Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. 12. 2010

Vytrvalé čekání, které se oplatí

a.jpgTento týden jsem šel na poštu. Před Vánocemi je na poště spousta lidí a tak jsem vytrvale čekal. Když jsem přišel na řadu, tak mi paní řekla, že ona mi s tou mojí záležitostí nepomůže. Poslala mne pro nové číslo a zase jsem musel vytrvale čekat. Nakonec byla moje vytrvalost odměněna a já jsem se dočkal a vyřídil svoji záležitost.

Dnes budeme mluvit o vytrvalém čekání. Vlastně o tom v adventu mluvíme často. Připomínáme si, že Ježíš Kristus přijde znovu, a my chceme vytrvale čekat a být připraveni. Samozřejmě to nejdůležitější je, aby naše srdce byly připraveny, tzn. aby o nás platilo, že patříme Kristu.

Dnes budeme číst text, ve kterém Ježíš učí učedníky o tom, jaké to bude před Jeho příchodem a jak máme vytrvale čekat. Přečtěme si ten text:

 

Když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel odtud, přistoupili k němu učedníci a ukazovali mu chrámové stavby. On však jim řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno." Když seděl na Olivové hoře a byli sami, přistoupili k němu učedníci a řekli: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!" Ježíš jim odpověděl: "Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat 'já jsem Mesiáš' a svedou mnohé. Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí. Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. (Matouš 24:1-13)

 

            Text, který jsme přečetli obsahuje celou spoustu zajímavostí, nad kterými by šlo diskutovat a které bychom mohli rozebírat. Nicméně, já se zaměřím na 3 nejzásadnější pravdy, které dle mne chtěl Ježíš komunikovat. Podívejme se na ně.

 

1.pravda: Svět, jak ho známe, tu nebude věčně

            Tohle je to první, co Ježíš připomíná učedníkům. Náš příběh začíná v úterý ve velkém týdnu, když učedníci společně s Ježíšem odcházejí z Jeruzaléma. Učedníci, to byli vesničané z Galilee a tak předpokládám, že vždy znovu a znovu žasli nad tím nádherným chrámem, který budoval Herodes. Dovolte, že připomenu, že tento chrám byl jednou z největších staveb své doby. Herodes se rozhodl vyrovnat plochu okolo chrámu a vytvořit masivní nádvoří až půl kilometru dlouhé. Opěrné stěny byly postaveny z obrovských kamenných kvádrů. Největší je 13,5 m dlouhý a váží neuvěřitelných 600 tun. Většina z nich je dlouhá asi 4,5 m a váží okolo 28 tun. A tito vesničané nad tím žasli. My bychom stejně žasli a žasneme i v dnešní době.

            Ježíš rozhodně není proti tomu, abychom obdivovali krásu architektury či vymoženosti techniky. Ale používá tuto situaci k tomu, aby i tady ukázal na pomíjivost tohoto světa. I v místě, kde jsou stěny ze stovky tun těžkých kamenných bloků, nezbude kámen na kameni. Kdyby pomíjivost světa učil někde u hliněných domků na venkově, tak by to asi nevyznělo tak silně jako tady, v Jeruzalémě. Ježíš řekl: "Vidíte toto všechno? Amen, pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno." (v.2)

            Toto proroctví se naplnilo roku 70, když armáda vedena synem císaře, Titem, dobyla, vydrancovala a zničila Jeruzalém. Ale toto proroctví má i přesah přes rok 70 a ukazuje na to, že tato země, tak jak ji známe, jednou pomine.

Proč to Ježíš říká? Abychom vždy pamatovali na to, že tady na zemi nejsme na věky a že svět jak ho známe jednou pomine. Toto je pro člověka nesmírně důležitá informace, protože to zásadním způsobem ovlivní náš život. Když si stavím dům, tak musím mít na mysli fakt, že můj skutečný dům je v nebesích a tady všechno pomine. Když rozvíjím firmu, musím mít na mysli, že veškeré podnikání jednou skončí. A mohli bychom pokračovat. Prostě si musíme uvědomit, co je nejdůležitější.

