Velikonoční vzorec
Máte rádi vzorečky? Vzorec nám vlastně ulehčuje život, protože když ho pochopíme, jsme pak schopni rychle vyřešit nějakou úlohu. Když vzorec neznáme, tak v závislosti na komplikovanosti úlohy se k výsledku buď dobereme delší cestou, nebo se do cíle ani nedostaneme.
Třeba vzoreček pro rychlost: v=s/t. Rychlost vypočteme tak, že vzdálenost neboli dráhu vydělíme časem. Například mne zajímá, jakou rychlostí běží k pultíku presbyter, který se zapomněl u zadních dveří, když má oznámení. Délka od dveří k pultíku je 42 m, presbyter to urazí za 7 sekund. Dosadím si to do vzorečku a hned vím, že daný presbyter se k pultíků řítí rychlostí 6 m/s nebo, chcete-li, 21,6 km za hodinu.
Vzorečky jsou skvělé, že? I když se přiznám, že se mi to ani podle toho vzorečku nechtělo počítat a prostě jsem se zeptal umělé inteligence.
Dnes bych vám chtěl také představit jeden biblický vzoreček a budeme si do něj dosazovat. Přečtěme si část žalmu určeného na tento týden. Jde o začátek Žalmu 116.
Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby,
sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat.
Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí;
nacházím jen soužení a strasti.
Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život!
Hospodin je milostivý, spravedlivý, náš Bůh se slitovává.
Hospodin je ochránce nezkušených: byl jsem vyčerpán, a dopřál mi zvítězit.
Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal.
Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím.
Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých. (Žalm 116, 1-9)
V přečtené části vidím takový vzorec chování autora. Vyznává:
- Jsem blízko Bohu,
- Je mi úzko,
- Volám o pomoc,
- Vydávám svědectví.
Pojďme si do tohoto vzorečku dosadit tři perspektivy. Perspektivu autora, perspektivu Ježíše a naši perspektivu.
- Perspektiva autora
Nejprve autor hovoří o své blízkosti s Pánem. To je první část vzorce. Čteme: „Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat.“ (V.1-2) Autor tohoto žalmu to má v hlavě a srdci srovnané. Miluje Pána Boha. A láska se vždy projevuje dobrou komunikací. Autor si je jistý, že Pán Ho slyší a proto k Němu volá.
Druhá část našeho vzorce: Je mi úzko. „Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti.“ (v.2) Přestože má tak blízký vztah s Hospodinem, tak je v ohrožení života, přepadá ho úzkost, vidí jen trápení a problémy. Všimněte si, že i takto věřící člověk, který miluje Hospodina, zažívá úzkost a obavy, protože mu jde o život.
Třetí část vzorce: Volám o pomoc. „Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život!“ (v.3) Náš autor v této úzkosti volá k pomoci Hospodina. Myslím, že u člověka, který miloval Hospodina a mluvil s ním lze předpokládat, že i před tím se modlil, aby jej Pán chránil od zlého. Ale zlo přišlo. Nic to však neubírá na jeho důvěře v Hospodina a on znovu a vytrvale volá Pána, aby mu pomohl, aby mu zachránil život.
Čtvrtá část vzorce: Vydávám svědectví. „Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých.“ (v.8-9) Po tom, co ta těžká zkouška pominula, autor našeho žalmu vydává svědectví o Boží záchraně. Chce, aby lidé věděli, že jej Pán Bůh zachránil. Vyznává, že nejde o náhodu, nedokázal to sám, stojí za tím Hospodin.
- Perspektiva Ježíše
Dovole, že teď ten stejný vzorec, který tady vidíme, použijeme a místo autora žalmu tam dosadíme Ježíše. Naší předkové viděli, že ten žalm má mesiánský charakter a že je vlastně i svědectvím o Ježíši. Právě proto se tento žalm čte hned po Velikonocích. Zkusme si Ježíše dosadit do všech 4 částí.
Část první: Jsem blízko Hospodinu. „Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat.“ (V.1-2) Toto vyznání je určitě i Ježíšovo vyznání. Pán Ježíš řekl: „Svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.“ (Jan 14, 31) Ježíš miluje Otce. Nikdo nemiluje Otce tak, jako Ježíš. Jeho láska totiž je dokonalá, absolutně čistá. Takže ano, tento vzorec určitě sedí na Ježíše.
Ježíš je také příkladem toho, kdo volá k Otci. Měl vypěstované dobré návyky. Marek zapsal: „Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.“ (Marek 1, 35) Ježíš mluvil se svým Otcem a věděl, že Jej Bůh slyší. Tedy tento žalm určitě ukazuje postoj Ježíše.
Druhá část našeho vzorce: Je mi úzko. „Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti.“ (v.2) O tom jsme mnoho mluvili v postním období a na velký pátek. Ježíš zažíval obrovskou úzkost. Jeden z vrcholů byl v Getsemanské zahradě, kde nám sám popisuje, jak se cítí. Svým učedníkům řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“ (Matouš 26, 38) Ježíš prožívá úzkost a popisuje ji téměř podobnými slovy jako autor žalmu.
Třetí část vzorce: Volám o pomoc. „Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život!“ (v.3) Když se podíváme na Ježíše, vidíme Jej jak podobně prosí: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Matouš 26, 39) Opět ten vzoreček dokonale sedí na to, co prožíval Ježíš před svojí smrtí.
A potom poslední, čtvrtá část vzorce: Vydávám svědectví. „Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých.“ (v.8-9) Co je větší obranou před smrtí než vzkříšení! Pán Bůh zachránil Ježíše před smrtí a vzkřísil Jej z mrtvých. Apoštol Pavel nám to připomíná: „Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.“ (1. Korintským 6, 14)
Bratři a sestry, vzorec tohoto žalmu dokonale sedí i na Pána Ježíše. On svého Otce miloval a byl s Ním v blízkém vztahu. Přesto zažil tak těžké utrpení, které Ho vedlo k prosbám, aby Ho Pán Bůh z toho utrpení zachránil. Po tom, co to Pán Bůh udělal a vzkřísil Jej z mrtvých, Ježíš vydává svědectví o veliké Boží moci. A to svědectví je o to silnější, že víme, že Ježíšova smrt a vzkříšení nám přináší jistotu odpuštění hříchů a věčného života s Pánem.
Dovolte, že do vzorečku tohoto žalmu dosadím ještě někoho. Tebe a mne.
- Naše perspektiva
Část první: Jsem blízko Hospodinu. „Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby, sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat.“ (V.1-2) Milý bratře, sestro, je to tvoje vyznání? Je tvým vyznáním, že Pán Bůh je někým koho miluješ? Je láska tím, čím bys charakterizoval svůj vztah k Pánu Bohu. Je pro tebe Bůh tím laskavým Otcem?
Podívejte se teď do svého srdce. Možná zjistíte, že Pán Bůh je ve vašich očích spíše někdo jako soudce, ne milující Otec. Možná zjistíte, že je spíše někdo jako policajt. Možná je někdo jako Aladin z lahve, kterého přivoláme, když potřebujeme s něčím pomoct. Možná je někým, kdo je daleko. Je opravdu Otcem, kterého milujete nezávisle na okolnostech? A platí o vás, že On slyší váš hlas? Na Jeho straně problém není. Ale mluvíte k Němu? Říkáte Mu, že Ho máte rádi? Poděkujete za to, co pro vás dělá? Ptáte se Ho, co chce po vás On? Pokud ve vašem vztahu vidíte rezervy, řekněte Mu to teď. Poproste o odpuštění, že Ho málo milujete, nebo že Mu to málo říkáte. Řekněte Mu, aby vám pomohl milovat Jej více. Poproste Ho, aby Vám pomohl lépe s Ním mluvit v modlitbě. On takové modlitby slyší a odpovídá na ně.
Druhá část našeho vzorce: Je mi úzko. „Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti.“ (v.2) O tomto tématu jsme v postním období hovořili opakovaně. Právě postní období ukazuje, že těžkost, bolesti a smrt jsou spojeny s tímto pozemským životem. Nejsme křesťané proto, abychom si zajistili lepší kvalitu pozemského života. Na druhé straně si jsem jistý, že Pán Ježíš přesně ví, co prožíváme a je nám v bolesti blíže, než si dokážeme představit. Ano, s touto částí se dokážeme dříve nebo později ztotožnit.
Třetí část vzorce: Volám o pomoc. „Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život!“ (v.3) I my máme tu obrovskou výsadu, že můžeme Pána volat o pomoc. Kde potřebuji teď volat o pomoc? Možná máte před sebou zkoušku ve škole, možná problém v práci, možná zdraví, možná se vám vybaví vaše děti, možná rozhodnutí o koupi domu. Ale zkusme se podívat hlouběji. Co opravdu potřebujeme? Co takhle volat o pomoc, aby nám Pán dal větší spolehnutí na Něj. Aby mne chránil od lenosti nebo jiného pokušení. Co prosit, abych více toužil po společenství bratří a sester. Co takhle, aby mne naučil vroucnější modlitbě. Můžeme volat. Nevolejme, jen když je zle. Neprosme jen o ten vezdejší chléb. Prosme o to zásadní, o to, co má největší přesah na věčnost.
A potom poslední, čtvrtá část vzorce: Vydávám svědectví. „Ubránils mě před smrtí, mé oko před slzami, moje nohy před zvrtnutím. Před Hospodinem smím dále chodit v zemi živých.“ (v.8-9) Tohle bylo svědectví autora žalmu. Tohle je svědectví také Ježíše. Možná naše svědectví nemá aspekt toho, že jsme čelili smrti. Ale určitě má aspekt toho, že jsme čelili duchovní smrti a Pán nás zachránil. Církev má být církví vyznávající Krista. Máme přinášet svědectví o tom, že Ježíš Kristus je vzkříšený.
Jeden z důvodů, proč mám velmi rád setkání Ráno s Biblí, je ten, že tam pokaždé zazní nějaké osobní svědectví. A většinou to je svědectví, které je plné vděčnosti Pánu Bohu za to, co dělal v lidských životech. Jsem těmi svědectvími moc povzbuzen.
Motem našeho sboru je: Být blízko kříže a přivádět tam další. Chceme budovat blízkost k Pánu Bohu a to i ve chvíli úzkostí a bolestí. Chceme si v tom pomáhat. Ale potom chceme být svědectvím. Tak se ke kříži přivádí další. Modleme se o to, aby si nás Pán k tomuto poslání používal. Kéž by i naše životy fungovaly podle vzorce autora našeho žalmu. Ale pamatujme. Nejsme v tom sami. Tím vzorcem si prošel i Pán Ježíš. On jde s námi a před námi. My můžeme jít v Jeho stopách.
