Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 10. 2011

Štědrost – ta nejlepší investice

harvest.jpg

Milí bratři a sestry, dnes hovoříme o vděčnosti. Hovoříme o vděčnosti za hojnost. Děkujeme Pánu za úrodu. Ano, je to určitě jiné, než v době našich rodičů, prarodičů a minulých generací. Kdyby jsme měli v naši zemi třeba suché léto a na polích se nic neurodilo, stejně by to mělo jen malý dopad na život většiny z nás. Trh by reagoval zvýšením dovozu a my bychom v obchodě měli všeho pod dostatkem. O to víc si potřebujeme připomínat, že máme za co být vděčni. Máme být vděčni, že tato země produkuje potraviny, že nemáme nedostatek. Prostě důvodu pro vděčnost je spousta. Ale jak by měl člověk tu vděčnost projevit? Přijít na bohoslužby vděčnosti a pomodlit se? Určitě je to také jedna z možností. Ale nemůžeme přece zůstat jen u toho. Dnešní text hovoří o tom, jak Pán Bůh očekává, že budeme projevovat svoji vděčnost za dostatek.

 

 

Cožpak nemáš lámat svůj chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, ty, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi? Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: »Tu jsem!« Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova, budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne." Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům. (Izajáš 58:7-12)

 

 

            Říkal jsem, že ten dnešní text ukazuje na to, jak projevovat Bohu vděčnost. A odpovědí tedy je, že ji máme projevovat štědrostí. Mnoho jsme dostali a tak můžeme mnoho dát. Kde máme být štědří? Je tady řeč o hladových, utištěných, bezdomovcích či ztrápených. A my jsme vyzýváni, abychom jim pomohli. Ale být štědrý vůči takovým lidem není dnes vůbec jednoduché. Proč? Protože dnešní doba se hodně liší od té doby za Izajáše, před téměř třemi tisíci let. V té době bylo hodně vdov a sirotků a jelikož nebyly sociální úřady, tak byli v obrovských problémech. Také nebyly pojišťovny a člověk mohl lehce přijít o všechno. Dnes je tomu jinak a hlavním problémem je, že lidé, kteří jsou v nouzi, trpí mnohem podstatnějšími problémy než jen nedostatkem. Většinou jsou spoutáni závislostmi. Takže pomoci jim je těžké. Oni se vámi nechají nakrmit, aby peníze ze sociálky mohli propít nebo naházet do výherního automatu. Ale my jsme povoláni k tomu, abychom byli štědří, ne naivní a hloupí. A tak dnes je třeba, aby ta pomoc byla mnohem komplexnější a tak jsme nesmírně vděčni za ty, kteří se takové službě posvěcují. U nás ve sboru je to především projekt Šance - podaná ruka. Ale i oni potřebují spolupracovníky a finanční podporu, takže prostoru pro štědrost je stále dost.

            Ale potom je tady další možnost. Ne všude mají pojištění a sociální úřady. A tak například v Africe je stále spousta osob, které vinou neúrody, rodinných tragédií či z jiných důvodů žiji v nedostatku. A myslím, že je důležité, aby pozornost křesťanů směřovala i tam. A právě proto jsme založili projekt Děti Afriky. To je další možnost, jak dát jídlo hladovým a střechu nad hlavou těm, kdo ji nemají. A tady jen připomenu, že právě příští neděli v 16.30 bude ve Sborovém centru Hutník večer věnovaný Africe. Takže určitě přijďte, ať vidíte a slyšíte.

Mluvíme tedy o štědrosti a člověk by se mohl ptát, co to znamená být štědrý. Neexistuje žádný předpis. Od oltáře jsme četli text a mimo jiné tam zaznělo i toto: „Ten, který 'dává semeno k setbě i chléb k jídlu', dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží 'plody vaší spravedlnosti'. Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří; tak povzbudíme mnohé, aby vzdávali díky Bohu.“ (2.Korintským 9:11) Apoštol Pavel říká, že nám bylo mnoho dáno, abychom mohli být velkoryse štědří. A v dnešní době to platí více než kdykoli v minulosti. Já jsem vděčný za to, že v našem sboru máme lidi, kteří jsou velkoryse štědří. O většině z těch lidí to málokdo ví. Zrovna v pátek mi jeden mladý muž říkal, jak se rozhodl, že celou svoji první výplatu daruje na určitý projekt. Vím také o vdovách, které samy mají velmi málo, a přesto ještě za velkých obětí odkládají, aby mohly být štědré. Ale jsou i ti, kterým Pán Bůh svěřil více než většině z nás a i tam se najdou takoví, kteří dávají štědře, a jsou to dvojciferné procenta z jejich příjmu. Na druhé straně jsou i takoví, kteří si stěžují, že zase chceme, aby přispěli na opravu kostela. Znovu opakuji. Veškeré dary jsou vždy naprosto dobrovolné. Ano, finance jsou důležitou součásti našeho života. Ale nejde jen o to, jak štědří jsme, jde také o to, jak moudře hospodaříme s tím, co si necháváme. A v dnešní době konzumu, reklam a předhánění se v ceně vlastněných věcí je to velmi těžké. Nicméně křesťané by měli být ti první, kdo budou příkladem ve skromnosti a štědrosti. Mým cílem dneska není to, abyste se rozhodli že dáte stovku nebo třeba 10.000 Kč na hladové. Mým cílem je, aby se nás Bůh dotýkal, aby měnil naše srdce, abychom nebyli závislí na majetku, ale naopak se stali velkoryse a moudře štědří.