            Někdo kdysi řekl, že jediné, co si sebou můžeme vzít do nebe, je přítel. Autor citátu chtěl ukázat, že to podstatné je, aby naši přátelé poznali Krista. Ano potřebujeme někde bydlet, potřebujeme práci, potřebujeme odpočinek. O tom není třeba pochybovat. Ale vždy si musíme uvědomovat dočasnost tohoto života a tohoto světa.

            Dovolte, že připomenu ta známá slova Ježíše, která toto rozvíjejí: „Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou. Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Matouš 5:19-21)

            Kéž je naším pokladem to, co je věčné a ne to, co pomine.

 

2.pravda: Naše víra bude v ohrožení

            To druhé, co tady Ježíš komunikuje, je fakt, že naše víra bude v ohrožení. Učedníci s Ježíšem vyšli na Olivovou horu a čekal je sestup dolů do Betanie. Na Olivové hoře si udělali přestávku a učedníci pokládají Ježíši otázku: "Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!" (v.3)

            Všimněme si jednoho, učedníkům je jasné, že konec světa bude spojen s Ježíšovým příchodem. A zde je v řečtině použito ono slovo paruzie – příchod. Učednicí vědí o tom, že Ježíš přijde znovu, chtějí však vědět, jak se ten druhý příchod projeví. A Ježíš jim vskutku na tu jejich otázku dává odpověď. A jakými slovy Ježíš začíná: „Mějte se na pozoru, aby vás někdo nesvedl.“ (v.4) To, co česká Bibli překládá „mějte se na pozoru“ je v řečtině odvozeno od slova „dívat se.“ Jako by tady Ježíš říkal „Mějte oči otevřené, aby vás někdo nesvedl!“ To je pro Něj to důležité. Upozorňuje učedníky na to, že přijdou lidé a situace, jež je budou chtít svést od víry. A toto je Ježíšův odkaz i pro nás! Dejme si pozor, aby nás někdo nesvedl!

            A jaké konkrétní nebezpečí Ježíš popisuje? Mluví o těch, kteří přijdou v Kristově jménu a budou se vydávat za Masiáše. (v.5) Je tady teda nebezpečí, že přijdeme o víru, když budeme následovat ty, kteří se budou presentovat jako křesťané a budou o sobě říkat, že jsou ti pomazaní, kteří nás přišli zachránit. Kdo to byl, je či bude? Může jít o politické vůdce, může jít o vedoucí církví, může jít i o pastory. A právě proto je nesmírně důležité, aby naše víra nestála na sympatii k člověku, ale na věrnosti Božímu slovu. Právě proto je tak důležité, abyste se dívali do Bible, zda vskutku to, co říkám je v soulad s Písmem. A kdyby nebylo, tak je povinností každého křesťana se okamžitě ozvat.

            Ježíš dále pokračuje a říká: „Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec. Povstane národ proti národu a království proti království, bude hlad a zemětřesení na mnoha místech. Ale to vše bude teprve začátek bolestí.“ (v.6-8) V této části mluví Ježíš o tragédiích, kterých jsme byli svědky. Měli jsme a máme tady hrozné války, měli jsme a máme národy válčící proti národům. Měli jsme a stále máme na mnoha místech hlad. O zemětřeseních slyšíme pravidelně. A Ježíš říká, že to je pouze začátek. Jako by říkal, to ještě není to nejhorší. Někteří z vás zažili poslední světovou válku. Někteří ztratili rodinné příslušníky, zažili frontu, zajetí, hlad. A co vše nás ještě čeká? Nechci tady strašit, ale Ježíš nás varuje, že nebude lehce. A říká to proto, abychom byli připraveni, aby přítomnost těchto soužení nesrazila naši víru. To je důvod, proč to Ježíš říká!

            A potom Ježíš přidává ještě poslední popis toho, co bude ohrožovat naši víru: „Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.“ (v.9) Tady Ježíš hovoří o utrpení, dokonce o umírání pro víru. I toho už jsme byli na mnoha místech svědky a stále jsme. A Ježíš to připomíná učedníkům, aby to čekali, aby nebyli zaskočeni a aby jejich víra nebyla v ohrožení.

