Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. 6. 2008

Nejlepší prázdniny

Hle, poznal jsem, že není Boha na celé zemi, jenom v Izraeli. (2Královská 5:15)

Milé děti, milí dospělí, dnes bych vám všem chtěl převyprávět jeden velmi důležitý příběh z Bible. Dovolte, že začnu otázkou, kterou položím dětem. Kdo z vás by chtěl jet na dovolenou do cizí země? Do země, kde se mluví jinou řečí, kde se platí jinými penězi a kde je prostě spousta věci jiných. Kdo by chtěl? A kdo z vás by byl ochoten jít na takovou dovolenou bez rodičů? Kdo z vás by šel?

Dnes Vám budu vyprávět příběh z Bible o jedné holčičce, která byla bez rodičů v cizí zemi. Bible nám neudává její jméno, ale aby se nám to nepletlo, tak si ji dnes nazveme třeba Sára. Představte si, že ta Sára vůbec do té cizí země nechtěla. A představte si, že ani její rodiče nechtěli, aby tam šla. Ale vojáci nepřátelské armády přepadli její vesnici a unesli ji. Odnesli ji do cizí země. Vůbec nevíme, co se stalo s jejími rodiči, možná je unesli také, možná dokonce zemřeli. A tak byla naše Sára úplně sama v úplně cizí zemi a tam musela sloužit úplně cizím lidem. Nevíme kolik ji bylo let, když ji unesli, ale určitě už nebyla miminko. Asi už to byla školačka. Jak ji asi bylo, když si vzpomínala na svou rodinu. Co asi cítila k lidem, kterým musela sloužit, a kteří byli vlastně její nepřátelé. Muselo to být hrozné. Muselo to být o to horší, že člověk, v jehož rodině Sára sloužila byl vrchní velitel vojska. Jmenoval se Naamán a byl to nejbližší spolupracovník krále, který se jmenoval Ben Hadad II. Naamán mnohokrát vedl své vojsko proti národu, z kterého pocházela Sára. A Sára mu teď měla sloužit.

Co bychom asi dělali my v takové situaci? Možná bychom přemýšleli, jak se pomstít a jak ublížit těmto lidem. Ale na druhé straně asi víte, že oplácet se nemá. Pán Bůh říká, že my oplácet nemáme, že to máme nechat na Něm. A opravdu Sára neoplácela. Naopak, udělala něco velmi zvláštního. Jednoho dne, totiž ten její pán, Naamán, onemocněl strašnou nemocí. Onemocněl hroznou nemocí, která se jmenuje malomocenství. V naší zemi takovou nemoc už vůbec nemáme, ale byla to nemoc, kdy celé tělo pokryly vyrážky, kůže začala praskat a lidi zažívali obrovskou bolest. Navíc ta nemoc byla velmi nakažlivá.

Možná bychom řekli, tak si to ten Naamán zasloužil a ještě bychom se z toho radovali. Ale ani to by se Pánu Bohu asi moc nelíbilo. Sára se zachovala tak, jako opravdový služebník Pána Boha. Ona totiž tomu Naamánovi dala výbornou radu. Sára si totiž ještě z domova pamatovala, že v jejich zemi žil prorok, který se jmenoval Elíša. A Sára asi věděla, že Pán Bůh si tohoto muže používá, aby udělal zázračné činy. Možná nějaký zázrak viděla, když byla ještě ve své zemi, možná toho Elíšu slyšela mluvit o tom, že Pán Bůh dokáže vyléčit každou nemoc. To přesně nevíme. Víme určitě, že Sára nikdy neviděla Elíšu uzdravit malomocného. Z Bible totiž víme, že Elíša nikdy nevyléčil z malomocenství nikoho z jeho národa. (Lukáš 4:27) Každopádně ta Sára byla tak přesvědčena o tom, že Elíša dokáže vyléčit Naamána, že mu o něm řekla. A představte si, Naamán ji věřil. Z toho nám plyne, že Sára se k němu asi nechovala nepřátelsky, ale naopak, chovala se k němu velmi hezky a na jejím životě a na její víře bylo vidět, že ji ostatní mohou věřit.

