Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. 4. 2023

Pastýřův hlas

ovce.jpgUž se vám to stalo? Jste v družném rozhovoru se známým a napjatě popisujete, co jste prožili minulý týden. Vidíte, jak vám známý visí na rtech, protože to, co říkáte, je opravdu zajímavé. A najednou to přijde. Píp. Píp. Dvě rychlá pípnutí, která ukazují, že mu přišla zpráva. A najednou to vypadá, jako byste tam ani nebyl. Dotyčný zaloví v kapse nebo v kabelce, vytáhne mobil, a s úsměvem si čte zprávu. Co se to stalo? Prostě daná osoba uslyšela důležitý zvuk a v ten moment už jste nebyli tak důležitý. Dva jednoduché tóny a vše se změní.

Dneska budeme také hovořit o zvuku, který by měl všechno měnit. O zvuku Božího hlasu. A byl bych rád, kdyby každý za sebe mohl přemýšlet o tom, jak nasloucháme Božímu hlasu a jak je pro nás ten Boží hlas důležitý. Budeme číst počátek desáté kapitoly Janova evangelia.

 

"Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají." Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. (Jan 10, 1-6)

 

Máme tady obraz ovcí, které jsou v ovčinci. Do ovčince se ovce zavíraly na noc, aby byly chráněny před divou zvěří. Dočetl jsem se, že to někdy dokonce fungovalo tak, že byly větší ovčince, kde mělo svá stáda více pastýřů. V našem příběhu máme i vrátného, možná nočního hlídače, který byl u ovcí přes noc.

V tom přečteném textu jsme četli o tom, že ovce slyší pastýřův hlas, znají pastýřův hlas a následují pastýřův hlas. A tuto realitu chceme dnes společně aplikovat do našeho života.

 

1. Slyšet Pastýřův hlas

Ježíš tady používá obraz, který byl jeho posluchačům moc dobře známý. Obraz Hospodina, jako pastýře, patřil mezi nejvýznamnější a nejkrásnější obrazy v Bibli. Je to navíc velmi příjemný obraz. Obraz Boha, který o nás pečuje, kterému na nás záleží, který dělá to nejlepší pro nás.

A Ježíš začíná svoji rozpravu tím, že říká, že On je ten pastýř. Tímto opět posluchačům tvrdí, že On je Bohem. On je tím pastýřem. A oni jsou Jeho stádem, Jeho ovečkami, patří Jemu.

Dnes chceme mluvit především o hlasu a tak jdeme kousek dále a čteme, že ovce slyší Ježíšův hlas. Také čteme, že je Pán Ježíš volá jménem.

Tady je první moc důležitá pravda. Pán Ježíš Kristus k nám mluví. A On k nám mluví individuálně. My Ho často slyšíme. Otázkou je, zda Ho také vnímáme.

Myslím, že náš život je někdy charakterizován tím, že těch zvuků a slov slyšíme mnoho. Někdy může být v našem životě tak hlučno, že nám to vše splyne ve změť zvuků, kdy nedokážeme rozeznat ten Boží hlas. A někdy máme dokonce pocit, že Bůh mlčí. Ale realita je taková, že Pán Bůh k nám vždy mluví. On za námi přichází. On nás volá jménem. Pořád. Vždy můžeme slyšet Jeho hlas. Pokud ho neslyšíme, tak je to většinou proto, že ten Jeho hlas přehlušuje něco jiného.

Nedávno jsem slyšel příběh člověka, který měl vážné degenerativní onemocnění játry a byl čekatelem na transplantaci. Bez transplantace ho čekala předčasná smrt. Opakovaně ho ujišťovali, že musí být stále na telefonu. Protože, kdyby se našel vhodný dárce, tak musí okamžitě reagovat a jet do nemocnice. Co byste dělali, kdybyste čekali tak zásadní hovor? Určitě byste se ujišťovali, že máte zapnuté vyzvánění. Určitě byste si to dali hodně nahlas. Určitě byste měli telefon pořád někde blízko. Určitě byste kontrolovali, zda je dobře nabitý. A představte si, že ten člověk, o kterém hovořím, opravdu neslyšel, když mu volali, že pro něj mají vhodného dárce. Už si nepamatuji, co přesně se stalo, ale prostě se mu nedovolali.  Měl štěstí v tom, že z nemocnice potom volali jeho manželce a ta to zvedla a spojila se s ním. Dobře to dopadlo a ten muž dnes žije s transplantovanými játry.

Ale jak málo chybělo! Jak málo chybělo a on by promarnil příležitost. A další by už možná ani nepřišla. Šlo o otázku života a smrti.

Slyšet Boží hlas je také extrémně důležité. Můžeme minout něco, co zásadně ovlivní náš život nebo život druhých lidí. Co děláte vy, abyste se ujistili, že uslyšíte Boží hlas? Jde o více než prodloužení života o pár let. Jde o radostný a naplněný život teď i na věky.

Co tedy dělat, abychom nepropásli Boží hlas? Bylo by toho více. Ale tou základní radou je otevírat denně Bibli, Boží slovo, s modlitbou, aby k vám Pán Bůh mluvil a ukázal, co chce, abyste slyšeli. Zase vás k tomu povzbuzuji. Použijme papírovou Bibli nebo nějakou aplikaci, nebo cokoli, ale přečtěme si kousek z Bible a před tím proste, abyste slyšeli Boží hlas. Věřím, že uslyšíte.