A právě ten dnešní text nám ukazuje, jak zásadním způsobem si Bůh váží dobře motivované štědrosti. Vlastně ten text nám ani štědrost nepřikazuje, ale ukazuje, co slibuje Pán Bůh těm, kdo jsou velkoryse štědří. Dovolte, že znovu tato požehnání připomenu. Přečtěme si znovu verš 8 a 9: „Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: »Tu jsem!«“ Čteme tady, že naše světlo zazáří jako jitřenka a to ukazuje na to, že se rozradujeme ve svém životě, že budeme šťastní. Bůh slibuje, že když budeme štědří, tak dostaneme do života štěstí. Potom je tady řeč, že se zhojí naše rány. Všelijaké zranění z minulosti, to jak nám druzí ublížili, to co nás bolí – Bůh to vše zahojí. Je tady zaslíbení, že nás Pán Bůh ochrání od toho, abychom se dopouštěli bezpráví a že lidé v našich životech uvidí Boží přítomnost. A tato část končí ujištěním, že kdykoli k Bohu v modlitbě zavoláme, On bude reagovat. No to jsou úžasná zaslíbení. Až neuvěřitelná zaslíbení, pro ty kdo jsou štědří. Pán Bůh nám tady vlastně ukazuje, že štědrost je ta nejlepší investice. Když my jsme štědří, Bůh je štědrý k nám. On je štědrý ve svém požehnání a štědře činí náš život šťastný. Štědrost totiž proměňuje a změkčuje naše srdce. Mohli bychom tedy definovat přímou úměru. Čím více jsme my štědřejší, tím více je Bůh štědřejší k nám! Ale pozor, je to Boží milost, ne obchod, kde si kupujeme Boží přízeň.

Podívejme se ještě na ten konec přečteného textu, protože tam jsou další požehnání a my si je jen krátce připomeneme. „Vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne.  Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům.“ (v.10-12) Znovu je tady vlastně řečeno více méně to stejné jinými slovy. Je tady zase řeč o světle, o tom, že Bůh starosti promění v radosti. Je tady řeč o tom, že i uprostřed těžkostí nás bude posilovat. Je tady řečeno, že budeme zdrojem života, radosti a povzbuzení i pro druhé. Říká, že pokud budeme štědří, tak On obnoví i to co je v troskách, obnoví naše vztahy, obnoví naši pověst, obnoví to, co už bylo ruinou. A co víc, nakonec je tady řeč o tom, že si nás použije k tomu, abychom pomáhali druhým s jejich bolestí. Tedy opět to stejné. Na štědrost Bůh reaguje štědrostí.

Takže je to obrovská výzva, abychom byli štědří. Samozřejmě nejde jen o finanční štědrost. Ale jde o štědrost v odpouštění, jde o štědrost v čase, jde o štědrost v lásce. Takovou štědrost Bůh oplácí štědrostí.

Lidé dnes hledají štěstí na různých místech. Hledají, kde by si to štěstí koupili. Můžeme začít třeba hitem posledních týdnů - balančními náramky, které si lidé kupují s tím, že je to uklidní. A můžeme končit tím, že lidé chodí ke kartářkám či čtou horoskopy, aby zjistili, kde je čeká to štěstí. Samozřejmě, mnozí se možná na chvíli cítí lépe, protože naše psychika je velmi ovlivnitelná. Ale nekupujme náhražky. Nenechme se podvést či snad dokonce zotročit. Obraťme se k Bohu, který nabízí opravdové štěstí. A dnes nám říká, že to štěstí dává těm, kdo činí šťastnými druhé. On štědře dává těm, kdo jsou štědří.

Na sklonku druhé světové války jel jeden voják Londýnem a uviděl malého špinavého chlapce, nesoucího známky hladu a utrpení. Chlapec měl přilepený nos na výloze pekařství. Díval se, jak pekař z těsta tvaruje sladké koblížky. Voják zastavili, přišel k chlapci a zeptal se ho: „Chlapče, chtěl bys nějaké koblížky.“ Ten samozřejmě přikývl. Voják vstoupil dovnitř a koupil několik koblih a dal je malému chlapci. Chlapec se mu dlouze upřeně díval do očí a zeptal se: „Pane, jste Bůh?“

Milí přátelé, nemluvili jsme dnes o štědrosti, protože bychom chtěli být považováni za bohy. Nicméně, když štědře dáváme, jsme Bohu nejpodobnější. Jeden z nejzásadnějších aspektů Boha je totiž to, že On je štědře dávající Bůh. Jan v tom známém verši říká: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16) Bůh dal velmi štědře, dal svého jediného Syna, aby zemřel za naše hříchy, aby nám bylo odpuštěno, abychom měli věčný život. A to pro mne a pro tebe udělal dávno před tím, než jsme my byli schopni být štědří. A našim úkolem je v prvé řadě přijmout tento dar, přijmout ho vírou.

Mluvili jsme tady, že Bůh oplácí štědrost štědrostí. Ale abychom byli opravdově štědří, musí naše štědrost vycházet z naši vděčnosti za štědrost, která se projevila tím, že Ježíš Kristus zemřel za mé hříchy. Když tuto štědrost člověk příjme, tak může být opravdově štědrý. Pak to nebude jen hezky naučené chování. Ale bude to štědrost, která plyne z víry a z vděčnosti za Boží štědrost. Buďme takto štědří a nebudeme se stačit divit, jakým obrovským požehnáním nás Pán Bůh zaplaví.

Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář