Nehemjáš - ten, který se modlí
Jako dnešního hrdinu víry jsem vybral číšníka. Vy z vás, kdo znáte Bibli, tak už víte, o koho jde. Jde o Nehemjáše. A přestože u něj vidíme mnoho následováníhodných kvalit, budeme dnes o něm mluvit jako o tom, kdo je vzorem ve svém modlitebním životě. Přečtěme si začátek z knihy, která je po něm pojmenovaná.
Příběhy Nehemjáše, syna Chakaljášova. V měsíci kislevu dvacátého roku, když jsem byl na hradě v Šúšanu, přišel Chananí, jeden z mých bratrů, s muži z Judska. Zeptal jsem se jich na Judejce, na ty zbylé, kteří ušli zajetí, a na Jeruzalém. Řekli mi: "Ti zbylí, kteří zůstali tam v té krajině a nebyly zajati, jsou vystaveni veliké zlobě a potupě. Jeruzalémské hradby jsou pobořeny a brány zničeny ohněm."
Když jsem slyšel ta slova, usedl jsem a plakal. Truchlil jsem několik dní, postil jsem se před Bohem nebes a modlil se k němu. Říkal jsem: "Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání. Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka, kterou se před tebou modlím ustavičně dnem i nocí za syny Izraele, tvoje služebníky. Vyznávám hříchy synů izraelských, kterých jsme se proti tobě dopustili; hřešili jsme i já a dům mého otce. Počínali jsme si vůči tobě hanebně, nezachovávali jsme přikázání, řády a práva, které jsi vydal svému služebníku Mojžíšovi. Rozpomeň se prosím na slovo, které jsi přikázal svému služebníku Mojžíšovi… (Nehemjáš 1,1-8)
Dovolte, že opět připomenu něco z historického pozadí. Jak jsem již řekl, Nehemjáš byl číšníkem a to osobním číšníkem perského krále Artaxerxese. Osobní číšník nebyla pouze funkce spojená s nalévání vína, ale byl to osobní důvěrník a poradce krále. Byl jedním z lidí, kterým král nejvíce důvěřoval.
Král Artaxerxes byl synem Xerxese I, kterého z Bible známe pod hebrejským jménem Achašveroš. Nebyl to nikdo jiný než král, který si za ženu vzal biblickou Ester. Xerxes I se proslavil především jeho obrovskými bitvami s Řeky. Například vedl perská vojska ve slavné bitvě u Thermopyl a také v největší námořní bitvě starověku u Salamíny. Nicméně, Řeky si nepodmanil.
Jeho syn Artaxerxes poněkud upustil od velkolepých válečných tažení a spíše hasil různé nepokoje v různých částech perské říše, která byla největší říší své doby. A právě tomuto králi sloužil jako číšník a rádce Nehemjáš. Tedy Nehemjáš patřil celosvětově mezi nejvlivnější osoby své doby.
A my jsme si už přečetli, jakým modlitebníkem tento Nehemjáš byl. Chci, aby Nehemjáš byl dnes pro nás příkladem v tom, jak si pravidelně dělal čas na modlitbu, jak se modlil v kritických situacích a jak se nejen modlil, ale i přidával ruku k dílu. Podívejme se postupně na tyto tři lekce.
1. lekce: Nehemjáš má oddělený čas na modlitbu
Z toho, co jsme přečetli a co vidíme ve zbytku celé knihy, je jasné, že Nehemjáš měl pravidelný modlitební návyk, tedy že měl oddělený čas na modlitbu. A opět připomínám, že šlo o jednoho z nejvlivnějších mužů tehdejšího světa a tedy o člověka, který byl jistě velmi zaneprázdněn. Přesto si dělal čas na modlitbu.
Když k němu dorazila nedobrá zpráva o špatné situaci v Jeruzalémě, tak svůj modlitební život ještě zintenzivnil, postil se a plakal několik dní. V modlitbě zápasil za svůj národ.
A to je to první, co bych se chtěl učit od našeho hrdiny. Potřebujeme mít čas na modlitbu. Křesťan je ten, kdo se modlí. Potřebujeme mít ten prostor a čas, abychom se mohli modlit. Ráno a večer jsou asi ty nejlepší příležitosti. Začít den s modlitbu a s modlitbou ho zase skončit. A pokud jste manželé nebo máte rodinu, je určitě dobré mít někdy i ten společný čas, kdy se modlíte spolu. A pokud se spolu nemodlíte, začněte. I sám Boží Syn, Pán Ježíš, odcházel brzy ráno ven, kde se v klidu mohl modlit. Bible nám ukazuje, že požehnaný život žijí ti, jejichž život je naplněn modlitbou. Nemiňte toto velké požehnání.
