Jdi na obsah Jdi na menu
 


25. 12. 2018

Radost z Vánoc

1.jpgPo tom, co andělé ujistili pastýře, aby se nebáli, tak jim řekli, že jim zvěstují velikou radost. Byl bych moc rád, abychom si dnes znovu připomenuli, že narození Ježíše Krista je důvodem pro velikou radost. A ten, kdo osobně prožil, co se o prvních Vánocích stalo, opravdu radost zažívá.

Věděli jste, že tu radost spojenou s příchodem Mesiáše předpovídal už starý zákon? Zaposlouchejte se do slov Žalmu 96:

 

                Nebesa se zaradují, rozjásá se země, moře i s tím, co je v něm, se rozburácí, pole zazní jásotem, i všechno, co je na něm. Tehdy zaplesají všechny stromy v lese vstříc Hospodinu, že přichází, že přichází soudit zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle své pravdy. (Žalm 96, 11-13)

               

Není to krásný obraz radosti? Líbí se mi ta představa lesa, kde všechny stromy plesají vstříc Hospodinu. (Ten Izraelský les vypadá spíše nějak takto. J) Celá příroda jásá z příchodu Spasitele, Ježíše Krista. Radujete se i vy? Už vám někdo řekl, že jste radostným člověkem? Pokud jste to ještě nikdy neslyšeli, tak něco s vaším křesťanstvím není v pořádku. Bible jasně svědčí o tom, že Boží stvoření se raduje z příchodu Ježíše. A my víme, že Ježíš přišel. Máme tedy důvod k radosti.

Proč Ježíš přišel? V tom našem textu je řeč o tom, že přichází, aby soudil zemi. Myslím, že si pod tímto termínem nemusíme představovat pouze soudce, ale spíše krále. Když bylo někdy řečeno, že někdo soudil Izraele, tak to znamenalo, že svým způsobem vládl, kraloval. Tedy ta radost plyne z faktu, že Ježíš přišel do světa jako Král, jako ten, kdo dá věci zase do pořádku. Bůh se stal člověkem a přišel na tento svět, aby to, co lidé pokazili, vzal do svých rukou a napravil. A to je důvod k radosti. Na to čekaly celé generace před narozením Ježíše. Přesně o to se modlil prorok Izajáš, který k Pánu Bohu volal: „Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely.“ (Izajáš 63:20) Izajáš vyjadřoval touhu, aby už Ježíš přišel. A On přišel. Nebesa sestoupila na zemi. Pán Bůh ukázal, že je s námi. A celé stvoření se raduje. Je to i pro vás zdroj radosti?

Co je to vlastně radost? Radost je emoce, je to dobrý pocit. Naše emoce reagují na to, co prožíváme. Když dostanu hezký dárek, přijde emoce vděčnosti, radosti, pocit přijetí či další emoce. Emoce si nedokážeme vynutit, nedokážeme je plně ovládnout naší vůli. Když dostanu dárek, který jsem opravdu nechtěl, tak se z něj nedokážu radovat. Pro emoce potřebujeme mít příčinu.

Jakou příčinu k radosti mají lidé o Vánocích? A zažívají lidé o Vánocích vůbec radost? Myslím, že tu radost zažívá spousta lidí z nejrůznějších důvodů. Někteří proto, že mají pár dnů volna. Volno je jistě dobrý důvod pro radost. Jiní zažívají radost proto, že mohou být s rodinou. Ano, rodinná pohoda je také dobrý důvod pro radost. Další lidé se radují z toho, že mají hojnost dobrého jídla. Jistě, dobré jídlo nám udělá radost, a radost se násobí, když na nás nevyjde řada při mytí nádobí. Jiným dělá největší radost to, když svými dárky překvapí druhé. I to je jistě velmi dobrý důvod k radosti. Těch důvodů k radosti je o Vánocích opravdu hodně. A to je dobře. Ony nám totiž mají připomínat ten zásadní zdroj radosti.

Na druhé straně se může stát, že člověk sice prožije radostné Vánoce, ale při tom může minout ten zásadní zdroj radosti. Radost z volna, z rodiny, z cukroví či z dárků dříve nebo později vychladne. Ale tady je řeč o zásadní životní radosti. V čem je Ježíšův příchod zdrojem zásadní radosti?

Vraťme se k té andělské zvěsti. Andělé říkali: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ (Lukáš 2, 10-11) Ten největší důvod radosti je fakt, že se Ježíš narodil kvůli nás. Vám se narodil Spasitel, tedy Zachránce.

Ježíšův příchod je tím zásadním zdrojem radosti proto, že On svým příchodem dokázal, že Mu není jedno, jaký je můj a váš život. Dokázal, že Mu není jedno, kde strávíme věčnost. Jemu není jedno, co prožíváme. Není Mu jedno, že lidé trpí. Mu není jedno, že se děje křivda. Mu není jedno, že lidé si sami ničí životy svým hloupým jednáním. Mu není jedno, že lidé na Něj zapomněli. Mu není jedno, že lidé zbožňují věci, které je šťastnými neudělají. A proto je Ježíšův příchod tak dobrou zprávou, že i lesy jásají. On totiž nenechal věci, jak jsou, ale přišel, jako náš Zachránce. A to je ten zásadní zdroj radosti pro křesťana.

Nevím, zda vám říká něco jméno Američana Louise Zamperiniho. Možná někomu bude spíše povědomý film, který o něm natočila Angelina Jolie. Jmenuje se Nezlomný. Luis Zamperini prožil poměrně divoké dětství a mládí. Od pěti let kouřil a od osmi pil tvrdý alkohol. Pravidelně se podílel na loupežích, měl opletačky s policií. Zlom přišel, když ho bratr přesvědčil, že má obrovský talent v běhu. Sport ho změnil a on to dotáhl na olympiádu v Berlíně v roce 1936. Za své výkony mu gratuloval i sám Hitler. Ale ani ve sportovních úspěších Zamperini trvalou radost nenašel. Pak přišla válka a on nastoupil k letectvu. Byl velmi úspěšným kapitánem bombardéru B24. Například z bitvy o Nauru se vrátili s letadlem, které obdrželo více než 600 zásahů. Nicméně jeho poslední akce už tak úspěšná nebyla a letadlo se zřítilo do moře. Z 11 mužů přežili pád 3 a na člunu strávili 47 dní, dokud je nenašla Japonská hlídka. Následovalo brutální vězení. Ale přes těžké mučení a tvrdou práci Zamperini přežil a dočkal se osvobození. Ale ani svoboda mu nepřinášela radost. Naopak, pronásledovaly ho noční můry, přišel o všechny peníze a své problémy řešil alkoholem.

V té době v Los Angeles, kde Zaperini žil, probíhala stanová evangelizace s Billy Grahamem. Každý den si přicházelo poslechnout toho tehdy neznámého evangelistu až 10.000 lidí. A protože zájem nepolevoval, trvaly tyto evangelizace nepřetržitě 8 týdnů. Nejprve uvěřila Zamperiniho manželka a ta potom pozvala i Jeho. A přestože se Zamperini vždy považoval za křesťana, tak při druhém setkání prožil pokání ze svých hříchů a přijal záchranu od Pána Ježíše Krista.  

Zamperini našel v Ježíši trvalou radost. A Ježíš zásadně změnil jeho život. Zamperini se zapojil do evangelizačních aktivit a spolupracoval s Bily Grahamem. Byl známý svým velkým důrazem na odpuštění. Kázal také v Japonsku, kde se setkal s některými ze svých věznitelů. Na olympiádě v Naganu běžel s olympijskou pochodní. Lidé o Zamperinim mluvili jako o radostném člověku.

Příhod Ježíše Krista byl tím základním důvodem pro radost, kterou zažíval Zamperini. On totiž v Ježíši našel svého Zachránce. Milý příteli, bratře a sestro, příchod Ježíše Krista je tím největším důvodem pro radost. Pokud jsi radostným křesťanem, jsou pro tebe Vánoce svátkem vděčnosti za Ježíše, za radost. Pokud tu radost Ještě neprožíváš, popros Pána Boha, aby ti dal uvidět v Pánu Ježíši Kristu svého Zachránce. Radost přijde. A bude to radost trvalá. A stejně jako jásají stromy, stejně jako se radoval Zamperini, i ty se budeš radovat.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář