Jdi na obsah Jdi na menu
 


25. 12. 2019

Pán Bůh s námi a Zlý pryč

brou.jpgPán Bůh s námi a Zlý pryč. To je věta z modlitby Karafiátových broučků, kterou nám letos opět připomenul i muzikál církevní školy. Táto věta přesně vystihuje, co se stalo o Vánocích. Pán Bůh přišel, aby byl s námi, a tím pádem je Zlý pryč. Přečteme si dnes evangelijní příběh o narození Ježíše tak, jak ho zapsal Matouš.

 

Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'. Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš. (Matouš 1, 18-25)

 

Znovu jsme si připomenuli vánoční příběh o narození Ježíše Krista. Asi jste tento příběh nebo verzi z Lukáše mnozí četli včera u štědrovečerního stolu. Známe ho dobře. To Matoušovo podání příběhu o narození zmiňuje dvě jména, které jsou určena Božímu synu. Jde o jméno Ježíš a o jméno Immanuel.

Podívejme se spolu na tyto dvě jména, která nám mají ukázat, že máme opravdu obrovský důvod k pořádné oslavě.

 

1. jméno: Ježíš – Bůh zachraňuje 

Ta situace v životě Josefa musela byt extrémně složitá. Dívka, kterou miluje, se kterou je zasnoubený, mu oznámí, že je těhotná. Šok. Nevím přesně, jak probíhala komunikace mezi Josefem a Marií před tímto okamžikem. Z Lukášova evangelia víme, že už předem Gabriel Marii oznámil, že otěhotní z moci Božího Ducha. Těžko říct, zda o tom Marie s Josefem mluvila nebo ne. Přesto je to těžce uvěřitelný příběh a Josef se chystá Marii opustit. Kdo by věřil tomu, že žena otěhotněla z Ducha svatého. Věřili byste tomu, kdyby vám něco takového oznámila vaše snoubenka? Já určitě ne.

A do dnešního dne tomu spousta lidí nevěří. Často se z křesťanů smějí. Tak tomu bylo letos v reklamě v Norsku, o které informovala naše média. Reklama ukazovala, že to dítě měla Marie s pošťákem a Josef prostě naivně uvěřil pohádce o Božím Synu.

Jenže Josef nebyl naivní hlupák. On chtěl od Marie odejít. Ani on nevěřil. To, co jej zastavilo, bylo setkání s andělem, který mu tuto informaci potvrdil. A to setkání bylo pro něj tak jednoznačné, že nepochyboval, vzal si Marii za ženu a protože věděl, k čemu došlo, tak si i po svatbě odepíral sex až do doby, kdy se narodil syn, kterému podle andělských instrukcí dal jméno Ježíš. A tady se tedy dostáváme k tomu jménu, které nevybral Josef s Marií, ale které vybral Pán Bůh a anděl to řekl už kdysi Marii a později i Josefovi.

Jméno Ježíš znamená „Bůh zachraňuje“. A Josef tomu uvěřil. Josef zjevně uvěřil, že toto dítě je Božím darem, který zachraňuje. Jak to ten anděl řekl? „Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“ (v.21) V našem překladu máme, že on vysvobodí, ale v originále tam je slovo zachrání. Je to stejný kořen, jako má slovo Zachránce. On zachrání lid z jeho hříchů. Tady není pochyb, o koho jde. Nejde o politického lídra, nejde o revolucionáře, nejde o léčitele, nejde o sjednocovatele, jde o Zachránce, který nás očistí od vin, abychom svobodně a radostně mohli žít na této zemi a abychom věčnost mohli strávit v dokonalé přítomnosti našeho Pána. Ježíš je Zachránce.

Když jsem se přemýšlel o nějakém přiblížení toho faktu, že Ježíš je Zachránce, tak jsem dal hledat Zachránce Googlem. Udeřilo mne do očí, že na první stránce výsledků se objevili tři zachránci židovských dětí v době 2. světové války. Byli to tito:

Francouz Georges Loinger, zachránil 350 dětí, zemřel 28. 12. 2018, 108 let,

Angličan Nicholas Winton, zachránil 669 dětí, zemřel 1. 7. 2015, 105 let,

Holanďan Johan van Hulst, zachránil přes 600 dětí, zemřel 22. 3. 2018, 107 let.

Zajímavá společnost. 3 zachránci. 3 muži, kteří riskovali, aby zachránili židovské děti. 3 muži, kteří byli moudří a našli cestu jak je zachránit. 3 muži, kteří se dožili velmi nadprůměrného věku. Je to minimálně velmi zvláštní dlouhověkost.

Myslím, že tito muži nám dávají silný příklad toho, kdo je zachránce a od čeho jsme zachráněni. Nemusím asi dlouze popisovat, od čeho byly ty židovské děti zachráněny. Zrůdná fašistická mašinérie by je dovedla do místa, kde by místo sprchy dostaly cyklon B, který by je do několika desítek sekund zabil. Potom by se o jejich mrtvá těla postarali pracovníci a nakonec by skončili v pecích krematoria, kde by po nich zbyly dvě hrsti popela. Více raději nebudu mluvit. Jsou přece Vánoce.

Bratři a sestry, přátelé, Ježíš přišel, aby nás, stejně jako tito odvážní muži, zachránil. Ale On nás nezachránil jen od strašné, bezcitné, nespravedlivé, děsivé smrti. On nás zachránil od zla, které je v nás, On nás zachránil od světa hříchu a pokušení, On nás zachránil od samotného ďábla, který nemá menší cíl, než abychom navěky byli s ním v místě milion krát horším, než je vyhlazovací koncentrační tábor. Takový je On Zachránce. Zachránce, který se stal zranitelným člověkem, aby z nás učinil nezranitelné Boží děti. Zachránce, který sestoupil z nebes, abychom my tam jednou na věky mohli být. Zachránce, který zemřel za hřích, abychom my za něj zemřít nemuseli. Takový Zachránce je Ježíš.

Jürgen Klopp, jeden z nejslavnějších současných fotbalových trenérů, trenér FC Liverpool, řekl: „Ježíš je nejdůležitější osobou v historii.“ A proč si to myslí? „Tato osoba přišla na svět a měla jasné poslání, které vůbec nebylo snadné splnit. Na konci svého života vzal na sebe všechny hříchy a vnesl je na kříž.“ Ježíš je Zachránce, protože vzal na sebe všechny mé hříchy, všechno zlé, co je ve mně a svoji smrtí mi nabídl odpuštění a věčnost s Ním. To je Ježíš, jehož narození si připomínáme.

 

2. jméno: Immanuel – Bůh s námi

Pojďme zpět k našemu textu. Po tom, co Matouš tyto události popsal, přidává svůj komentář a píše: „To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: 'Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel', to jest přeloženo 'Bůh s námi'.“ (V-22-23) Matouš ze všech evangelistů nejvíce ukazuje na proroctví starého zákona. A dělá to i tady a ukazuje, že vánoční události byly dávno předpovězeny. Dávno bylo předpovězeno, že Bůh udělá něco nadpřirozeného a že zde bude žena, panna, která otěhotní. A potom Izajáš cituje jméno dítěte, Immanuel, a jelikož je to hebrejsky tak přidává překlad a říká, že to znamená Bůh s námi.

Samozřejmě, my víme, že Ježíš toto jméno fakticky nenosil. Nicméně jméno v hebrejské kultuře odráželo identitu jedince. A Ježíš opravdu byl Immanuel, byl Bohem, který přišel, aby byl s námi.

A to je ta druhá dobrá zpráva Vánoc, kterou bych chtěl dnes zdůraznit. Vánoce nám připomínají, že Bůh je s námi. Vánoce nám připomínají, že nejsme sami. Vánoce nám říkají, že se zásadně zkrátila vzdálenost mezi Bohem a člověkem. On je Immanuel – Bůh s námi.

Pamatujete na starý zákon? Kdykoliv byl Bůh blízko člověku, jeho přítomnost byla tak mocná, že ohrožovala na životě každého. Když se Uza dotkl schrány příměří, která byla místem přebývání Boha, padl na místě mrtev. (2.Sam 6,7). Bůh je tak svatý, že kontakt s Ním žádný hříšný člověk nepřežije. Velekněží mohli vcházet do svatyně svatých pouze jednou ročně po velmi složité přípravě. Mojžíš, kterému Pán Bůh dovolil uvidět Jej zezadu, nesl doživotní následky tohoto setkání. Pán Bůh byl pro člověka nebezpečný. Tak velký je rozdíl mezi svatým Bohem a hříšným člověkem.

Ale Vánoce mění vše. Bůh se stává bezbranným dítětem v rukou hříšných lidí. On je Immanuel. On s lidmi žil, pracoval s nimi, mluvil s nimi tváří v tvář, dotýkal se jich. On je Immanuel – Bůh s námi. Ježíš, ten svatý Bůh v lidském těle, nakonec jejich rukou umírá, aby nás zachránil. On Immanuel, Bůh s námi. Potom odešel na nebesa, nicméně je pořád s námi skrze svého Svatého Ducha, kterého nám poslal.

Bůh obětoval vše, aby byl s tebou, aby ti byl blízko. On nabízí každému člověku, že bude s námi, že nám bude oporou, že nám bude povzbuzením, že povede náš život. On chce být s námi. To je ta dobrá zpráva Vánoc.

Ale dobrá zpráva je opravdu dobrou zprávou, až když má dopad na náš život. Co z toho, že mají v Lidlu banány v 50% slevě, když si pro ně nedojdu. Co z toho, že mám obrovské hudební nadání, když se nikdy nevěnuji hudbě. Co z toho, když vyhraji výběrové řízení na vysněnou pozici, když nepodepíšu smlouvu. Co z toho, že je Bůh s námi, když já se k Němu otočím, jen když něco potřebuji a když mi zrovna vyjde čas. Pokud je Bůh s námi, tak vše v mém životě chci podřídit tomu, abych byl já s Ním. A potom zažiji úžasné Vánoce. A je úplně jedno, za kolik jsem koupil rybu, jak jsem se najedl, kolik jsem dostal dárků nebo jak jsem si odpočinul. Vánoce totiž nejsou ani svátky jídla, ani svátky klidu, ale svátky setkání s Ježíšem, který přišel, aby byl s Námi.

A když je Bůh s námi, tak ten Zlý nemá nárok. Nedokáže nám ukrást pokoj a to ani těmi největšími tragédiemi. Nedokáže nás připravit o radost, a to ani v těžké nemoci, kdy nebudeme schopni být veselí. Nedokáže nám vzít naději, ani když věci nebudou vycházet podle našich představ.

Jak říká apoštol Pavel, „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Řím. 8, 31)

Takže zpátky ke Karafiátovým broučkům. Díky Vánocům, díky tomu, že je s námi Ježíš, Immanuel, i my se můžeme ujišťovat slovy modlitby broučků: Pán Bůh s námi a Zlý pryč. Amen

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář