Michal Klus - Je psáno...

Není náhodou, že sérii o rodině začínáme problematikou mužství a ženství. Od chvíle, kdy je člověk hříšný, je v této oblasti obrovských zmatek. A ani dnes to není lepší. Ano, možná se zlepšily některé aspekty především v postavení žen, ale ruku v ruce s tím přichází další chaos, který přináší bolestné ovoce. Žijeme v době, kdy si lidé mění pohlaví, kdy se už u dětí neuvádí otec a matka, ale rodič 1 a rodič 2, v době, kdy se ruší pisoáry a zavádějí společné záchody, protože už neumíme rozdělovat společnost na muže a ženy. Prostě je tady zoufalé nepochopení toho, co znamená být mužem a ženou. Společnost je tak přesycená honbou za svobodou, že si svobodu vynucuje i tam, kde ji nemá. A tak se dnes prosazuje svoboda a volnost od toho, s jakým pohlavím jsme se narodili a to není nic jiného než ďábelský útok na stvořitelský řád. Je to útok proti tomu, co tady chce mít Pán Bůh. A kde je problém? Problém je v tom, že společnost nechápe, co znamená být mužem a ženou. Ďábel zaslepil lidskou mysl a zhnusil lidem Boží model.

Věřím, že základní biblickou zvěst k tomuto tématu nacházíme na prvních stránkách Bible. V prvé řadě jde o to, jak jsme byli stvořeni a v druhé řadě jde o to, co se stalo pádem do hříchu. Přečtěme si teď ten druhý zmiňovaný text.

          Audio záznam naleznete zde.      

I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu." Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout." Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

(Genesis 3,14-19)

Prvotní hřích poznamenal nejen vztah člověka k Bohu, ale taky vztahy mezi lidmi, tedy včetně vztahu mezi mužstvím a ženstvím. Co víc, poznamenal také vztah člověka k sobě samému.  Jakýže byl jeden z důsledků? Co řekl Pán Bůh ženě: „Budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ (v.16) Důsledek pádu je ten, že touha ženy po muži bude nezdravá a proto nikdy nebude plně nasycena a na druhé straně muž bude zneužívat své síly. Ze vztahu muže a ženy se ztratila harmonie a chybí vzájemná podpora a doplňování se. A v tomto chaosu žijeme. O co vlastně mámě usilovat? Jak prožívat své mužství a ženství správně? Máme žít tak, jak to Pán Bůh chtěl od počátku. Ale jak to chtěl? Podívejme se na několik postřehů ze stvoření.

1. Muž a žena byli stvořeni k Božímu obrazu

Při příběhu stvoření čteme: „Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ (Gen 1,27) To je první důležitý postřeh. Člověk je stvořen k Božímu obrazu. Člověk má zrcadlit Boha, ukazovat na Boha. Ale o kom je řeč? Je řeč o muži? Ne! Aby nebylo nejmenší pochyby, Mojžíš tady říká, že člověk je Božím obrazem jako stvořený muž a žena. Tedy muž je Božím obrazem a žena je Božím obrazem. A co více. Nejlépe jsou Božím obrazem jako pár. Mužství a ženství dohromady nejlépe reprezentuje Boží obraz. Co to znamená? Použiji volně přeloženou definici pastora Johna Pipera: V oblasti našeho dnešního zájmu to znamená, že muž a žena jsou si rovni coby osobnosti, jsou si rovni v důstojnosti, mají potřebu stejného vzájemného respektu, rovným dílem přispívají k dosažení harmonie, rovným dílem se vzájemně doplňují a je pro ně připravena stejná věčnost. To je základní význam rovnosti, kterou před Bohem máme.

2. Muž byl stvořený jako první

Možná bychom tomu nepřikládali důležitost. Ale Boží slovo tomu přikládá velkou důležitost. V první kapitole knihy Genesis nám Bible představuje muže a ženu jako ty, kdo jsou si rovni. V druhé kapitole nám Bible představuje jejich odlišné role či poslání.

