Slavíme zjevení Zachránce
Milí přátelé, dnes začnu tím, že vám musím říct, že jsem fascinován mnohými vědeckými poznatky, které nám rozšiřují obzory. Naprosto žasnu třeba nad tím, co všechno jsme se dověděli jen za posledních 50 let o lidském těle a kde se posunula medicína. Téměř denně přicházejí nové poznatky třeba z oblasti genetiky.
Nevím, zda k vám došla informace, že vědci přesně vědí, jak vypadal Ježíš Kristus. Vidíte to na tomto obrázku. Tak vypadal Ježíš, když měl asi měsíc od početí. Respektive, tak jsme vypadali my všichni, když jsme měli měsíc od početí.
Promiňte, pokud vám to přišlo nevhodné, ale chci tím poukázat na ten zázrak Vánoc. Bůh se stal shlukem buněk, který se v mateřském lůně vyvíjel stejně jako my. Bůh se stal maličkým embryem, které je tak velmi zranitelné. Vyvrcholilo to onoho dne, kdy se Ježíš narodil. Bůh se stal člověkem. Bůh se stal jedním z nás. A to jsou Vánoce. To dneska slavíme. Proto jste dnes vstávali a běželi do kostela. Je prostě co slavit!
Text, který dnes přečtu, byl napsán dávno před tím, než se Ježíš narodil. Čteme v něm o tom, že máme slavit, protože k tomu máme moc dobré důvody. A přestože byl ten text napsán před narozením Ježíše, on se nám s tím Jeho narozením jednoznačně spojuje.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost, na své milosrdenství se rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha. (Žalm 98, 1-3)
Nad touto výzvou se chci dnes s vámi zamyslet. Kdybych ji měl velmi zjednodušit, tak bych ji shrnul do výzvy: Slavte zjevení Zachránce. A ten průsečík s Vánocemi je v tom, že přesně o tom jsou Vánoce. Slavíme zjevení Zachránce.
Pojďme se tedy nad tím zamyslet, abychom se ujistili, že opravdu slavíme a že slavíme to, co se slavit má. A vezmeme to dnes odzadu. Pojďme začít od Zachránce.
1. Ježíš je Zachránce
Když se podíváme na tento text, tak on popisuje Zachránce. Je popsán jako vítěz. Je popsán jako nositel spravedlnosti. Dále čteme, že je milosrdný a také věrný. A to poslední, co bych chtěl zmínit, je to, že je Spasitel. Spasitel znamená Zachránce. A to je vlastně to nejdůležitější, co Bůh chce, abychom o Něm věděli. On chce, aby každý člověk věděl, že Bůh je Zachránce.
Co to řekli andělé pastýřům? „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ (Lukáš 2, 10) Oni nemluví o ničem jiném, než o tom, že je Spasitel, tedy Zachránce.
Co už před tím řekl anděl Marii? „Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“ (Lukáš 1, 31) Proč Bůh vybral jméno? Proč to bylo důležité? Protože chtěl, abychom věděli, co mu leží nejvíce na srdci. Jméno Ježíš totiž znamená Bůh je Zachránce. My tady dnes slavíme zjevení Zachránce.
Co my s tím? Možná někdo řekne. Že je dobré to vědět, a jak bude potřebovat zachránit, tak se ozve. Jiný možná řekne, že zachránit nepotřebuje, že žádnou „berličku“ nechce.
Před Vánocemi jsem listoval nabídkou knihkupectví a narazil jsem na knihu nazvanou „Zachránce z Vysočiny“. Úplně jsem se lekl, že by někdo dal našemu prezidentovi titul zachránce. Pak jsem uviděl, jak vypadá obálka, a zjistil jsem, že jde o historický román z červené knihovny. Uf, o některé typy zachránců opravdu nemám zájem. Nemám zájem, aby Rusko zachraňovalo Ukrajinu. Rusko pro mne není zachránce Ukrajiny. Jsou prostě zachránci, kterým nevěřím.
