Učením k moudrosti
Už vás někdy napadlo, že ta moderní doba jde tak rychle, že je to možná až na škodu? Máte někdy tendenci naříkat, nad tím, kde nás ten pokrok žene? Komenský v tom měl jasno. Řekl: „Není dobré zoufat si nad pokrokem.“ Proč? Protože problém není v pokroku. Problém není v tom, že umíme klonovat člověka nebo ovlivnit barvu očí dítěte. Problém je v tom, že člověk morálně pustne a nedokáže s pokrokem odpovědně zacházet.
Jan Amos Komenský je v české společnosti samozřejmě znám především jako učitel národů. On chtěl vidět pokrok. Ale on také jedním dechem volal k životu v podřízenosti Pánu Bohu. Protože potom je ten pokrok využit k Boží slávě a k požehnání lidstvu. Na jeho duchovní principy se rádo zapomíná a pro naši sekulární společnost je prostě pouze učitel s velkým „U“.
Proč se potřebujeme učit? Komenský řekl: „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“
Pojďme se nyní podívat do Božího slova, které nás také zve k učení a k moudrosti. Dnes přečteme první verše knihy Přísloví.
Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele, jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti, jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost, aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.
Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost porozumět přísloví a jinotaji, slovům mudrců i jejich hádankám. Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.
Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj! Kdyby tě přemlouvali: "Pojď s námi, vražedné úklady nastrojíme, počíháme si na nevinného bez důvodu, pohltíme je, jako podsvětí pohlcuje živé, bezúhonní budou jako ti, kdo sestupují do jámy, přijdeme si na rozličný drahocenný majetek a domy kořistí si naplníme, spoj svůj úděl s námi, budeme mít všichni jeden měšec" - můj synu, nechoď s nimi jejich cestou, zdržuj svou nohu od jejich stezky, neboť jejich nohy běží za zlem, pospíchají prolévat krev. (Přísloví 1,1-16)
Kniha Přísloví je kniha o moudrosti. Komenský říká, že cílem moudrosti je jít po cestě života. Pán Bůh nás totiž stvořil pro život, ne pro smrt. Stvořil nás pro život s Ním. Jak tedy dosáhnout takové moudrosti, abychom po cestě života šli? Je to celoživotní proces učení. Nekončí to školou. Moudrý člověk se stále učí. Čemu se máme učit? Chtěl bych ukázat, že v kontextu bázně před Hospodinem se moudrý člověk učí pozorně naslouchat, rozhodně poslouchat a odhodlaně vzdorovat.
1. Pozorně naslouchat
Pokud se chcete něco naučit, musíte nejprve naslouchat. Představte si, že jste v cizím prostředí a zeptáte se někoho místního na cestu. A když vám začne cestu vysvětlovat, vy mu vůbec nebudete naslouchat. Pak máte zaděláno na problém. Naslouchání druhým je základ, skrze který se učíme. V našem textu jsme četli: „Bude-li naslouchat moudrý, přibude mu znalostí, a rozumný získá schopnost porozumět…“ (v.5-6)
To nám ukazuje, že se potřebuje učit i moudrý člověk. Učení je celoživotní proces a jeho základem je naslouchání. A tak pokud chceme růst v moudrosti, pokud chceme jít cestou života, pak potřebujeme naslouchat. A kdybychom si přečetli knihu Přísloví, tak tu radu tam najdeme mnohokrát.
V osmém verši čteme jeden konkrétní příklad: „Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj.“ Zde je výzva, abychom naslouchali rodičům a učili se od nich. Dovolte ještě dva příklady s jiných části knihy Přísloví: „Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými.“ (Přísloví 15,31) „Ber si k srdci napomenutí a pozorně naslouchej výrokům poznání.“ (Přísloví 23,12)
Z těchto citátů vyplývá, jak důležité je naslouchat dobrým životodárným slovům. To nám přináší moudrost. To nás vede cestou života. Už bylo řečeno, že máme naslouchat rodičům, protože jim většinou jde o náš život a chtějí nás vést dobře. Určitě je moudré naslouchat starším zkušeným lidem. Jejich životní moudrost může být pro nás velikým obohacením.
Dnes máme mnoho možností, jak se učit celý život. Komenský řekl: „Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stát se hlupákem.“ Přátelé, milujme knihy. Čtěme. Hledejme informace. Učme se. Vím, že někteří nemáte rádi čtení, ale nevzdejte to. Je obrovský vývěr toho, co můžeme číst i v oblasti křesťanské literatury. Od jednoduchých inspirativních příběhů či svědectví po náročnější odborné texty. Nechte si poradit.
V únoru 1984 uspořádal Richard Saul Wurman první TED konferenci. Šlo o konferenci, kde pozval řečníky, kteří přinášeli krátké přednášky k nejrůznějším tématům. Šlo mu o to, aby vznikla platforma pro šíření inspirativních myšlenek. Od roku 2006 se tyto promluvy sdílejí zdarma na internetu a jejich popularita stoupla obrovským způsobem. Některé z přednášek vidělo několik desítek miliónu lidí.
Proč to říkám? Protože dnes máme mnoho možností jak se učit. Už to nejsou pouze knihy. Internet nám přináší spoustu možností. Dnešním problémem není, že nemáme přístup k informacím, ale to, že musíme vybírat. A je z čeho. Já třeba rád poslouchám přednášky a kázání z mobilu. Třeba při obědě, při mytí nádobí nebo třeba cestou v autě. Jsem moc vděčný za tyto možnosti.
Dovolte, že připomenu tu základní větu našeho textu. „Počátek poznání je bázeň před Hospodinem“ (v.7) Potřebujeme především poslouchat to, co nás vede k bázni, k úctě před Hospodinem. A tak milí bratři a sestry, přátele. Buďme lidmi, kteří naslouchají a učí se. Ale naslouchejme a učme se především tomu, co vede k bázni před Hospodinem.
2. Rozhodně poslouchat
U Komenského a samozřejmě i v Bibli jasně vidíme, že nejde pouze o to, abychom věci teoreticky znali, ale jde o to, abychom je žili. Jakub to říká jasně: „Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.“ (Jakub 4,17) V tom našem textu jsme četli: „Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.“ (v.7)
Pošetilci pohrdají kázní, tedy poslušností. Pošetilec buď neví, co je dobré, nebo to ví, ale nechce to dělat. Ježíš stejné lidi nazývá lidmi bláznivými. Tak je tomu, i když vypráví podobenství o dvou stavitelích. Moudrý stavitel staví na skále. Bláznivý staví na písku. Kdo je moudrý a kdo bláznivý? Poslechněte si to sami: „Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži …. Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému.“ (Mat 7,24 a 26)
Ježíš říká, že je bláznovstvím slyšet Jeho rady a nejednat podle nich. Jak tedy dosáhnout té moudrosti, která se stane cestou života? Potřebujeme pozorně naslouchat, ale také rozhodně poslouchat, tedy být rozhodně poslušní tomu, co slyšíme. To, že důkladně studujeme Boží slovo, z nás ještě neudělá Kristovy následovníky, přestože studovat Boží slovo je jistě velmi důležitý a dobrý krok. Potřebujeme usilovat, abychom podle toho slova žili. Potřebujeme se ptát Pána Boha, aby nám ukazoval, jak se měnit. Potřebujeme prosit Božího Ducha, aby nám byl nápomocen, abychom byli proměňováni a byli více jako Pán Ježíš Kristus.
Na konci té první kapitoly knihy Přísloví je nádherné zaslíbení pro ty, kdo se rozhodnou poslouchat. Čteme: „Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“ (Přísloví 1,33) Poslušnost je druhý stupeň moudrosti. A moudrost vede k požehnání. A tím požehnáním je život v pokoji, život beze strachu. Takže tou druhou výzvou je, abychom v bázni před Hospodinem rozhodně poslouchali.
3. Odhodlaně vzdorovat
Podívejme se na třetí krok v usilování o životní moudrost. Životní moudrost se pojí se vzdorováním pokušení. Čteme: „Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!“ (v.10) Potom následuje spousta příkladů. Je zde jasná výzva, abychom řekli „ne“ pokušení.
Milí přátelé, pokušení tady bylo, a dokud jsme tady na zemi, tak ještě bude. V knize Přísloví najdeme spoustu upozornění a varování, abychom nepodléhali líbivým pokušením. Najdeme tady spoustu grafických vyobrazení. Například, když muž podléhá svodům nevěrné ženy, tak o něm čteme: „Hned šel za ní jako vůl na porážku, jako pošetilec v poutech k potrestání.“ (Přísloví 7,22)
V minulé části jsme si ukázali, že ti, kdo neuvádějí do života to, co se naučili či co slyšeli, jsou považováni za pošetilce a blázny. Ty, kdo lehce podléhají pokušení, kniha Přísloví nazývá voly. A ruku na srdce, my všichni víme, že i my se tak lehce stáváme nejen blázny a pošetilci, ale také voly.
Pokud s tím chceme něco udělat, potřebujeme plán. Ten moudrý muž, který stavěl na skále, si musel udělat plán, musel přemýšlet, kde ten dům postavit. Když je někdo závislý na alkoholu, musí si udělat plán, jak s tím přestat. Musí se rozhodnout pro léčbu, musí si nastavit pravidla, musí změnit mnoho věcí ve svém životě. Nestačí si říct, ode dneška nepiju a nic nezměnit. Tak to většinou nikdy nevyjde. Ale stejně je to u jakékoli jiné oblasti. Chcete něco v životě změnit? Chcete bojovat s nějakým pokušením a hříchem? Chcete začít s něčím novým? Potřebujete plán. Marnotratný syn, který skončil u prasat, si udělal plán. Kdyby neměl plán, nikdy by to dobře nedopadlo. Pokud chcete pozorně naslouchat, rozhodně poslouchat a odhodlaně vzdorovat, pak si udělejte plán, jak toho dosáhnout.
Nicméně, ani plán nemusí stačit. Můžete mít skvělý plán jak naslouchat, poslouchat a vzdorovat pokušení, ale váš život stále může jít od prohry k prohře. Proč? Protože my lidé nejsme schopni udělat vše, co si naplánujeme. Jsme slabí. Selháváme. Chybujeme. Hřešíme. Ale je tu ta dobrá zpráva. Pán Ježíš Kristus přichází do té naší situace jako Zachránce. Bible o tom mluví jasně. My sami nedokážeme být moudří. Ale je tady Pán Bůh, který je na naší straně a On v nás působí to dobré. On nás činí moudrými. On způsobuje svým Duchem, že jsme schopni pozorně naslouchat, rozhodně poslouchat a odhodlaně vzdorovat. Apoštol Pavel to řekl jasně: „Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se Mu líbí.“ (Filipským 2,13)
Co tedy můžeme dnes udělat? Můžeme činit pokání ze své slabosti a prosit o to, aby v nás Pán ještě více působil, abychom chtěli i činili, co se Mu líbí. Abychom tedy z Jeho moci pozorně naslouchali, rozhodně poslouchali a odhodlaně vzdorovali. Tak půjdeme po cestě života.