Samozřejmě nejde jen o to, že se modlíme, jde i o obsah. A i tady se můžeme od Nehemjáše učit. Všimněme si už toho oslovení. Nehemjáš svoji modlitbu začíná těmito slovy: „Ach, Hospodine, Bože nebes, Bože veliký a hrozný, který zachováváš smlouvu a jsi milosrdný k těm, kdo tě milují a zachovávají tvá přikázání. Kéž je tvé ucho ochotné slyšet a oči tvé pohotové vidět, abys vyslyšel modlitbu svého služebníka …“ (v.5-6) Pán Bůh pro Nehemjáše není jen tak nějaký hej počkej. Pane Bože sem, Pane Bože tam. On má Pána Boha v obrovské úctě. A v této úctě a pokoře před Něj předstupuje. Uvědomuji si já, s kým mluvím, když se modlím? Uvědomuji si Boží velikost a Jeho svrchovanost? Nebo jen něco odemelu?
A to další, co bych chtěl z jeho modlitby zdůraznit, je pokání. On tam vyznává hříchy svých předků z doby, kdy ještě ani nežil, ale přitom je vyznává v první osobě. Říká: hřešili jsme, počínali jsme si hanebně, nezachovávali jsme přikázání. Přichází k Pánu Bohu v pokání a s vědomím, že si Boží dobrotu rozhodně nezaslouží, ale prosí o ni.
Jaké jsou naše modlitby? Zní tam pokání? Nebo jsou to jen žádosti, které má pro nás Pán Bůh splnit? Zaměřme se na to, aby naše modlitby byly naplněny i pokáním. Takovéto modlitby přináší uzdravení a proměnu.
Takže učme se od Nehemjáše pravidelné modlitbě, která je charakteristická úctou k Pánu Bohu a pokáním.
2. lekce: Nehemjáš se modlí v důležitých momentech
Potom je tady tato druhá lekce, kterou se učím od Nehemjáše. Dovolte jeden příklad z další kapitoly. Čteme tam: „Tu mi král řekl: "Proč vypadáš tak ztrápeně? Vždyť nejsi nemocný! Bezpochyby se něčím trápíš." Velmi jsem se ulekl a řekl jsem králi: "Ať žije král na věky! Jak bych neměl vypadat ztrápeně, když město, kde jsou hroby mých otců, leží v troskách a jeho brány jsou zničeny ohněm!" Král mi na to řekl: "Co si tedy přeješ?" Pomodlil jsem se k Bohu nebes a odpověděl jsem králi …“ (2,2-5)
Při rozhovoru s králem najednou král položil Nehemjášovi velmi důležitou otázku. A Nehemjáš nám zapsal, že než odpověděl, tak se pomodlil k Bohu nebes. Nenapsal nám, jak vypadala ta modlitba. Určitě byla kratičká, vždyť král čekal na odpověď. Možná jen v duchu zvolal „Pane, pomoz!“ nebo „Pane, dej mi moudrost!“ nebo něco podobného. Bylo to takové vzdechnutí k Hospodinu.
Podobných rychlomodliteb najdeme v této knize více. To nám ukazuje na něco moc důležitého. Nehemjáš počítal s Božím vedením a uvědomoval si, že ho moc potřebuje. Nehemjáš se nemodlil jen ve vyhrazený čas, ale modlil se i v průběhu dne.
A víte, o co následně krále požádal? Požádal o 12 let placené dovolené. Požádal, aby mohl na 12 let vycestovat do Jeruzaléma a pomoct s obnovou města. Král souhlasil a štědře ho na tu cestu zaopatřil a ustanovil ho místodržitelem či guvernérem Judska.