Pán Bůh nejprve tvoří muže z prachu země, později z jeho žebra vytvoří ženu. Adam je Boží prvorozené lidské stvoření. Musíme mít na paměti, že v Božím slově hraje prvorozenství velice zásadní roli. Prvorozený syn měl zásadní práva a zásadní odpovědnost. A Boží slovo nám dokazuje, že prvorozenství muže znamená, že muž je první v odpovědnosti. Toto zjevně vyplývá z biblického učení. Jasným příkladem je vyjádření apoštola Pavla: „Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva.“ (1Tim 2,12-13) Podle Božího stvořitelského plánu má být muž tím, kdo vede, kdo má odpovědnost.

3. Muži je svěřen morální řád

Mužova odpovědnost je potvrzena i tím, že Bůh svěřuje morální řád či zákon Adamovi. A činí to ještě před stvořením ženy. Pán Bůh Adamovi řekl: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti." (Genesis 2,16-17) Nenajdeme tam žádný náznak toho, že by to Pán Bůh opakoval i Evě. Dá se předpokládat, že Adam je ten, který má Evě tyto informace předat. Muž je ten, který má vzdělávat, který má vést rodinu k tomu, jak zachovávat Bohem daný řád. A pokud byste měli o tomto závěru pochybnosti, tak ten další postřeh vás asi přesvědčí.

4. Muž je volán k odpovědnosti za hřích dříve než žena

Věřím, že ten příběh znáte dobře. Ďábel svedl Evu a ta jedla zakázané ovoce. Ona to byla, kdo svedla také Adama. Ale jako první z lidí jde na kobereček Adam. Četli jsme to v tom našem dnešním textu. A Bůh tak potvrzuje to, co jsme říkali. Muž má morální a duchovní zodpovědnost za ty, kdo jsou mu svěřeni. To samozřejmě neznamená, že žena není zodpovědná za své činy. To jistě je. A Pán Bůh potom mluví také k ní. Ale muž má tuto zodpovědnost i za ženu, za rodinu.

Je to podobné jako v jiných oblastech zodpovědnosti. Já jako pastor jsem a budu Pánem Bohem volán k odpovědnosti i za vaše hříchy. Ne ve smyslu, že bych vaše hříchy měl brát na sebe, ale ve smyslu, že jsem svým způsobem zodpovědný za váš duchovní život. Mne se Pán Bůh jednou bude ptát, zda mé kázání bylo jasné, zda jsem nepřivíral oči nad nějakými hříchy, zda jsem prokazoval dost lásky a milosrdenství členům sboru, apod. Je to princip svěřené odpovědnosti.

5. Ďábel útočí nejprve na ženu

Tímto se vracíme ještě o krok zpět. Ďábel útočí na Evu. Proč zrovna na ni? Protože měl z muže strach? Nemyslím si to! Bylo to proto, že chtěl napáchat více škody. Chtěl zničit princip, který ustanovil Bůh. Žena bere zodpovědnost do svých rukou a z muže se stává tichý pasivní neschopný přihlížeč. Přesně tak to ďábel chtěl. Totálně převrátil Boží stvořitelský plán. Nabídl ženě možnost vzít věci do svých rukou a od té doby je tady to napětí mezi ženstvím a mužství. Od té doby tento svět tolik trpí, protože tak často ženy na jedné straně touží po moci a na straně druhé jsou ponižovány a znásilňovány muži. Od té doby tento svět tolik trpí, protože tak často se muži na jedné straně stali pasivními povaleči, kteří svaluji vinu na ženy, a na druhé straně tedy nejsou ženami respektováni a přijímáni. Přesně toto chtěl ďábel, a proto žijeme v chaosu.

Co tedy s tím! Je tady východisko! To základní východisko bylo také v tom přečteném textu. Hadovi Pán Bůh řekl: „Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ (v.15) Ano, ďábel hříchem drtí člověku patu. Ale do tohoto světa přišel ten, kdo ďáblu rozdrtil hlavu. Je zde proroctví o Kristu. Ten svojí smrtí zasadil ďáblu smrtící úder, kterým nám dává jistotu věčnosti, kde už tento chaos nebude, a kde budeme zažívat dokonalou harmonii a prožívat dokonale také své mužství a ženství. Ježíš vrací věci do pořádku.

Ale až do této doby jsme zde na této zemi. A je to boj. Jak tedy být mužem a ženou? A kdo je tedy muž a žena? A jak definovat mužství a ženství? Jelikož jsem sám muž a jelikož máme omezený čas, uvedu nějaké praktické závěry především pro muže.

