Neděle: na ryby nebo do shromáždění?
V roce 1929 zavedl SSSR pětidenní týden, který měl čtyři pracovní dny a jeden volný. Cílem bylo ještě lépe využít lidské síly v budování socialismu. Tento sovětský experiment trval plných jedenáct let, než si tvrdošíjní představitele vedení SSSR přiznali, že není efektivní. Experiment byl zrušen 27. června 1940.
V Bibli čteme o sedmidenním týdnu. Sedmidenní týden fungoval i v Babylonu, v hinduismu a v mnoha dalších náboženstvích. V desateru přikázání je obsažena výzva, abychom světili každý sedmý den. Podívejme se dnes společně znovu na toto přikázání a odpovězme si několik důležitých otázek.
Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
(Exodus 20:8-11)
Mnoho z nás přichází tady na shromáždění pravidelně neděli co neděli. Scházejí se také naše děti na nedělní besídce, scházíme se na biblické hodině. Proč? A proč zrovna v neděli? Chtěl bych si dnes společně s vámi odpovědět na několik důležitých otázek týkajících se dne odpočinku, který máme mít za svatý. Chtěl bych vysvětlit odpovědi na tři otázky: 1. Proč den odpočinku? 2. Který den je den odpočinku? 3. Jak má vypadat den odpočinku? Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem se v mnohém motivoval materiály baptistického pastora Johna Pipera z USA. Věřím, že odpovědi na tyto otázky nás povzbudí k ještě aktivnějšímu následování našeho Stvořitele.
1.otázka: Proč den odpočinku?
Každý, kdo zná desatero může říci, že nám to přikazuje Pán Bůh. Ale proč nám to přikazuje? Proč je dobré mít den odpočinku? V textu, který jsme četli, je řeč o stvoření světa. Je zde řeč o tom, že Hospodin odpočinul. Je nesmírně důležité si uvědomit, že Hospodin neodpočíval, protože byl unavený, ale proto, že všechno bylo dokonáno velmi dobře. Je tady položen důraz na to, že Bůh učinil vše a že si to užíval. Musíme si tedy uvědomit, že ani nám Bůh nedal den odpočinku proto, abychom si užili volna, abychom nabírali sílu, abychom nicnedělali. Máme přestat pracovat, abychom si uvědomili, že to co máme, není výsledkem naší práce, ale Boží milosti. Uprostřed našeho pachtění si máme uvědomit, že je tady Někdo, kdo všechno dokonale stvořil – svatý Bůh.
Podívejme se na jiný text, který nám přidává další důvod, proč máme oddělit den odpočinku. Desatero je totiž napsánu ještě na jednom místě v Bibli, v 5. Mojžíšově. Tam je vysvětlováno toto přikázání: „Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku.“ (Deut. 5:15) Takže ten druhý důvod, proč je dobré mít den odpočinku, je ten, že si potřebujeme připomínat to, že nás Bůh zachránil. On zachránil Izraelce tím, že je vyvedl z Egypta. A toto vyvedení z Egypta je naplněno v Novém zákoně naším vykoupením skrze smrt Pána Ježíše Krista. On zemřel, aby nás vyvedl z duchovní smrti do duchovního života. Zemřel, aby nás vyvedl z duchovního Egypta. Takže druhý důvod proč Bůh ustanovil den odpočinku je ten, že si máme připomínat, že nás Bůh zachránil, vykoupil.
Podívejme se ještě na třetí text, který hovoří o tom, jaké má Bůh důvody pro den odpočinku: „Promluv k Izraelcům: Dbejte na mé dny odpočinku; to je znamení mezi mnou a vámi pro všechna vaše pokolení, abyste věděli, že já Hospodin vás posvěcuji.“ (Exodus 31:13) Hospodin ustanovil den odpočinku, aby nám byl znamením, připomínkou toho, že Bůh na nás pořád pracuje a nezavrhl nás, že je náš Posvětitel. On nás posvěcuje – odděluje nás od ostatních lidí tohoto světa, odděluje nás pro Sebe.