            Pamatujete si ještě proč o tom Ježíš začal mluvit? Učedníci se ho ptali: „Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“ (v.3) Učedníci se ptají kdy a Ježíš ukazuje, že ještě bude hodně bolestí a hodně těžkostí. Říká, že to nebude hned, že to nebude teď všechno ideální a krásné, ale říká, že je před nimi ještě kus těžké cesty. Nevím, co je ještě před námi. Teď žijeme ve velikém klidu a pohodě. Ale tato Ježíšova slova nám prostě připomínají, že abychom zachovali víru, budeme muset o ní bojovat. A to platí i o nás tady a dnes.

3.pravda: Kdo vytrvá bude spasen

            Tohle je ta třetí a poslední pravda, kterou chci zmínit. Ježíš potom pokračuje v té diskuzi dále, ale to už jsme dnes nečetli. Připomeňme si závěr přečteného textu: „A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (v.10-13)

            Ježíš tady začíná tím, že ukazuje, že opravdu dojde k tomu, že mnozí křesťané odpadnou od Živého Boha. Ztratí svoji víru, protože neunesou tu dobu čekání na Kristův příchod. Někteří padnou, protože uvěří falešnému učení. Jiní padnou, protože dovolí hříchu, aby se uvelebil v jejich životě. Možná si začnou omlouvat své nevhodné chovaní vůči své manželce či dětem. Možná začnou být kritičtí a kritizovat všechny kolem sebe. Možná prostě ochladne jejich láska k lidem. Kde jaký útok a vy sami dobře víte, kde a jak ďábel na vás útočí. A Ježíš tady hovoří o mnohých, kteří takto padnou.

            To je nesmírně smutné. A zažíváme to i v dnešní době, že jsou takoví, kteří odejdou od Pána Boha. Stává se to mladým, stává se to starším. A tak ten dnešní text nám připomíná tu realitu života před příchodem Ježíše Krista. A do té reality zaznívají ona slova: „Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ (v.13)

            Spasení je blízko! Ježíš říká, že je třeba pouze vytrvat. Vytrvat v čem? Vytrvat v čekání na Ježíše Krista. Vytrvat v čekání na toho, kdo  se stal člověkem, kdo zemřel na Golgotě, aby mé a tvé hříchy byly odpuštěny. Takže vytrvat v čekání znamená vytrvat ve víře a v následování Ježíše Krista. Vytrvat v Božím slovu, které posiluje naši víru a dává nám správné pochopení života a světa. Abychom mohli vytrvat ve víře, tak tu víru musíme mít. Pokud ji nemáte, proste o ni Pána. Pokud ji máte, proste o vytrvalost!

            A potom Ježíš nabízí spasení a věčný život. Nabízí něco, co jsme si nikdy nezasloužili. Nabízí něco, co překonává všechny naše sny a představy. Tak dobrý je Bůh k nám!

            Bratři a sestry, Ježíš nám neslibuje jednoduchý život, ale slibuje, že nás nikdy neopustí a bude nás vždy posilovat, abychom vytrvali. I dnes nás chce posílit. Kéž bychom našli posilu i ve Večeři Páně, kdy nás Pán chce povzbudit skrze svoje tělo a svoji krev.

            Tento svět tady nebude věčně, my všichni budeme muset ještě bojovat o svoji víru, ale Pán nás chce posílit a nabízí nádherné spasení a život věčný. Spolehněme se na Jeho věrnost a s důvěrou vykročme vstříc dalším dnům.

Audio záznam naleznete zde.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Josefovi

Michal, 7. 12. 2010 5:33

Děkuji, ať Vám Pán Bůh dá hodně radostné vytrvalosti a obklopí Vás svým požehnáním!

Michal

Bible

stojka.josef@seznam.cz, 6. 12. 2010 23:16

Je to napsané krásně a velmi poučné,Bůh Vám žehnej-Amen