Pastor Jonathan Parnell na základě Bible přináší tuto definici mužství: „Opravdové mužství je mužovou reakcí na Boží povolání k tomu, aby radostně přijal odpovědnost, a to i když bude nezbytné přinést mnohé oběti.“

Mužství je v prvé řadě reakcí na Boží povolání. Bez uvědomění si tohoto faktu, nemůžeme být opravdovými muži. Bůh nás k mužství povolal. On to rozhodl. Dále je to radostné přijetí odpovědnosti. Mužství je spojeno s odpovědností. Je to jasné u stvoření, Bible to dále na mnoha místech rozvádí. Muž má odpovědnost za manželku, za rodinu, za společnost. A muž má tuto odpovědnost přijímat radostně. Má být radostně aktivní, i když ho to bude táhnout k opaku. A muž to má dělat i za cenu obětí, které to bude vyžadovat. Apoštol Pavel říká, že to má muž dělat po vzoru Kristově. Muž má tedy být připraven přinést oběť, snášet příkoří, a když je to nutné tak i dát život za ty, které vede. To je biblické mužství. Je to mužství, které je definováno láskou k druhým a zájmem o jejich dobro.

Když se řekne, že muž má vést, mnohé ženy se bouří. Často proto, že zažily zneužití tohoto postavení, které hodně bolelo. Ale když muž vede po vzoru Kristově, pak ženy jsou schopny v radosti a v pokoji prožívat své ženství a nechat se vést mužem.

Dovolte pár konkrétních výzev pro muže, ke kterým mne inspiroval profesor Joe Rigney. On píše o tom, jak učit své synu mužství. Ale je to i pro nás dospělé.

• Muži a chlapci, v prvé řadě musíme žít v jistém vztahu k tomu, kdo nás povolal, k Bohu zjeveném v Ježíši Kristu.
• Jako muži a chlapci máme být ochránci slabších. Bohem darovanou sílu nemáme použit k dominanci či k vynucování si svého, ale k ochraně potřebných. Máme být skálou pro naše ženy a děti. Máme být skálou pro slabší spolužáky a spolupracovníky, prostě pro ty, kdo jsou kolem nás.
• Jako muži a chlapci se máme podřizovat našim autoritám. Muž má být ten, který respektuje ty, které Pán Bůh postavil do nadřazené pozice ať už v práci, ve škole či ve sboru. Jako ti, kdo mají vést, musíme být taky vzorem v tom, že jsme vedeni.
• Jako muži a chlapci se musíme učit ovládat svoji vůli a nacházet v tom radost. Mužova síla má být i v síle jeho vůle. A tak si potřebujeme nastavovat hranice a držet je. A to platí počínaje třeba konzumaci sladkostí či časem stráveným při počítačových hrách nebo jiné zábavě až po to, kolik času strávíme na modlitbě nebo u Božího slova.
• Jako muži a chlapci se musíme učit žasnout nad krásou ženství. Pravý muž není ten, kdo oslavuje své mužství, ale ten, kdo umí docenit nádheru ženství. Ďábel z toho chce udělat pouze chtivý obdiv k nahotě a sexualitě, pouze k tělu ženy. Pán Bůh chce, abychom v ženách viděli obrovský Boží dar, který nám Pán Bůh dal. A když nám dá i manželku, pak nad tím můžeme žasnout ještě více.
• Jako muži a chlapci musíme umrtvovat jakýkoli náznak falešného mužství. Pasivita, násilí a agrese, sexismus, nedospělost to jsou všechno známky falešného mužství, proti kterým se musíme rozhodně stavět.

Milí bratři a sestry, ďábel velkým způsobem útočí na mužství a ženství. Dovolme Bohu, aby z nás činil takové muže a ženy, jaké z nás chce mít. Je to život, který nás učiní šťastnými. Je to životní styl, který je nadějí pro náš svět.

Otázky k zamyšlení:

1. Jak vidí Pán Bůh to, jakým jsem já mužem či ženou?
2. Proč je důležité být opravdovým mužem či ženou, jaké mne Pán Bůh chce mít?
3. Jaké kroky potřebuji udělat, abych byl/a více mužem či ženou podle Boží vůle?
4. Co pro mne znamená, že Ježíš Kristus přinesl odpuštění a má pro nás i v oblasti našeho mužství a ženství dokonalou budoucnost?

Audio záznam naleznete zde.