Setkání se Vzkříšeným
O velikonocích většinou čteme buď kousek z toho příběhu vzkříšení, tak jak jej popsali evangelisté, nebo čteme nějaké pasáže Bible, které hovoří o důsledcích vzkříšení na náš život. Dnes se zase po delší době vrátíme právě k tomu příběhu a přečteme si jej v podání Lukáše.
Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát." Tu se rozpomenuly na jeho slova, vrátily se od hrobu a oznámily to všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním. Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které pověděly apoštolům. Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim. (Lukáš 24, 1-11)
Přečetli jsme si Lukášův záznam o vzkříšení Ježíše Krista. Lukáš na začátku svého evangelia píše, že jeho zdrojem informací byli očití svědkové. Pravděpodobně tedy někteří z učedníků. Mezi zdroje je tradičně zařazována i matka Pána Ježíše Marie, protože Lukáš přináší největší detaily týkající se narození Ježíše. Každopádně Lukáš šel ke zdroji a výsledkem je tento popis.
Nicméně právě kvůli tomuto příběhu jsme my křesťané některým k smíchu. Pro některé to je pohádka. Nevěří v nadpřirozeno, nevěří v možnost vzkříšení, nevěří v zázraky. Možná by se jim křesťanství líbilo, kdyby se vyznačovalo důrazem na etické chování, na dobročinnost, budování komunity či podobně. Ale to vzkříšení Ježíše? To je podle některých navíc. Hodně podobné to bylo i v době, kdy se to stalo. Lidé nebyli naivní, aby si mysleli, že tady co chvíli někdo vstává z mrtvých. I tehdy mnozí nevěřili. A právě proto to evangelisté do detailů popsali. Ve svých záznamech ukazují, že smrt, vzkříšení a nanebevstoupení Ježíše jsou absolutně zásadní. Bez nich by život Ježíše nedošel naplnění. Bez toho by křesťanství nemělo smysl.
Když se díváme do všech čtyř evangelií, tak vidíme, že prvními svědky vzkříšení jsou ženy. Kdyby si někdo v té době chtěl ten příběh vymyslet, určitě by nemluvil o ženách jako o svědcích vzkříšení. Svědectví ženy totiž nemělo žádnou váhu. Žena u soudu ani nemohla vypovídat. To jen potvrzuje, že nejde o smyšlený záznam. Ale zároveň to ukazuje, že Ježíš vyzdvihuje ponížené. Právě ženy se jako první přesvědčily o tom, že žije. Ale zároveň je to i jistá odměna za jejich odvahu, kdy nehledíce na překážky jdou, aby vykonaly službu Ježíši.
Dovolte, že z toho dnešní textu pro nás vyberu tři aplikace důležité pro žití naší víry. Chci si všimnout toho, že ženy hledaly nesprávného Ježíše, že si v pravý čas rozpomenuly na slova Ježíše a že šířily tu dobrou zprávu o vzkříšení.
1. Hledaly to nesprávné
Jak celá ta kapitola začínala? „Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.“ (v.1) Tyto ženy využily první příležitost a už brzo ráno spěchaly ke hrobu. Jan dokonce píše, že šly, když ještě byla tma. Dobře to jistě plánovaly a chtěly hned, jak to bude možné Ježíše naposledy poctít. V sobotu to nemohly učinit, protože se slavil Šabat.
Ale co, že to jdou udělat? Jdou vonnými mastmi nabalzamovat tělo, které bylo uloženo v jeskynní hrobce. Ony šly za Ježíšem. Ony šly za mrtvým Ježíšem. Ony hledaly Jeho mrtvé tělo, aby Mu učinili tu poslední službu. Ale Ježíš byl v té době živý.
Myslím, že toto je velmi silná aplikace pro náš život. Nám lidem totiž hrozí, že hledáme jiného Ježíše, než On ve skutečnosti je. A tím se můžeme o mnoho okrást.
