Michal Klus - Je psáno...

Text, který za chvíli budeme číst je napsán křesťanům ve městě Korint. V této části epištoly Pavel varuje před pýchou. Ďábel totiž používá pýchu, aby ublížil těm, kdo se stali křesťany. On chce, abychom byli hrdí na sebe a ne na Ježíše. A tak se snaží, abychom byli pyšní na to, že my jsme věřící. Usiluje o to, abychom byli pyšní na to, že my máme funkční rodinu. Jde mi o to, abychom byli pyšni na to, jak my kážeme, zpíváme, organizujeme či jinak sloužíme ve sboru. Myslím, že nemusím pokračovat.

Audio záznam naleznete zde.

A tak si myslím, že v tuto neděli, stále na prahu nového roku, je velice důležité, abychom si znovu připomenuli, že to nejsme my, kdo něco dokázali, ale že je to Ježíš, který v nás něco dokazuje. A o tom je i ten dnešní text.

Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením, jak je psáno: 'Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu'. (1Kor. 1:30-31)

Pavel říká, že vše co máme, máme v Kristu Ježíši, který se stal moudrostí od Boha. A dále dává tři důvody, proč nemůžeme být pyšní. Těmi důvody je to, že vše zásadní, naše spravedlnost, naše posvěcení i naše vykoupení, máme jen díky Ježíši Kristu.

1.důvod – naše ospravedlnění (byli jsme zachráněni od trestu za hřích)
Jak ještě vysvětlím později, slovo spravedlnost může mít mnoho významů, a proto jsem jej zde nahradil slovem ospravedlnění. Co je to tedy ospravedlnění? Luteránský teolog Hollaz na základě Božího slova zdařile definoval ospravedlnění takto: „Ospravedlnění je soudní a zároveň milostivý skutek, kterým Bůh, usmířený obětí Ježíše Krista, zprošťuje hříšníka věřícího v Ježíše Krista všech provinění a považuje a prohlašuje ho za spravedlivého.“
Je zde řeč o tom, že jsme považování a prohlášeni za spravedlivé. Je důležité si uvědomit, co to slovo znamená. Když je totiž někdo spravedlivý, tak si představíme někoho, kdo umí dobře rozdělit bonbony nebo dobře vyřešit spor. Ale spravedlnost v tomto textu znamená bezúhonnost. I u našich soudů mluvíme o tom, že když byl někdo zproštěn viny, tak byl ospravedlněn. To znamená, že byl prohlášen za bezúhonného, že se nedopustil žádného trestného činu a proto ho nečeká žádný trest.
Pán Bůh je v roli soudce, který přichází k člověku, a buď ho prohlašuje za bezúhonného, nebo ho odsuzuje k trestu. Nám je však jasné, že nikdo není bezúhonný, protože Bible nám říká, že všichni zhřešili. Ospravedlnění je určeno jen těm, kdo věří. Ti, kdo, jak říká Bible, vyznali svými ústy Ježíše jako Pána a uvěřili ve svém srdci, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, ti jsou ospravedlněni. Jsou ospravedlnění hned v ten moment, kdy se takto podřídí Ježíši Kristu. A jak je možné, že takové lidi Bůh nepotrestá? V té naší definice, jsme říkali, že jsme prohlášení za spravedlivé, protože Bůh byl usmířený obětí Ježíše Krista. Jen proto je věřící člověk ospravedlněn, protože Ježíš už odpykal ten trest, který byl určen nám.
Co to všechno pro nás znamená? Že se absolutně nemůžeme chlubit tím, že jsme lepší než druzí. My sami nemáme na tom ospravedlnění žádné zásluhy. Je to Ježíš Kristus, kdo má tyto zásluhy. A proto bychom měli vždy mluvit o Boží milosti. Např.: Z Boží milosti jsem věřícím člověkem. Díky Ježíši Kristu a Jeho oběti na golgotském kříži mohu mít jistotu věčného života. Pak bude to naše svědectví druhým věrohodnější. Nebudeme pyšní na to, kdo jsme, ale budeme vzdávat chválu Bohu. Naučme se Bohu pravidelně děkovat za to, co pro nás udělal na kříži. To nás zbaví pýchy.
Nemodleme se jen za zdraví, sílu, za členy rodiny a podobně. Děkujme Bohu, za to, že nás nechce odsoudit, ale že nás nazval spravedlivými.

