Modlitba a půst
Milí přátelé, dnes opět hovoříme o modlitbě. Předminule jsme hovořili o tom, že zásadním pomocníkem pro naše modlitby je Duch svatý. Minule jsme hovořili o klíčovém významu Božího slova pro naše modlitby a na základě instrukce Martina Luthera jsem nás povzbuzoval, abychom s Božím slovem při našich modlitbách pracovali. Můžeme to dělat tak, že se mu učíme, že skrze něj Pánu děkujeme, činíme pokání a prosíme.
Dnes máme hovořit o modlitbě a půstu. Půst je další prostředek, který pomáhá našim modlitbám. A pokud jsme minule hovořili o tom, že u nás upadá znalost Božího slova, tak mám pocit, že s praxi půstu to je snad ještě horší.
Ježíš nás varuje, abychom se nepostili jako farizeové. Má na mysli to, že svůj půst nemáme vystavovat na obdiv. A tak vlastně nevíme, jak to kdo s půstem má, moc o tom nemluvíme, abychom snad nebyli jako farizeové. Když nicméně občas s někým na to téma prohodím řeč, tak se většinou dovídám, že půst ve smyslu odříkání si jídla a modlitebního zápasu nepraktikují. Mnozí zdraví lidé mi řekli, že si ani neumí představit, že by za celý den nic nesnědli a o delších půstech ani nemluvím.
Možná to má někdo z vás trochu jinak a zároveň podobně jako já. Nejíst nějaký čas mi úplně zásadně nedělá problém, ale moji slabinou je, že to nedokážu dobře přetavit na aktivnější modlitební zápas. A tak mám mnohdy pocit, že ten půst je takový jalový. Pokud se v tom někde také nacházíte, tak potřebujeme znovu hledat cestu, jak zapojit půst, jako duchovní disciplínu.
Přečtěme si dnes jeden biblický text, který nám ukazuje, že právě půst měl významné místo v životě rané církve.
V Antiochii byli v církvi proroci a učitelé: Barnabáš, Simeon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahem, který býval druhem tetrarchy Heroda, a Saul. Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch svatý: "Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal." A tak po modlitbách a postu na ně vložili ruce a vyslali je k dílu. (Skutky 13, 1-3)
Vybral jsem tento text, protože tady se hovoří o tom, že se postil sbor. Když je řeč o půstu, tak se často hovoří o osobním půstu, tady čteme o sborovém. V Bibli vidíme obojí. Vidíme také různou motivaci. Ve starém zákoně je často půst spojen s pokáním či prosbou o záchranu. Nebo je půst spojen s prosbou, aby Pán Bůh zjevil svoji vůli. Tady v našem textu nic takového nevidíme. Tedy Bible nám ukazuje, že půst může mít místo jak v důležitých situacích, tak může být součásti i všedního období.
Když jsem si to vše při přípravě dnešního kázání uvědomil, tak mi došlo, že se musím omluvit vám, že o půstu tak málo hovoříme a že ho i jako vedení sboru tak málo vyhlašujeme či k němu voláme.
Když se podíváme do historie církve, tak už první dochovaná mimobiblická literatura, Didache, nabádá k půstu. Víte, k jakému půstu vybízí? Volá, abychom se postili za ty, kdo nám ubližují. Tedy máme se za ně modlit s půstem. Dále volá k půstu ty, kdo se připravují na křest. Obecně ale volá křesťany, aby se postili dva dny v týdnu – čtvrtý a šestý!
Luther říká, že křesťan se má postit často. Ale samozřejmě dodává, že žádný půst nám namůže zajistit spásu či odpuštění hříchů. Nicméně je to důležité duchovní cvičení, které posiluje duchovní život. Kalvín zdůrazňuje, že důležitější než soukromý půst je půst celého sboru. Půst nás jistě učí disciplíně a sebeovládání.
Ale dovolte, že zase připomenu, proč se má věřící člověk postit. Postíme se, abychom tak vyjádřili Pánu Bohu, že On je ten nejdůležitější v našem životě. Chceme Mu vyjádřit, že se raději vzdáme i dobrých věcí, abychom si udrželi Jeho, který je pro nás nejdůležitější. Pokud je to i vaše touha a pokud vám to zdraví dovolí, pak vás povzbuzuji, zařaďme do svého duchovního života půst, který není jen odřeknutím se jídla, ale který je časem zaměření se na Hospodina.
I dnes chceme být praktičtí. Jak jsem řekl, půst je v našem prostředí málo praktikován. Myslím, že se můžeme inspirovat od těch, kdo k nám přišli odjinud. O svědectví o půstu jsem poprosil Rebeku a Fionu z Ugandy.
Dovolte, že teď přidám i já nějaké praktické rady k půstu. Inspiroval mne pastor David Mathis z Minneapolis.
Rada 1: Začněte pomalu
Pokud nejste zvyklí postit se, začněte pomalu. Třeba tím, že vynecháte jedno jídlo týdně. Potom to rozšiřte třeba na dvě po sobě jdoucí jídla týdně. A potom třeba na celý den bez jídla. A případně rozšiřte potom dále. Každopádně vždy pijte dostatek tekutin. Při několikadenních půstech může být vhodné pít džus, abyste měli přísun cukru a mohli fungovat.
Rada 2: Plánujte
Cílem půstu není jen hladovět. Cílem půstu je orientovat se na Pána. Připravte se na to, za co nebo jak se budete modlit. Naplánujte si, jak využijete čas, který byste trávili jídlem a učiňte to kreativně. Pamatujte, že cílem půstu není, abyste pořád mysleli na jídlo. Když vás to napadne, proměňte to vždy v modlitbu. Cílem je, abychom více mysleli na Ježíše, ne na to, že máme zase hlad.
Rada 3: Myslete na druhé
Pokud jíte společně s rodinou nebo třeba se spolupracovníky, naplánujte si to, abyste je svojí nepřítomností nezklamali. Jistě je vhodné je dopředu informovat místo toho, abyste prostě jen nedošli. Naopak, to že vaší spolustolovníci jsou na cestách nebo prostě s vámi nebudou, je dobrá příležitost k půstu.
Rada 4: Zahrňte do půstu i druhé
Je požehnáním, když postíme společně s druhými. Poproste, aby se s vámi postil ještě někdo. Zvláště, když v modlitbě bojujete za nějakou konkrétní věc. Mohou to být členové rodiny. Může to být vaše skupinka nebo prostě přátelé ze sboru.
Rada 5: Přidejte k půstu i něco jiného
Lidé, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou zříct jídla, se mohou postit od něčeho jiného. Můžete se postit od televize, sociálních médií, sledování sportu, či jakékoli další záliby. Pavel zmiňuje i možnost sexuálního půstu v době vyhrazené modlitbě.
Vraťme se nakonec zase k tomu našemu textu.
V Antiochii byli v církvi proroci a učitelé: Barnabáš, Simeon zvaný Černý, Lucius z Kyrény, Manahem, který býval druhem tetrarchy Heroda, a Saul. Když konali bohoslužbu Pánu a postili se, řekl Duch svatý: "Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal." A tak po modlitbách a postu na ně vložili ruce a vyslali je k dílu. (Skutky 13, 1-3)
Čteme, že se křesťané postili v den, kdy měli bohoslužbu. V té chvíli přijali skrze Ducha svatého poselství. Nemáme tam přesný popis, jak k nim Pán Bůh promluvil. Ale byli si jisti, že je to Pán Bůh. Bible často ukazuje, že když se lid postí a modlí, Bůh jedná, Bůh mluví, a lidé slyší.
A potom tam zase čteme o modlitbách a půstu, se kterými sbor v Antiochii vyslal Pavla a Barnabáše na misijní cestu. Neposlali je bez podpory. Vyslali je opět s modlitbou a půstem. A jaký byl výsledek cesty? Pavel s Barnabášem hlásali evangelium, mnozí uvěřili, bylo založeno mnoho sborů. Myslím, že ta modlitba s půstem tam hrála velkou roli.
Bratři a sestry, ta série kázání se jmenuje „Zachraňujeme modlitbu“. Zkusme spolu znovuobjevit požehnání půstu. Zachraňme modlitbu s půstem. Modleme se, aby nám Pán Bůh dal k tomu sílu a abychom i díky modlitbám s půstem zahladověli, tedy zatoužili ještě více, po Pánu Ježíši.