Jsou takoví, kteří v Ježíši mají dobrého učitele, protože mnohé Jeho principy jim velmi vyhovují. A ano, Ježíš jistě je dobrý učitel, ale On je mnohem víc. Jsou takoví, kteří věří, že Ježíš měl nadpřirozené obdarování a měl moc uzdravovat či činit jiné zázraky. Ale Ježíš je mnohem víc. Jsou takoví, pro které se Ježíš stal obrovským vzorem, který následují. Ale Ježíš je mnohem víc.
Ježíš přesvědčil ženy, kým skutečně je. Lukáš to tady nepíše všechno, ale Matouš zaznamenává, že když ženy utíkaly za učedníky, Ježíš se s nimi potkal. Ženy poznaly, že hledaly něco mnohem menšího, než nalezly. Hledaly mrtvé tělo, nalezly vzkříšeného Ježíše.
Ježíšova přítomnost mění vše. Ježíš se i dnes chce s námi potkat. On se chce potkat s každým člověkem. On se chce potkat s těmi, kteří hledají příliš malého Ježíše. On se chce potkat i s těmi, kdo Ježíše nehledají. On se chce potkat i s těmi, kdo od Něj utíkají. On se chce potkat s těmi, kdo Ho zapřeli a zradili. Jsem si jist, že vzkříšený Ježíš se chce i dnes potkat s každým z nás. On chce, abychom Ho viděli jako většího, než Ho teď vidíme. A to dnešní slovo nás zve, abychom otevřeli oči a vírou se na Něj podívali. On je blíže, než si myslíme. On je větší než si myslíme. Setkání s Ním může proměnit náš život mnohem více, než si myslíme. Koho hledáte? Jakého Ježíše hledáte? Nehledáte náhodou Ježíše, který vás nechá ve vašem klidném a spokojeném životě? Nehledáte Ježíše, který vám vyhovuje? Nechtějte se jen utvrzovat v pohledu na Ježíše, který vám vyhovuje. Chtějme Ho poznat takového, jakým skutečně je! Řekněte Mu tedy, že se toužíte setkat s Ním, s živým Ježíšem.
2. Tu se rozpomenuly
To je druhý nesmírně silný moment toho příběhu. Dovolte, že opět připomenu slova andělů a reakci žen: „Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát." Tu se rozpomenuly na jeho slova…“ (v.5-8)
Ano, ženy si vzpomněly, že jim to před tím Ježíš říkal. Ale tehdy tomu nerozuměly. A my se jím nemůžeme divit. Představa plánované smrti a vzkříšení bylo něco, co jim prostě mysl nemohla pojmout. My bychom na tom byli stejně, nebo spíše ještě hůř. Ježíš nicméně své následovníky na to připravoval, aby jim jednou bylo jasné, že On to celou dobu věděl a plánoval.
Ale nebyly to jen ty ženy, které se vzpomněly. Dovolte další příklad. Hned na počátku svého evangelia Jan popisuje učení Ježíše a přidává poznámku: „Když byl pak vzkříšen z mrtvých, rozpomenuli se jeho učedníci, že to říkal, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš pověděl.“ (John 2, 22)
Lidé z Ježíšova okolí toho slyšeli mnoho, ale setkání se vzkříšeným Ježíšem najednou dává všemu smysl.
A tady je ta druhá aplikace, kterou bych chtěl dnes připomenout. Když se setkáme se vzkříšeným Ježíšem, tak se Jeho slovo pro nás stane živým. Setkání se vzkříšeným Ježíšem způsobí, že nás Jeho slovo oslovuje a dotýká se našeho nitra. Člověk může číst Bibli a nic mu to nemusí dávat. Může být na Boží slovo totálně hluchý. A takových je jistě mnoho. Ale když naslouchám Božími slovu v přítomnosti vzkříšeného Ježíše, pak se vše mění a to Boží slovo transformuje náš život, dává nám sílu, naději a radost.
Možná i tady je dne někdo, kdo má pocit, že mu to Boží slovo nic nedává. Možná posloucháte kázání a vlastně to pro vás nemá žádný přínos, nemá to dopad na Váš život, a přiznejte si to, vlastně vás to docela nudí a čekáte, až to tady v tom kostele skončí. Možná si občas i doma otevřete Bibli, ale máte pocit, že vám to nic nedává. Možná jste kdysi z Bible čerpali povzbuzení a teď už jste to dokonce vzdali. Možná byste i chtěli, aby vás Boží slovo oslovovalo, ale nic se neděje. Ticho. Rutina.
