Přišel, aby ti sloužil
Od oltáře jsme četli evangelijní text o křtu Ježíše. Ten text je důležitý i proto, že tam vidíme v akci všechny tři osoby trojice. Ježíš Kristus je křtěn, Duch svatý sestupuje jako holubice a Bůh Otec z nebe říká: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." (Mat. 3:17) Věděli jste, že toto nebylo poprvé, kdy Bůh takto svého Syna představuje? On něco podobného řekl už o více než 700 let dříve. A to je právě základ textu určeného na dnešní neděli. Budeme společně přemýšlet o prvních čtyřech verších Izajáše 42, ale nyní přečteme o pár veršů více. Pán Bůh tehdy řekl:
Audio záznam naleznete zde.
"Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná. I ostrovy čekají na jeho zákon." Toto praví Bůh Hospodin, který stvořil nebesa a roztáhl je, zemi překlenul i s tím, co na ní vzchází, jenž dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí: "Já Hospodin jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům, abys otvíral slepé oči, abys vyváděl vězně ze žaláře, z věznic ty, kdo sedí v temnotě. Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám. Hle, už nastalo, co bylo na počátku, teď oznamuji nové věci. Dříve než vyraší, vám je ohlašuji." (Izajáš 42:1-9)
Sám Bůh nám tady skrze proroka Izajáše představuje Ježíše dávno před tím, než Ho opravdu na zem poslal. Používá k tomu podobná slova, jako řekl právě při křtu Ježíše. Už tady zaslibuje speciální seslání Ducha svatého, ke kterému právě u křtu došlo. I tady říká o tom, že si vyvolil právě Jeho. A naši bychom další podobnosti. Proč to dělá? Pro ty, kdo žili v očekávání Mesiáše, to bylo povzbuzení v tom, že tento Mesiáš vskutku přijde. Ti, kdo žili v době Ježíše, měli i podle tohoto proroctví Ježíše poznat. A my, kdo žijeme v době po příchodu Ježíše Krista, máme v těchto textech nacházet obrovský důkaz toho, jak Bůh všechno přesně plánoval a že vše bylo pevně v Jeho rukách. Věci se děly, tak jak chtěl On.
Ti, kdo žijí po narození Ježíše, mají obrovské množství nejrůznějších proroctví, které se v Ježíši naplnily. Bůh odhaloval předem, že se Ježíš narodí v Betlémě, že bude potomek krále Davida, že se narodí panně, že se Mu přijdou poklonit pohané. Našli bychom proroctví o Jeho službě. Ale další velká skupina proroctví se týká Jeho smrti. Proroci předpověděli, že bude popraven, že tam bude mezi zločinci, že mu nezlomí ani kost, dokonce předpověděli, co řekne z kříže a i to, že bude vzkříšený. Je toho spousta. Těch proroctví, která se na Ježíši naplnila, je okolo 350.
Ano, jsou jistě situace, kdy prostě dojde ke shodě událostí, a věci se tak nějak sejdou. Ale 350 naplněných proroctví není náhoda. A ani, kdyby se někdo důkladně připravoval, že prožije život tak, aby se ta proroctví na něm stala pravdou, tak by to nedokázal.
Dnes si nicméně nebudeme připomenout nějaké detaily z těchto proroctví, ale chceme se podívat, jak Bůh představoval charakter či srdce Ježíše. A protože i toto se naplnilo, tak je to podhled na to, kým Ježíš opravdu je, jak přišel!
1. Přišel jako služebník
V tom prvním verši čteme: „Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.“ (v.1) Bůh představuje Ježíše jako služebníka. To je to první, co Bůh zjevuje o Mesiáši, o Ježíši Kristu. A právě slovo služebník je u Izajáše tím nejčastěji se opakujícím popisem Ježíše.