Takže když shrneme důvody, které nám Písmo dává, pak nám Bůh dal den odpočinku proto, abychom si připomínali, že Bůh je náš Stvořitel, náš Vykupitel a náš Posvětitel. A dal zrovna den odpočinku právě proto, abychom nepracovali a přitom si uvědomili, že nejsme stvořeni, zachráněni a posvěceni na základě našeho úsilí a práce, ale na základě přijetí Jeho milostivých skutků. Všechny věci jsou od Něho, skrze Něho a pro Něho. (Kol. 1:16) Jsme tedy závislí na Jeho působení. Bůh nám tedy dal den odpočinku, abychom se nezaměřovali na náš vlastní výkon, ale na Něj, protože On je náš Stvořitel, Vykupitel a Posvětitel.
2.otázka: Který den je den odpočinku?
Nechci se touto otázkou zabývat dlouze, ale vím, že někteří lidé jsou na pochybách, jak to vlastně s tím dnem odpočinku je. Židé za den odpočinku považovali sobotu, což v té době a v jejich kultuře byl poslední den týdne. Proč jsme to teda změnili?
Odpověď pravděpodobně leží už v tom, co jsme si zrovna říkali. Bůh nám tedy dal den odpočinku, abychom se nezaměřovali na náš vlastní výkon, ale na Něj, protože On je náš Stvořitel, Vykupitel a Posvětitel. Tím nejzásadnějším činem bylo to, že Ježíš Kristus za nás zemřel na dřevě kříže a že byl vzkříšen. A vzkříšení je tím základním důkazem o živém a vítězném Bohu. Právě proto se už apoštolé ke dni odpočinku scházejí v den, kdy si připomínali vzkříšení = prvního dne po sobotě = první den v týdnu = v neděli. A právě na základě několika míst v Novém zákoně, které hovoří o shromažďování křesťanů prvního dne po sobotě se církev ke dni odpočinku schází v neděli.
Dovolte, že pouze uvedu několik zmíněných textů:
§ První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění.“ (Skutky 20:7)
§ V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu. (1Kor 16:2)
Tyto dva texty hovoří o shromážděních, které se konaly v neděli. Texty hovoří o vysluhování večeře Páně v neděli, o sbírkách ve shromáždění, které se konaly v neděli. Dovolte, že tuto část zakončím ještě jedním Biblickým textem: „Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.“ (Kol.2:16) Z tohoto textu vidíme, že už v prvotní církvi docházelo k neshodám i v otázce dne odpočinku. Z obsahu tohoto verše je jasné, že se jedná o konflikt mezi křesťany z Židů a křesťany z pohanů. Když to teď volně parafrázuji, tak apoštol Pavel křesťanům z pohanů říká, že je nikdo nemůže odsoudit za to, že jí vepřové, slaví vánoce a světí neděli. Podle Apoštola Pavla jsou tyto aktivity v pořádku.
Uvedl jsem několik nejzásadnějších textů, které nám vysvětlují, že tím dnem odpočinku je neděle. Takže jsme se zatím dověděli, proč máme den odpočinku světit a kdy ho máme světit. Teď se zamyslíme nad tím jak.
3.otázka: Jak má vypadat den odpočinku?
Je dobré mít den odpočinku, protože ho Hospodin požehnal a oddělil jako svatý. Co znamená, že ho Bůh požehnal? Když Bůh někoho požehnal, tak se ten dotyčný stal požehnáním. Když Bůh požehnal zemi, tak se ta země stala požehnáním, těm kdo jí obdělávali. To stejné platí o požehnání dne odpočinku. Bůh ho požehnal, a proto tento den může být pro nás požehnáním. A dále říká, že ho oddělil jako svatý. Vždy, když je řeč o svatosti, musíme mít na myslí dvojí rozměr. Svatý je oddělený od něčeho a zároveň oddělený pro něco. Den je svatý, protože je oddělený od ostatních dní. Je jiný než ostatní dny v týdnu. A zároveň je oddělený pro někoho, kdo je svatý, pro Boha.
Takže naším úkolem je oddělit neděli od ostatních dnů a oddělit ji pro Boha. V praxi při snaze o toto oddělení hrozí dvě nebezpečí, dva extrémy. Může se stát, že to někdo vezme tak tvrdě a zákonicky, že se toto Boží přikázání stane nástrojem, který člověka zotročí. Příkladem je farizejský přístup v době života Ježíše, kdy farizeové Ježíše kritizovali za to, že v sobotu uzdravil nemocného (Marek 3). Podobné nebezpečí platí určitě i dnes. Ale je tady ten druhý extrém, který nás ohrožuje mnohem více. A to je extrém toho, že vezmeme toto přikázání příliš volně. Pán Bůh neustanovil den odpočinku, abychom měli kdy chodit na ryby, jezdit na kole nebo sedět u televize. Tím hlavním důvodem nebyla rekreace a dobíjení sil nebo vynahrazování času rodině, na kterou jsme přes týden čas neměli. Den odpočinku není v prvé řadě proto, abychom si fyzicky či duševně odpočali od práce. Den odpočinku máme proto, abychom se soustředěně zaměřili na Hospodina a uvědomili si, že On je náš Stvořitel, Vykupitel a Posvětitel a že svou prací my nikdy nic takového nedokážeme.
Teď mne prosím nepochopte špatně. Nechci říci, že se v neděli nemáte věnovat rodině nebo že se nemůžete projet na kole. Chci říci, že prioritou neděle musí být naše soustředěné zaměření na Boha. Potom se budeme Bohu přibližovat, budeme na Něm závislí a budeme odolnější vůči hříšným snahám vzít život do vlastních rukou.
Izajáš řekl: „Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, tu nalezneš rozkoš v Hospodinu "a já ti dovolím jezdit po posvátných návrších země a z dědictví tvého otce Jákoba tě budu živit." Tak promluvila Hospodinova ústa.“ ( Izajáš 58:13-14)
Umíme se vzdát našich zálib? Proč to jde tak těžko? Prostě proto, že mnoho křesťanů má sport, výlety, sledování televize, koníčky nebo cokoliv jiného raději než společenství se svatým Bohem. Patřím mezi ně i já? Patříš mezi ně i ty?
Izajáš říká, že pokud se v neděli vydáme Hospodinu, tak to pro nás bude rozkošný den. Jak se můžeme vydat Hospodinu? Tak že budeme ve společenství, tak že budeme číst Boží slovo, tak že se budeme modlit a to vše víc než v kterýkoli jiný den v týdnu.
Není náhodou čas něco změnit? Možná bys měl naplánovat rodinnou bohoslužbu, kde budete číst Boží slovo, třeba se ho učit zpaměti, kde se budete společně modlit? Možná bys měl učinit rozhodnutí, že budeš pravidelně ve shromáždění. Možná bys měl ubrat nedělního času před televizí. Možná by se rodinný život nebo některé koníčky mohly podřídit životu sboru a ne naopak. Nevím, co po tobě Bůh žádá. Každý si to musíme odpovědět sami. Ale jedno je jisté. Bůh touží po tom, aby sis neděli oddělil od jiných dnů pro Něj. Touží, aby sis více než jindy uvědomoval, že sám nedokážeš nic, že pouze On tě stvořil, vykoupil a že tě posvěcuje. Pokud tomu tak je, tak Mu děkuj. Pokud tomu tak není, tak Ho pros o sílu pro změnu. Pamatuj: „Otec v nebesích dá dobré těm, kdo Ho prosí!“ (Mat. 7:11)