Nevíra je největší překážka, která brání tomu, aby lidé slavili zjevení Ježíše - Zachránce. Mnozí nevěří, že Ježíš přináší záchranu. Ve víře vidí spíše omezení. Další lidé vůbec necítí, že by potřebovali zachránit. Mají dojem, že se o sebe dokáží postarat sami.
Tento názor pramení z toho, že nedoceňujeme hrůzu zla. Je to zlo, které dokáže rozpoutat válku mezi národy. Je to zlo, které dokáže nadávat a ubližovat členu rodiny. Je to zlo, které nás vede k tomu, že lžeme a podvádíme. Je to zlo, které nás vrhá do spárů závislosti, kterou nedokážeme ovládnout. A přestože máme pocit, že to zlo nějak kontrolujeme, tak skutečností je, že stačí málo a ono nás naprosto zničí. Vždyť se podívejte kolem sebe. Některé z nás to zlo ničí více, některé méně, ale všechny až moc. A proto potřebujeme Zachránce. V pýše si někdy myslíme, že Ho nepotřebujeme. Že to zvládneme sami. Ale nezvládneme. A všichni to v koutku duše víme, ale někdy si to nechceme přiznat.
Je jen jeden Zachránce s velkým Z. Je jen jeden, který nám může dokonale odpustit. Je jen jeden, který nás dokáže dokonale uzdravit. Je jen jeden, který to nedělá ze zištných důvodů, ale z čiré lásky. A tím je Ježíš Kristus. A proto slavíme zjevení Zachránce, Ježíše Krista.
2. Vánoce jsou zjevením
Slavíme zjevení Zachránce. Co znamená ono zjevení? Připomeňme si to znovu z toho dnešního textu: „Dal poznat svou spásu.“ „Zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost.“ „Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha.“
Zjevit znamená ukázat, dát ve známost. Dovolte, že připomenu jedno velké zjevení z oblasti technologií. Mám na mysli to, když Steve Jobs dne 9. ledna 2007 poprvé veřejnosti představil iPhone, první beztlačítkový smartphone. Často se tento jeho projev dává jako příklad prezentace novinky. Steve Jobs oznámil, že bude představovat tři produkty. První měl být širokoúhlý iPod s dotykovým ovládáním. Do té doby byl iPod pouze hudební přehrávač. Nic jiného neuměl. Druhým produktem měl být revoluční mobil. Třetím produktem měl být zlomový internetový komunikátor. Většina posluchačů vůbec netušila, co si pod internetovým komunikátorem představit. V té době lidé komunikovali pomocí hovoru a sms a netušili, že by to šlo jinak. Steve Jobs tušil a otevřel dveře online komunikaci, která je dnes samozřejmostí.
Vrcholem jeho prezentace bylo to, že nepředstavil tři různá zařízení, ale jedno, první iPhone, který plnil všechny tři tyto funkce. To bylo půl roku před tím, než se začal prodávat. Když potom přišel prodej, tak se za prvních 30 hodin prodalo v USA 270.000 ks, přestože cena byla velice vysoká. IPhone změnil svět mobilů, komunikace a života.
Vánoce jsou také takovým zjevením. Takovou prezentací. Přichází Ježíš, Zachránce, o kterém Bůh mluvil po staletí. Po staletí skrze proroky připravoval lid na to, že přijde Zachránce. A Jeho příchod byl ještě větším šokem než příchod iPhonu. On přišel jako dítě chudé ženy, která z Božího Ducha otěhotněla ještě mimo manželství. On se narodil ve chlévě v ubohosti. První, kdo se to dověděli, byli ti nejobyčejnější pastýři a na druhé straně nejbohatší cizinci, kteří vůbec nebyli židé a na žádného Mesiáše nečekali. Zjevení Ježíše byl šok. Byl to takový šok, že to mnozí minuli. Neuviděli v Ježíši Zachránce. Jan napsal: „Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.“ (Jan 1, 10-11)
I dnes je sousta těch, kdo v Ježíši Záchrance nevidí. Jak jsme již řekli, někteří ani Zachránce nechtějí. Ale někteří chtějí. Hledají v zoufalství pomoc. Zkoušejí kde co. Jedni se vrhnou do zajišťování materiálního zázemí, ale tam záchranu nenacházejí. Další se vrhají do vztahů, ale ani tam záchranu nenacházejí. Další mají pocit, že najdou záchranu, když budou obětavě sloužit potřebným a činit dobro, ale ani tam záchranu nenacházejí. Další hledají v různých duchovních disciplínách, ale záchranu nenalézají.