Chci se od Nehemjáše učit těmto rychlomodlitbám. Může to být právě v těch náročných situacích. Když dostanu informaci, ať se okamžitě dostavím k šéfovi, mohu prosit o moudrost. Když se dozvím o nemoci někoho z okolí, nemusím čekat na večerní modlitbu, ale mohu hned zavolat: Pane, proveď je touto těžkostí. Když mi někdo řekne o tom, že je před ním něco náročného, mohu se hned buď vnitru, nebo dokonce i s ním pomodlit. Když mne přepadnou chmurné myšlenky nebo strach, mohu to hned Pánu Bohu vyznat a poprosit o pomoc. Když ve zprávách slyším o katastrofě, mohu prosit o Boží milost pro postižené. Jsem přesvědčen o tom, že tyto naše rychlomodlitby významně posilují náš vztah s Pánem Bohem a jsem zároveň přesvědčen, že si je Pán Bůh použije ke své slávě a k požehnání druhých.
Učme se od Nehemjáše těmto rychlomodlitbám a soustřeďme se na to, aby měly místo v našem životě.
3. lekce: Nehemjáš se nejen modlí
To je to poslední, co bych chtěl dnes zmínit jako lekci od Nehemjáše. On je mužem modlitby, ale on dělá více, než že se jen modlí.
Dovolte, že připomenu, co se dělo, když Nehemjáš dojel do Jeruzaléma. On motivoval lidi a začali s opravou rozbořených hradeb. Ale věděl, že musí stavět velice rychle, protože v okolí bylo mnoho nepřátel, kteří to neradi viděli a hrozili vojenským útokem. V opevněném Jeruzalému totiž viděli hrozbu. A tak i Nehemjáš, jeden z nejvýše postavených osob tehdejšího světa, dělal zedníka a zdil hradby. On se usilovně modlil o ochranu a o požehnání díla, ale na druhé straně také přiložil ruku k dílu.
Myslím, že pro Nehemjáše táto náročná fyzická práce nebyla jednoduchá. Nebyl na to zvyklý. Mohl si nárokovat postavení. Asi by se nikdo nedivil, kdyby jen velel a kontroloval. Ale on tvrdě pracoval s ostatními. Modlil se a pracoval.
Myslím, že nám křesťanům někdy hrozí, že se modlíme, ale nic pro danou věc neuděláme. Samozřejmě, když se modlíme za oběti neštěstí v Janově, tak asi není moc toho, co můžeme udělat. Ale když se modlíme za jiné oblasti, tak možná tady je něco, co můžeme udělat i prakticky. Když se modlíme za naše město, tak jistě je něco, co můžeme udělat, aby toto město bylo požehnané. Když se modlíme, aby uvěřili členové rodiny, tak jistě je něco, co můžeme udělat, abychom jim byli dobrým svědectvím. Když se modlíme za lidi, kteří jsou osamoceni, tak je jistě něco, co pro ně můžeme udělat. Když se modlím, aby nás Pán Bůh neuvedl v pokušení, tak jistě je moc důležité, zda i žiju tak, abych se nevystavoval pokušení. Když se modlím, abych ovládl nějaký svůj zlozvyk, tak jistě mohu udělat i nějaké praktické kroky k tomu, abych dosáhl vítězství.
A tak se tady od Nehemjáše učím, že když se za něco modlím, tak se zároveň potřebuji ptát, zda je tady něco, co Pán Bůh chce, abych udělal. Protože On často chce, abychom se my stali Jeho odpovědí na naše modlitby. On chce, abychom my byli svědectvím, abychom my navštívili samotné, abychom my povzbudili ubité, abychom my potěšili nemocné, abychom my dělali praktické kroky k naší proměně.
Ano, od Nehemjáše se učím i tomu, že když se modlím, tak se zároveň ptám, co v této situaci mám udělat já. Ne vždycky něco udělat mohu. Ale někdy ano. Nebuďme pokrytci, kteří se sice modlí, ale ruce si nezašpiní.
Bratři a sestry, nevím jak vy, ale já jsem si zase uvědomil, že je spousta věcí, které potřebuji v mém modlitebním životě změnit. A chci na to reagovat pokáním a už jsem to i udělal. A chci se zároveň modlit, aby mne Pán nově učil modlitbě. Pán Bůh je dobrý. On takové modlitby slyší a odpovídá. On nás i dnes ujišťuje, že zemřel, aby nám odpustil i to, že náš modlitební život je tak bídný. A na druhé straně On nám chce dát sílu, abychom se měnili a aby se měnily i ty naše modlitby. Poprosme Ho o to. Poprosme Ho, aby nám dal srdce Nehemjáše, muže modlitby. A když se učíme o modlitbě, modleme se hned!