Myslím, že asi nikdy plně nepochopíme, co Bůh udělal. On, který je tak svatý a velký, že i andělé si v Jeho přítomnosti musí zakrývat tvář, přišel, aby se stal jedním z nás, aby nám sloužil. On, který stvořil tento svět a vesmír, který dal řád atomům i hvězdným soustavám, se ponížil níž, než mnozí lidé. Stal se služebníkem lidí. Ten, který mohl komukoli přikázat cokoli, přišel jako služebník. Přišel jako ten, kdo objímal malomocné, myl nohy těm, kteří se hádali, který z nich je nejdůležitější. Přišel jako ten, který měl pro lidi čas a sloužil jim!
Mohl přijít ve vší nádheře, bohatství, velkoleposti a to tak, že by všem vyrazil dech. Přišel jako služebník. Joan Osborne nazpívala v devadesátých létech píseň, která se stále hraje. Složil ji Erik Bazalian a která se jmenuje One of us – Jeden z nás. V této písni probíhá ten vnitřní zápas autora nad tou myšlenkou, že by se Bůh stal člověkem. „Co kdyby se to stalo dnes a On byl člověkem, který jede stejným autobusem jako my?“, ptá se autor. A o to více šokující je to, že On přišel nejen jako člověk, ale jako služebník. Ano, jak říká tento verš, byl služebníkem, kterého Bůh podpíral, byl Bohem vyvolený, Bůh v Něm našel zalíbení a dal Mu svého Svatého Ducha a zároveň jej ustanovil soudcem nade všemi. Ale přesto přišel jako služebník.
Bůh se stal člověkem, aby sloužil i mně i vám! Ano, už to dělá jinak, než to dělal svým současníkům. Přesto Bůh slouží i nám a to denně. Jsme za to dostatečně vděčni? Jsme vděčni za to, že On, který je Bůh, slouží nám, kdo jsme lidé? Kéž bychom byli vděčni. Kéž bychom Bohu i v celém tomto novém roce uměli projevit vděčnost. Kéž bychom Mu každý večer uměli vyjádřit naší vděčnost v modlitbě a poděkovat Mu za vše co nám v tom dni daroval.
Vděčnost je tak nesmírně zásadní. Víte co hrozí nevděčným křesťanům? Nevděčným křesťanům hrozí, že Bohu odeberou božství u udělají si z Něj pouze sluhu. Sami sebe povýší do pozice boha a Boha poníží na sluhu a ještě jsou nahněvaní, když neplní jejich přání. Kéž by to nikdy neplatilo o žádném z nás!
2. Přišel v tichosti
Ten druhý verš nám ukazuje Mesiáše, který přišel v tichosti. Čteme: „Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici.“ (v.2) Pán Bůh tady zjevně reaguje na něco, co bylo Izajášovým posluchačům hodně známe: královské jízdy městem. Králové se prezentovali přesně opačně, než tady čteme. Jezdili po ulicích a nechali služebnictvo vykřikovat jejich jméno. Už dávno před jejich příjezdem služebníci ohlašovali jejich příchod. Prostě ulice byly plné křiku, který strhával pozornost na krále, který přijížděl. Dělali to, když dobyli své město, aby pokořili původní obyvatelé a ukázali, kdo je tady teď král. Dělali to také po návratech ze svých tažení. Dělali to také při korunovaci, když tedy přicházel nový král.
A Ježíš? Žádná velká fanfára uprostřed města. Velkolepé, přesto skromné ohlášení skupince pastýřů. A to je vše. Ano, potom ještě ti cizinci z daleka. Ale jinak ticho. Ale není to realita pouze Ježíšova narození. Je to součást Jeho služby. Opakovaně lidem říkal, aby nemluvili o zázracích dále. Šlo Mu o to, aby posluchačům došlo především Jeho poselství. Šlo Mu o to, aby svoji víru postavili na tom, že Bůh pracuje v Jejich srdci, ne na tom, že viděli zázraky. I evangelista Matouš několikrát zaznamenával tento Jeho přístup. Matouš píše: „Přikázal jim, aby ho nikomu neprozrazovali.“ (Mat. 12:16) A po těchto slovech Matouš cituje právě Izajáše, konkrétně náš dnešní text – všechny čtyři verše. Matouš tak ukazuje, že Ježíš je přesně takový, jak byl předpovězen. Nestrhává na sebe pozornost, slouží v tichosti a pokoře. To ostatně o sobě řekl i Ježíš samotný. Řekl: „Jsem tichý a pokorného srdce.“ (Mat. 11:29) Ono to zní až chlubivě. Ale Ježíš je ten jediný, kdo to o sobě opravdu může říci. A neříká to i proto, aby se chlubil, ale i proto, abychom v Něm viděli onoho předpověděného Mesiáše.
Ve stejné tichosti On vstupuje do lidského života. Když se člověk před Ježíšem skloní a vyzná, že v Něm má svého Pána, tak to v životě člověka nedoprovází žádné fanfáry, žádné bombastické změny. On přichází tiše a mění náš život. Kéž bychom byli schopni i my se ztišit, abychom nepřehlušili to, co On chce činit v našich životech. Hrozí nám totiž, že my sami budeme tak hluční, že Ho vůbec neuslyšíme. Pořád hýříme aktivitou a neuděláme si čas, abychom se zastavili a poslouchali. Slyšíte Ho přicházet?
3. Přišel s milosrdenstvím
Dostáváme se k té třetí předpovědi. Čteme: „Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy.“ (v.3) Toto je naprosto nádherný text. Text o tom, že Ježíš přijde s milosrdenstvím. Kolik těch nalomených třtin a doutnajících knotů Ježíš potkal! Potkal prostitutky či ženy, které nezvládaly vztahy. A On jim prokázal milosrdenství. Nevíme o všech, jak dopadly, ale máme nádherné příklady změněných životů. Potkal celníky, zloděje a podvodníky. Ani jimi nepohrdl a prokázal jim milosrdenství a z mnohých se stali šiřitelé evangelia. Před svou smrtí se potkal se zločincem, který byl ukřižován vedle Něj. I Jemu prokázal milosrdenství a odpuštění mu vyjádřil slovy zaslíbení o věčnosti v Boží přítomnosti. Milosrdenství prokázal i Tomášovi, který nevěřil, že Ježíš žije. Znovu se mu ukázal a dovolil mu, aby se ho dotkl. Milosrdenství prokázal Petrovi, který Ho zradila, učinil z něj klíčového apoštola.
Milí bratři a setry, milí přátelé, pokud Ježíš Kristus prokázal milosrdenství těmto všem lidem, pak On jistě bude milosrdný i každému člověku v dnešní době. To milosrdenství není automatické. Neznamená to, že si můžeme žít, jak chceme, a že stejně bude Pán Ježíš milosrdný.
Co je tedy třeba, abychom milosrdenství obdrželi? Dovolte další citát z Izajáše, který nám to vyjasňuje: „Hospodin vyčkává, chce se nad vámi smilovat, vyvýší se, slituje se nad vámi. … Milostivě se nad tebou smiluje, až budeš úpěnlivě volat; uslyší a odpoví ti.“ (Izajáš 30:18-19) Očekává jen jedno. Očekává, že se před Ním v pokání skloníme a poprosíme o to milosrdenství.
On chce být milosrdný i ke mně a k vám. I vám chce žehnat. Ta nabídka je pro každého. A není to novinka. Je to stará zpráva. Už Izajáš ji přinášel. Ta naše původní pasáž končí slovy: „Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná. I ostrovy čekají na jeho zákon.“ (v.4) Ježíši nikdy nedojdou síly v prosazování milosrdenství a spravedlnosti. Izajáš říká, že i ty nejvzdálenější ostrovy se dočkají. Boží milosrdenství je pro každého.
Kdybychom se podívali o několik kapitol dále, tak se dočteme, jak vrcholí služba Mesiáše. V kapitole 53 Bůh přes Izajáše ukazuje, že Ježíš bude pro naše viny trpět a zemře. Tak připraví cestu onomu milosrdenství. Dnes budeme slavit památku Večeře Páně. Ta nám právě spojuje ono Boží milosrdenství s Kristovou smrtí. A tak vyznejme svoji hříšnost, skloňme se před Bohem, děkujme za očištění hříchů a radujme se z Božího milosrdenství.
Audio záznam naleznete zde.