Naamán se tedy vydal za Elišou. Po dlouhé cestě ho našel a Elíša mu řekl jednoduchou větu: „Jdi a ponoř se sedmkrát do řeky Jordán.“ To Naamána rozhněvalo. „Vždyť my máme v naší zemi skvělé řeky, léčivé prameny a nic nepomohlo. Jak by mi ta vaše řeka mohla pomoci?“ Ale nakonec přece jen šel. Musel cestovat dalších téměř 40 km. Přišel k Jordánu a ponořil se do vod této řeky. Když se posedmé vynořil z Jordánu, jeho kůže byla úplně čistá a dokonale zdravá. Stal se zázrak. Pán Bůh ho vyléčil. Naamán se zase vrátil K Elíšovi a poděkoval mu. Potom Naamán prohlásil tu větu, kterou jsme četli na začátku: Hle, poznal jsem, že není Boha na celé zemi, jenom v Izraeli. (2Královská 5:15). Díky poslušnosti tohoto děvčátka bylo uzdraveno Naamánovo tělo. Ale stalo se mnohem víc. Byla uzdravena i jeho duše a Naamán se stal následovníkem Božím.

Milé děti, milí rodiče, mnozí z vás ten příběh dobře znáte. Ale já jej dnes nevyprávím jen proto, abychom věděli, jak dopadne, ale abychom se z něj něco naučili. A myslím, že si z něj můžeme vzít trojí poučení o tom, jak vypadá služebník nebo služebnice našeho Pána Boha. A teď bych potřeboval, abyste to děti ukazovali na prstech.

 

1. U Božího služebníka nezáleží na věku a vzdělání

Držte teď jeden prst. U Božích služebníků nezáleží na věku a vzdělání. Ta Sára nebyla ani dospělá, ani neměla vystudovanou biblickou školu a Pán Bůh si ji použil k tomu, aby dospělý, vzdělaný a mocný člověk uvěřil v Pána Boha. A pokud si Pán Bůh použil Sáru, tak si může použít i vás.

 

2. U Božího služebníka záleží na milujícím srdci

                Zvedněte druhý prst. U Božích služebníků nezáleží na věku a vzdělání, ale záleží na milujícím srdci. Boží slovo dokonce říká, že máme milovat i své nepřátelé. Musíme milovat lidi kolem nás a uvědomit si, že potřebují naši pomoc. Zvláště ji potřebují ti, kdo neznají Pána Boha. Kdo neví, že Pán Ježíš přišel na tento svět, aby zemřel za naše hříchy. Musíme je mít rádi, abychom jim mohli pomoci, aby oni o naši pomoc stáli.

 

3. U Božího služebníka záleží na ochotném srdci

                Teď je čas na třetí prst. Nestačí jen milující srdce, ale je třeba i ochotné srdce. Srdce, které je ochotné pomoci. Někdy to znamená ozvat se, jindy je třeba přiložit ruku k dílu. Vždy je ale nezbytné srdce ochotné modlit se. A teď bych vám děti ale i vám dospělí chtěl položit jeden dotaz. Jste ochotni se o těchto prázdninách modlit se za dva lidi z vašeho okolí, kteří nevěří Pánu Ježíši Kristu? Pokud ano, pak vás prosím, abyste se zamysleli nad dvěma osobami a modlete se za ně celé prázdniny, alespoň jednou denně. Pokud to uděláte, tak to bude znamenat, že se za ně budete modlit nejméně 62x. A to je dost. Vyberte si dvě osoby a modlete se za ně.

 

Zopakujme si tedy nakonec ty tři pravdy o Božím služebníku, co jsme se dnes naučili:  U Božího služebníka nezáleží na věku a vzdělání, záleží na milujícím srdci a záleží na ochotném srdci. Kéž by nám Pán Bůh takové srdce dal. 

A nezapomeňte se modlit za dvě osoby. Možná se i vy dožijete toho, že tito lidé řeknou, že poznali, že je jen jediný Bůh. Bůh, který se zjevil v Ježíši Kristu. Jsem přesvědčen, že pak budou tyto prázdniny těmi nejlepšími prázdninami. Amen