi dělali. A to je druhé požehnání plynoucí z toho, že Ježíš trpěl a zemřel za věše hříchy. Váš život se změnil a lidé se diví.

Lidé se divili když Eric Lindell, mistr Velké Británie v běhu na 100 m ohlásil, že nepoběží na Olympijských hrách, protože jeho závod se měl běžet v neděli. Stalo se to na Olympijských hrách v roce 1924. Rozhodl se, že nepoběží s ostatními. Reakce lidí byla stejná, jako v našem textu: „Proto se diví, že s nimi neběháte.“ Celá Británie od Lindella očekávala zlato a on řekl, že nepoběží. Lidé se divili a zároveň se posmívali a říkali vtipy týkající se jeho zbožnosti. Lindell způsobil, že se lidé divili ještě několikrát. Především to bylo tehdy, když se na poslední chvíli přihlásil na závod na 400 m. Nikdy se na tuto trať nezaměřoval a nejenže ten Olympijský závod vyhrál, ale zároveň jej vyhrál v novém světovém rekordu. Dalším překvapením pak bylo, když oznámil konec své kariéry a odešel jako misionář do Číny. Lidé se smáli, lidé ho uráželi, ale mnozí díky jeho zásadovosti uvěřili a stali se křesťany.

Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás. To jsou slova našeho textu. Lidé jsou překvapení, že neděláte to, co dělají oni, nebo co jste kdysi dělali vy. Petr tady vyjmenovává, co to může být: „žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství.“

Tři z těchto vlastností mluví o sexu: nevázanost, vášně, hody. Apoštol Petr říká, že se nenecháváme strhnout sexuálním pudem tak, jak se tato společnost strhnout nechává. Už tehdy to byl problém. Teď je to ještě větší problém. Křesťanství je vytlačováno ze škol a místo učení o sexuální čistotě se rozdávají dětem kondomy. Lidé jsou bombardování reklamami se sexuálním podtextem. Filmy, kde není žádná postelová scéna už téměř neexistují. Pornografický průmysl vesele prosperuje. A tato společnost se tomu poddává a je tím ničena. Užívá si zvráceného sexu plnými doušky.

Jeden můj známý mi oznámil, že jede na dovolenou. Když jsem se ho zeptal, zda jede s manželkou, odpověděl: „Proč vozit dříví do lesa.“ Na dovolenou si lidé jezdí užít sexu. Lidé kolem vás se budou divit, když odmítnete příležitost k flirtu, když odmítnete sledovat pornografický film, když je požádáte, aby si plakát nahé ženy sejmuli ze stěny. Budou se divit, budou vás urážet, ale bude to obrovským svědectvím.

Dále Petr uvádí tři vlastnosti týkající se alkoholu: opilství, hody a pitky. O tom, že křesťan se nemá opíjet není třeba mnoho hovořit. Důležitější jsou ta další slova. Náš překlad říká pitky. Králická Bible to překládá přesněji a používá spojení „zbytečné pití vína.“ Ptáme se, co je zbytečné pití vína? V době Ježíše Krista bylo víno nezbytné ze sanitárních důvodů. Přidávalo se do vody, aby tam alkohol zničil bakterie. Také se používalo, aby ulevovalo zažívacímu traktu, který byl extrémně zatížen, protože neexistovaly sanitární prostředky. Potom bylo tzv. obřadné pití vína u zvláštních svátků. Další konzumace alkoholu byla pro Petra „zbytečné pití vína.“ Jsem přesvědčen, že pro většinu z nás je pití vína, piva nebo jiných alkoholických nápojů zbytečné. Zdá se mi, že tak to chápali i mnozí křesťané prvotní církve. Proč by jinak Pavel radil Timoteovi, aby si z lékařských důvodů dal víno, kdyby Timoteus alkohol běžně užíval? Věřím, že mnozí první křesťané se alkoholu zřekli. Jsem přesvědčen, že je to ta nejlepší volba i pro nás.

Když nebudete otročit sexuálním pokušením, když odoláte pokušení alkoholu, pak se lidé kolem vás budou divit a budou vás urážet. Ale někteří budou zasaženi a povede to k tomu, že je Bůh povolá k sobě.

3. požehnání: zvěstování

   Ještě před tím, než vám řeknu, proč je zvěstování tím třetím požehnáním, které plyne z toho, že Ježíš za nás trpěl a zemřel, všimněme si, že pátý verš říká, že Bůh bude soudit živé i mrtvé. Ti, kterým apoštol Petr píše tento dopis, žili v domnění, že souzeni budou pouze ti, kdo se dožijí druhého příchodu Ježíše Krista. Petr vysvětluje, že souzeni budou nejen tyto osoby, ale i ti, kdo zemřou před Ježíšovým druhým příchodem. Obě tyto skupiny se postaví před soudnou stolici samotného Boha.

A potom čteme verš 6: „Proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým.“ Evangelium bylo zvěstováno, protože každý bude jednou stát před Božím soudem. A pouze evangelium nám může pomoci v tom, že nebudeme odsouzeni. Proto bylo evangelium kázáno těm, kdo ještě žijí, ale i těm, kdo jsou již dnes mrtví. A toto zvěstování evangelia je tím třetím požehnáním, které dostáváme, požehnáním, ze kterého pramení věčný život. Písmo říká: „Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova.Zvěstování evangelia je tedy požehnáním.

Tímto zvěstováním evangelia nebyli požehnáni jen posluchači Ježíše a jeho následovníků. Tímto zvěstováním evangelia byli požehnáni už Adam a Eva, když byli vyhnáni z ráje. Tímto zvěstováním evangelia byli požehnáni Abrahám, Izák a Jákob, skrze Boží zaslíbení. Tímto zvěstováním evangelia byli požehnáni proroci a ti, kdo poslouchali jejich výzvy k pokání. Tímto zvěstováním evangelia byli požehnáni posluchači Jana Křtitele, který hlásil, že se přiblížilo království Boží. I mnohým z těch, kteří byli v době apoštola Petra už mrtví, bylo zvěstováno evangelium. Oni obdrželi toto požehnání, kterým bylo zaslíbení o milostivém odpuštění hříchů.

                Bůh žehnal a žehná tím, že působí, že evangelium je zvěstováno. Toto zvěstování působí, že v životech lidí se objevuje víra, a tak se lidé stávají „živi v Duchu, ačkoliv byli za svého života u lidí odsouzeni.“ I my bychom měli usilovat o to, abychom se stali požehnáním pro druhé tím, že budeme zvěstovat. Vy jste odpovědni za zvěstování evangelia svým dětem, vnukům, sousedům a spolupracovníkům.

Skutečnost, že Ježíš za nás trpěl a zemřel nám přináší mnoho požehnání. Přináší je i tobě? Neměli bychom být více vděčni za toto Jeho utrpení a Jeho smrt?! Prosme, aby nám k tomu dodával sílu!