Na druhé straně je spousta těch, kteří i dnes v Ježíši Zachránce nacházejí. Přicházejí k Ježíši, aby se před Ním, jako před Zachráncem, sklonili. V Ježíši nacházejí zachránce jak lidé, kteří si žijí relativně pokojný život, tak ti, co se dostali na úplné dno. V Ježíši nacházejí Zachránce lidé žijící v historicky křesťanských zemích i lidé žijících v nejodlehlejších koutech světa. Každý rok konvertuje ke křesťanství 2,7 miliónu lidí. Každý týden je založeno 3.500 křesťanských sborů či farností. Lidé i dnes přicházejí k poznání, že Ježíš Kristus je Zachránce. Je Ježíš tvým Zachráncem? To je ta zásadní otázka. On se ti představuje i ve Vánočním příběhu. Jak můžeš vědět, že je i tvým Zachráncem? Poznáš to podle toho, jak s Ním mluvíš. Prosíš Ho, aby tě zachránil od zla, které je v tobě? Prosíš ho, aby ti odpustil, když myslíš, mluvíš nebo činíš zle? Prosíš ho, aby tě vedl, abys zbytečně nezraňoval, ale byl požehnáním? Naše modlitby ukazují, zda jsme v Ježíši Zachránce našli nebo ne. Je tragédií, když je Zachránce tak blízko, a někdo ho odmítá. On se zjevil. On přišel. On i dnes nabízí, že se chce stát tvým Zachráncem. Dáš mu místo ve svém životě? Skloníš se před Ním jako pastýři a mudrci? Nebo ani ty Zachránce nepotřebuješ a budeš si dále žít po svém?
3. Život má být oslavou
Ten náš text začínal slovy: „Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží!“ (v.1) Z kontextu je jasné, že nejde o žádný žalozpěv, ale o oslavnou píseň. Jde o jásot z dobrých zpráv. Jde o slavení. Takže tento text nás volá, abychom pořádně slavili zjevení Zachránce.
My to opět vidíme i v tom vánočním příběhu. Kdokoliv se setkal s Ježíšem, propukal v radost.
A proto o Vánocích slavíme. Slavíme dobrým jídlem, slavíme tím, že vše uklidíme a připravíme, slavíme tím, že si dáváme dárky a zveme se na návštěvy. Je totiž co slavit.
Ano, jsou takoví, kteří neslaví, a všechen ten shon příprav jim přijde zbytečný. A ano, asi jde slavit i tiše. Ale dobré věci, se slaví hlasitě a pořádně. A asi jsou i takoví, kteří slaví a vlastně neví co. Pořádají vánoční veselí a vlastně jim vůbec nejde o Zachránce. Oni to vůbec neřeší. Bible nás volá, abychom slavili zjevení Zachránce a abychom slavili pořádně. I tato bohoslužba je součásti našeho slavení. Slavíme zjevení Zachránce. Slavit budeme ještě i zítra. Vždyť máme druhý svátek Vánoční. A co potom? Potom už neslavíme?
Bible nám ukazuje, že celý náš život má být oslavou Zachránce. Náš život bude oslavou, pokud ho prožijeme v pokorném sklonění před tímto Ježíšem – Zachránce. Pokud je Ježíš Pánem našeho života, tak náš život je oslavou, a to i tehdy, když zažíváme bolest a těžkosti. Kéž dnes, zítra i v dalším roce žijeme život, který je oslavou našeho zjeveného Zachránce.