Možná to zažíváte proto, že u sebe nemáte vzkříšeného Ježíše. Možná se s Ním zase potřebujete sejít. On právě dnes chce přijít k vám. Právě dnes se s vámi chce setkat a vše vám připomenout. Chcete se setkat vy s Ním? Tak Ho prostě poproste, aby k vám přišel. Poproste Ho, aby k vám mluvil. Poproste Ho, aby vám připomněl pravdy svého slova. Proste Ho o to, když budete usedat do kostelní lavice. Proste Ho o to, až budete otevírat Bibli. On k vám chce mluvit. On chce, aby váš život nebyl plytkým prožíváním, ale radostným spočinutím v Něm. Tak poproste vzkříšeného Ježíše, aby byl s vámi!
3. Šly to říci dalším
Náš příběh končí tím, že ženy běží s tou zprávou o vzkříšení za ostatními. Čteme: „Vrátily se od hrobu a oznámily to všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.“ (v.9)
Setkání s živým Ježíšem, které promění lidský život, vede k tomu, že si to sobecky nenecháme pro sebe, ale že to sdílíme. Ženy věděly, že zpráva o vzkříšení Ježíše změní všechno v životě apoštolů a dalších přátel a tak jim to šly říct. Ale ani tam to nekončí. Zvláště po seslání Ducha svatého vidíme obrovskou expanzi křesťanů, kteří jdou do celého tehdy známého světa a hovoří o tom, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Jen za několik desetiletí doslova převrátí celou římskou říši vzhůru nohama.
A to je vlastně důvod, proč je ještě svět světem. Pán Bůh totiž pro nás má stále úkol. Chce, abychom to řekli těm, kdo to ještě neví. Kdyby nebylo toho poslání, tak hned po vzkříšení mohl Pán Bůh učinit konec tohoto světa. Za hřích bylo zaplaceno, smrt byla poražena, dveře na věčnost s naším Stvořitelem se otevřely.
Ale Pán Bůh to ještě neukončil. Proč? Protože tam chtěl mít i mne. Protože tam chtěl mít i vás. On ještě dává světu šanci. Ale aby měl svět šanci, potřebujeme ty, kdo reagují stejně jako ty ženy. Proč ty ženy nadšeně běžely říci druhým o Ježíši? Protože se s ním setkaly. Když se setkáme se vzkříšeným Ježíšem, pak se stáváme Jeho svědky. A tento svět potřebuje svědky.
Tento svět potřebuje chlapce a děvčata, muže a ženy, kteří řeknou druhým o vzkříšeném Ježíši. Ale dnes ve skeptické době potřebujeme více než říct, potřebujeme svým životem ukázat, že Ježíš mění životy a dává životu smysl. A to je výzva. Ale je to naše hlavní poslání. Prosím, nezapomínejme na to. Pán Bůh se chce ukázat ještě mnohým, ale chce si k tomu použít nás. Koho jiného si tady v Třinci má použít než nás, kdo jsme Mu uvěřili. Modleme se denně, aby si nás Pán Bůh k tomu použil. Modleme se tak každé ráno.
A dovolte, že připomenu, že právě příští neděli máme tu koncertní bohoslužbu. Je to velká příležitost někoho pozvat, aby v písních slyšeli o Ježíši. Prosím, modlete se, aby vám Pán Bůh posílal do cesty ty, které na toto setkání můžete pozvat. Ale samozřejmě jsou i další možnosti.
Milí přátelé, ženy od hrobu nás učí, že Pán Ježíš se touží setkat s námi, abychom poznali, jaký skutečně je, aby Jeho slovo proměňovalo naše životy a abychom byli Jeho radostnými svědky. Kéž by se to stalo realitou v našich životech. Pak budeme ve stínu kříže a pak tam budeme přivádět i další.