2.důvod – naše posvěcení (jsme zachraňování od moci hříchu)
    Tím druhým důvodem, proč nemůžeme být pyšní je naše posvěcení. V tom našem textu je právě posvěcení uvedeno jako druhý projev toho, co máme v Pánu Ježíši Kristu. Ospravedlnění znamená, že jsme zachráněni od trestu za hřích. Posvěcení znamená, že jsme zachraňování od moci hříchu v tomto životě. A zase je tady řeč, že to není naše zásluha, ale Kristova.
    Jak se teda posvěcení liší od ospravedlnění a co vůbec znamená? Zatímco ospravedlnění je jednorázová záležitost spojená s tím, jak někdo uvěří, posvěcení je celoživotní zápas. Je to tedy proces, kdy se ospravedlněný hříšník snaží nedělat to, co je zlé a dělat to, co je dobré. Ale to se ani věřícímu člověku nikdy nepodaří dokonale. Právě proto říkáme, že posvěcení není záchrana od moci hříchu, ale zachraňování od moci hříchu. Jde o neustálý proces. Stále je v nás ten starý hříšný člověk, který zápasí s tím novým člověkem, který je veden Duchem svatým.
    My lidé nejsme schopni přesně posoudit, komu se v tom zápase s hříchem daří lépe a komu hůř. Ale jedno víme přesně, je to Ježíš Kristus, který způsobuje, že v těch zápasech vítězíme. Bez Něj bychom vše prohráli. Takže opět musíme říct, že nemůžeme být pyšní na to, jakými jsme křesťany. Je to Boží zásluha a my bychom za to měli děkovat Bohu a zároveň jej prosit, aby působil stále více.
    Na rozdíl od ospravedlnění máme v posvěcení taky svůj úkol. Pro své spasení nedokážeme udělat nic, pro své posvěcení ano. Apoštol Pavel řekl: „Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, obnovte se duchovním smýšlením, oblecte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.“ (Ef. 4:22-24) Máme dva úkoly: odložit špatné a činit dobré.
Jak se můžeme zbavit hříchu v našem životě? Evangelista Moody to přirovnal ke skleněnému poháru, ve kterém je vzduch. Zeptal se, jak lze odstranit vzduch z tohoto poháru? Vypumpovat jej nelze, to by tam vzniklo vakuum a tlak vzduchu by tu sklenici rozbil. Jedinou nadějí je naplnit ji jiným obsahem – vodou. Jedinou naší naději jak odstranit zlo, je naplnit se Ježíšem Kristem. Jak to v praxi můžeme udělat? Číst Boží slovo. Já vím, že vám to říkám pořád, ale není jiná a lepší cesta. Četba Bible nám nic negarantuje. Byli i takoví, kdo Boží slovo četli a nechalo je to chladnými. Na druhé straně, Boží slovo je jedinou naději pro udržení víry. Čtěte ho doma, naslouchejte mu ve shromáždění, učte lásce k němu vaše děti a vnuky. A i dnes připomínám, že máme zdarma k dispozici dobré setby a ke koupi další literaturu.   

3.důvod – naše vykoupení (budeme zachráněni od přítomnosti hříchu)
Už jsme si tedy připomněli, že Ježíšovo vítězství na kříži způsobilo, že jsme zbaveni trestu za hřích. Řekli jsme si také, že je to Ježíš, kdo nám dodává sílu a neustále nás posiluje a zachraňuje od hříchu v tomto životě. Apoštol Pavel ale zmiňuje ještě jeden důvod, proč se nemůžeme chlubit a tím je naše vykoupení. Vykoupení je konečná záchrana od přítomnosti hříchu. Vykoupení znamená, že hřích už nemá žádnou moc a toto budeme schopni zažít až na věčnosti. Tam už nebude hřích, tam už nebude následků hříchu. A takovou věčnost nám připravuje Ježíš Kristus. My nemáme nejmenší zásluhu na tom, jaká ta věčnost bude. Takže se nemůžeme chlubit. Ježíš řekl učedníkům: „V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.“ (Jan 14:2-3)
Jeden pastor vyprávěl o tom, jak jako dítě trpěl při jízdě autem žaludečními nevolnostmi. Často jezdili k babičce, která bydlela asi 150 km daleko. Cestou museli nejméně čtyřikrát zastavit, protože zvracel. Nicméně když přijeli k babičce, tak na všechny trable zapomněl a nesmírně si vše užíval. Bylo to pro něj to nejlepší místo na světě. Napadlo ho, že je to podobné našemu životu na zemi a nebi. Ta naše životní pouť není jednoduchá. Naopak je plná bolestí a komplikací. Ale když jednou budeme v nebi, tak si ani nevzpomeneme na ty útrapy spojené s cestou. Budeme nadšeni, že jsme doma. Tam už hřích a bolest nebude mít místo.
Nebe je nádherné místo a já se tam těším. Ale zároveň mám strach. Mám strach o mnoho lidí kolem mně. Mám strach, že tam nebudou všichni členové mé širší rodiny. Mám strach, zda tam budou všichni mí přátelé. Mám strach o některé z vás. Mám strach, že někteří z vás, co jste tady, jste nikdy nesklonili koleno před Ježíšem a neřekli Mu, že je vaší jedinou nadějí. Mám strach, že někteří z vás, co jste to udělili, jste od Něj odešli a žijete si po svém. Mám strach, že někteří z vás jste byli Bohu hodně blízko a teď se Mu vzdalujete. Sloužili jste Mu velice aktivně a teď už ne. Mám strach, že mnohé z vašich výmluv před Božím soudem neobstojí. Mám strach, že jste na počátku cesty, která vede od Boha. Z toho všeho mám strach, protože toto všechno může být znakem, že se k nebi nepřibližujeme, ale naopak se od něj oddalujeme.
Prosím vás, přehodnoťte svůj život! Přehodnoťte svůj vztah k Bohu! Přehodnoťte svůj vztah k lidem žijícím kolem vás! Přehodnoťte svůj vztah k službě v tomto sboru. Opusťte svou pýchu, hleďte na Ježíše a dejte se Jím vést! Nebe za to stojí! A pamatujte: Ospravedlnění znamená, že jsme zachráněni od trestu hříchu. Posvěcení znamená, že jsme zachraňování od moci hříchu. Vykoupení znamená, že budeme zachráněni od přítomnosti hříchu. To vše se děje díky Ježíši. Amen.
 

Audio záznam naleznete zde.