 

2. Znát Pastýřův hlas

Ale podívejme se na druhý důležitý fakt o hlasu Pastýře. Čteme, že ovce znají pastýřův hlas: „Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ (v. 4-5)

Pastor Bohdan byl ten, kdo nám tady hovořil o tom, jak ovce znají hlas pastýře. V jednom komentáři k tomuto textu jsem četl, že pastýři postupně přicházeli do ovčince a vyvolávali si ty svoje ovce. A jen ty jejich s ními šli. Ostatní čekaly na svého pastýře, nešly za cizím.

V naší křesťanské tradici nejsme úplně zvyklí používat frázi: Pán Bůh mi řekl nebo Pán Bůh mi ukázal. A možná bychom ji mohli používat častěji, protože mnohdy je jasné, že to je Pán Bůh, kdo k nám mluví, nebo kdo nás vede. Když si v Božím slově přečtu, že mám prosit o odpuštění, a uvědomím si, že jsem někomu ublížil, tak je jasné, že ten, kdo nám to připomíná je Pán Bůh. Na druhé straně jsem slyšel spoustu nešťastných výroků. Pán Bůh mi řekl, že už do tohoto sboru nemám chodit. Pán Bůh mi řekl, abych se rozvedl. Bůh mi řekl, že důvodem proč nemáte děti, je hřích vašich rodičů. Je velmi lehké zaměnit Boží hlas za něčí jiný. Je lehké si namlouvat, že to co slyším, je Boží hlas.

Je jasné, že jsou zde různé další hlasy, které nás chtějí vést jinde než Pán Bůh. V tom našem textu jsme četli o cizích lidech, kteří také mluví, ale ovce, která zná hlas svého pastýře, za cizím nepůjde.  Jaké cizí hlasy k našemu srdci také hovoří? Často k nám mluví naše já. Mluví k nám tento různě pokažený svět. Může k nám mluvit také sám ďábel. To se děje už od rajské zahrady. V našem srdci slyšíme různá volání, různé hlasy. Dokážeme v té změti hlasů poznat ten Boží hlas, dokážeme znát Jeho vůli a Jeho cestu?

Jak tedy znát Boží hlas? Začněte u Pána Ježíše. V listu Židům čteme: „Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu.“ (Židům 1, 1-2) Ten nejjasnější způsob, jakým k nám Pán Bůh mluví je přes svého Syna, Pána Ježíše Krista. A tak poznávání Pána Ježíše skrze stránky Bible a skrze zkušenost víry nás vede k rozeznání Jeho hlasu. Když si uvědomujeme centrální roli Pána Ježíše, pak mnohem lépe porozumíme Božími hlasu. Když se soustředíme na Pána Ježíše, tak budeme zůstávat v objektivním Božím poselství pro nás a nebudeme ho zaměňovat za naše subjektivní pocity.

A dovolte ještě jeden postřeh k poznávání Božího hlasu. V knize skutků často vidíme, že křesťané rozeznali, že k nim Pán Bůh mluví, když byli společně shromážděni, když se společně modlili a postili, když společně uctívali Pána. Chceme slyšet a poznávat Boží hlas? Přicházejme na shromáždění s modlitbou, aby k nám Pán mluvil a abychom poznali, co je tím Jeho poselstvím pro nás. Sedněme do lavice s prosbou, abychom slyšeli Jeho hlas a abychom poznali, co nám říká. Shromáždění je jistě místo, kde se můžeme učit znát Jeho hlas, abychom si ho nepletli s jinými hlasy.

 

3. Poslechnout Pastýřův hlas

V našem podobenství vidíme to, že když ovce poznají pastýřův hlas, tak za tím pastýřem jdou a poslouchají jej. „Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas.“ (v.3-4)

Nám lidem se ten obraz Pána Boha jako Pastýře hrozně líbí. Je to moc příjemné vědět, že máme Pastýře, který se o nás stará, který nás chrání, který nám zajišťuje hojnost. Už jsem to zmínil. Ale z mojí pastýřské zkušenosti z mládí vím, že jakmile pastýř plní ovcím břicho, tak ho ty ovce poslechnou na slovo. Ale jakmile jsem chtěl něco, co se našim ovcím nelíbilo, tak hledaly příležitost, jak vzít roha.

Nejsme my tak trochu podobní? Když nám Pán Bůh dává to, co se nám líbí, tak radostně posloucháme. Ale když to znamená vykročit mimo zónu komfortu nebo když nás to táhne někde jinde, tak pak předstíráme, že neslyšíme, nebo si to vyložíme tak trochu jinak. Výsledkem je, že potom jdeme jinou cestou, než na kterou nás vede náš Pastýř.

Ano, všichni se s tím někdy pereme. Poslouchat ten Boží hlas není vždy lehké, ale je to vždy dobré. Přináší to mnohá požehnání. A Bible je plná příkladů toho, že poslouchání Božího hlasu vždy přináší obrovskou radost a naplněný život jak pro nás, tak pro naše okolí. A naopak, neposlouchání Božího hlasu přináší spoustu bolesti pro nás samotné, ale také pro naši rodinu, pro naše blízké. Jednou z největších katastrof je, když ten Boží hlas slyšíme, poznáme, a přesto neposlechneme.

A tak dnes máme znovu příležitost zaujmout stanovisko. Chceme si dávat pozor, abychom slyšeli Boží hlas? Chceme se učit jej poznávat? Jsme ochotni jej vždy poslechnout? Poprosme Pána, aby nám odpustil naše selhání v této oblasti a aby nám dnes dal nové odhodlání žít život, který je veden a formován Jeho hlasem. To přináší požehnání jak pro tento život, tak navěky.

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář