Michal Klus - Je psáno...

Minulý týden jsme hovořili o významu žehnajících slov. Pastor Erich Bocek zdůrazňoval, že křesťané, mají být ti, kdo si vzájemně žehnají a kdo žehnají druhým. Tak snad nám to v tomto týdnu šlo lépe. Naše vzájemná komunikace zásadně ovlivňuje to, jaké společenství tvoříme.

Dnes pokračujeme v listu Efezskýma přečteme delší část z páté kapitoly.

Jako milované děti následujte Božího příkladu a žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá. O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu.

Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky! Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.

 Nenechte se od nikoho svést prázdnými slovy, aby vás nestihl Boží hněv jako ty, kdo ho neposlouchají. Proto s nimi nemějte nic společného.

 I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem. Žijte proto jako děti světla - ovocem světla je vždy dobrota, spravedlnost a pravda; zkoumejte, co se líbí Pánu. Nepodílejte se na neužitečných skutcích tmy, naopak je nazývejte pravým jménem. O tom, co oni dělají potají, je odporné i jen mluvit. Když se však ty věci správně pojmenují, je jasné, oč jde. A kde se rozjasní, tam je světlo. Proto je řečeno: Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.

Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista. (Efezským 5, 1-20)

Dnešní téma zní Čisté vztahy, protože tato část hovoří o čistotě a špíně. Budeme tedy hovořit o tom, proč je špína špatná, co je základní pomůckou a jak se chránit před tím, abychom byli špinaví. Chceme totiž budovat čisté vztahy.

1. Hrozba špíny: destrukce

Je vůbec špína špatná? Možná si také vybavíte tu scénu, kdy je malé dítě celé špinavé, třeba od špaget, a odmítá se umýt. My se smějeme, až se za břicha popadáme, a je nám jasné, že se prostě umýt musí.

U dítěte se tomu smějeme, ale vidíme, že my lidé docela často děláme totéž. Žijeme ve špíně a nechceme si ji nechat vzít? Co tady apoštol Pavel nazývá špínou? Bylo toho spousta. Nicméně je zajímavé si všimnout, že hovoří především o špíně v sexuálním životě, o špíně v nakládání s penězi, o špinavých slovech a o pošpiněném křesťanském učení.

Četli jsme: „O smilstvu, jakékoliv nezřízenosti nebo chamtivosti ať se mezi vámi ani nemluví, jak se sluší na ty, kdo patří Bohu. Vést sprosté, hloupé a dvojsmyslné řeči se nepatří; vy máte vzdávat Bohu díky! Dobře si pamatujte, že žádný smilník, prostopášník ani lakomec, jehož bohem jsou peníze, nemá podíl v království Kristovu a Božím.“ (v.3-5)

Pavel tedy říká, že sex mimo manželský svazek a podobné nezřízenosti a na druhé straně lakota a chamtivost, jsou věci, které se u křesťanů ani nemají vyskytovat. Prostě je to tak vzdálené Kristovu srdci, že bychom od toho měli utíkat na sto honů. A do stejné kategorie přidává sprosté a dvojsmyslné řeči.

Pavel tedy říká, že tyto věci špiní naše životy a špiní také naše vzájemné vztahy. Proč jsou tyto věci tak špatné? Protože špína nejen špatně vypadá, ona i ničí.

Děti učíme, že si mají před jídlem umýt ruce. Proč? Aby si nepřivodily nějakou infekci. Ta by mohla vést k nemoci. V extrémním případu i k smrti. Špinavé ruce nejen špatně vypadají, ale zvyšují riziko nemoci.

Proto se před špínou chráníme. Dle typu špíny volíme ochranné pomůcky. Když kopeme kanál, vezmeme si gumáky. Když nosíme špinavé součásti nějakého zařízení, vezmeme si rukavice. Když pečeme koláč, vezmeme si zástěru. Proč, abychom si nezničili ruce, boty nebo oblečení. Špína totiž ničí. Ničí věci i naše zdraví.

Proto nám musí špína vadit. Některým lidem už dnes špína nevadí. A tedy i nám hrozí, že si na jistou špínu zvykneme, když vidíme, že všichni kolem chodí špinaví. Nemanželský sex je dnes mimo náboženské kruhy standardem. Nepoctivé či nemorální získávání peněz je trendem. Úspěšní hledají  díry v zákonech a pak čerpají milionové dotace. A o tom, jaká slova nepravdy a manipulace jsou lidé schopni vyslovit či napsat na internetu asi není třeba po skončené prezidentské kampani ani mluvit.

Ale pozor. Je to opravdu problém pouze těch druhých? Žel není. I do církve se cpe mnoho špíny. I v církvi se stává, že se konají rychlé svatby, protože snoubenka je těhotná. I jako křesťané máme nejednou nezdravý vztah k penězům a co všechno nám vyletí z pusy, o tom raději ani nemluvit. Milí přátelé, i my všichni tady v Třinci se špiníme více než je zdrávo. A ta špína je destruktivní. A když se neřeší, tak má hrozivé důsledky. Jak jsme to četli? „Nenechte se od nikoho svést prázdnými slovy, aby vás nestihl Boží hněv jako ty, kdo ho neposlouchají.“ (v.6) Ty, kdo volí špínu místo čistoty svého Stvořitele, čeká Boží hněv. Pán Bůh se na nás hněvá, když zůstáváme ve špíně. A ta špína samotná nás dříve nebo později zabije. Ta špína rozbíjí sbory, církve, společenství. Ta špína ničí Boží dílo. Bratři a sestry, nepodceňujme špínu.

2. Základní pomůcka: zrcadlo

Jakou základní pomůcku potřebujeme v zápase se špínou? Co řekneme dítěti, které má špinavý obličej? Řekneme: Běž se podívat do zrcadla.

Jak to psal Pavel. Všimněte si těch malých větiček, které byly v celém našem textu: „Následujte Božího příkladu.“ (v.1) „Zkoumejte, co se líbí Pánu.“ (v.10) „Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete“ (v.15) „Hleďte pochopit, co je vůle Páně.“ (v.17)

Jak můžeme ale vědět, jaký příklad nám dává Pán Bůh? Najdeme to v Bibli. Jak máme zkoumat, co se líbí Pánu? Najdeme to v Bibli. Jak vědět, zda to, co děláme je dobré nebo špatné? Najdeme to v Bibli. Jak máme pochopit, co je vůle Páně? Ano, najdeme to v Bibli.

Proto ji tady čteme, rozebíráme, studujeme. Proto ji čteme a rozebíráme na biblických hodinách, skupinkách, setkáních dětí, dorostu či mládeže. Protože Bible je nám mimo jiné i zrcadle, abychom viděli, zda se špiníme či ne. Bible nám pomáhá rozeznat, zda máme šmouhy od uhlí nebo oční stíny. Nejde přecenit význam Bible pro náš život. Dívejme se do zrcadla Božího slova.

Stalo se vám někdy, že jste byli v přítomnosti někoho, kdy byl špinavý? Třeba mu na tváři zůstalo trochu jídla či zubní pasta. Jak takové situace zvládáte. Říct mu to nebo neříct? Není to jednoduché. Nechcete ho ztrapnit. Na druhé straně, když se potom uvidí v zrcadle a zjistí, že na setkání s vámi měl špinavý obličej, tak mu trapně stejně bude. Takže většinou je lepší hezky a taktně na to upozornit. Ale neříká se to lehce.

Když mluvíme o vztazích v církvi, tak i zde platí to stejné. Ono je bez zrcadla lehčí vidět špínu na obličeji druhého než na tom svém. Potřebujeme se učit, jak laskavě a taktně na to druhému poukázat. Pokud ho máte rádi, tak to uděláte tak, abyste minimalizovali jeho trapas. My křesťané si však někdy vzpomeneme na Ježíšova slova o tom, že máme nejprve vytáhnout trám z vlastního oka, než vytáhneme třísku z oka bližního. To je jistě pravda. Ale pozor, Ježíš neříká, abychom ty třísky nevytahovali. On říká, abychom se pečlivě podívali sami do zrcadla, abychom se pečlivě umyli, a pak se vší lákou pomohli druhému. Pomozte mu se vší láskou podržet zrcadlo. Dobré společenství není tam, kde si nepoukážeme na špínu. To je známka chladných vztahů. Dobré společenství je tam, kde druhému laskavě pomůžeme dostat se před zrcadlo, aby se uviděl.

3. Prevence i čisticí prostředek: láska

Tak jsme se v zrcadle uviděli a už víme, že to nejsou oční stíny či rtěnka, ale že jsme opravdu špinaví. Co s tím? Apoštol Pavel nám to připomíná také na mnoha místech tohoto textu. Tou dobrou zprávou tedy je, že Bible není jen zrcadlem, ale říkám nám, kde je lék a jak ho použít. Bible ukazuje na lékaře Ježíše Krista. Na začátku našeho textu jsme četli: „Žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.“ (v.2)

Pán Ježíš Kristus dal sám sebe, tedy nechal se ukřižovat, aby nás takto očistil, abychom byli tak čistí, až Pánu Bohu budeme vonět. Takže ta výzva je, abychom se nechávali Ježíšem umýt a navonět. Není nic lepšího, než když voníme Kristem. Není větší známka čistoty.

Dále Pavel píše: „I vy jste kdysi byli tmou, ale nyní vás Pán učinil světlem.“ (v.8) Když jsme tmou, tak ani nevidíme tu špínu, ani nemáme potřebu s ní nic dělat. Ve tmě není nic vidět. Ta tma nás pohlcuje, až nás zničí. Ale Pán Ježíš nás učinil světlem. Očistil nás a udělal z nás dokonce jeho lampy. Jsme světlem. Můžeme svítit druhým, aby se v tom zrcadle uviděli.

Pán Bůh nás očistil a stále nabízí, že nás bude udržovat čisté. Proč? Z lásky. Ježíšova láska je to, co nás čistí. Když jsme špinaví, tak se to projevuje i v našich vztazích. Zraňujeme se, ubližujeme si, nerozumíme si. Nicméně když v našich srdcích je láska Ježíše Krista, tak se věci mění.

Potom je tady ještě poslední Pavlova výzva: „Plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.“ (v.19-20)

Tady je návod, jak udržovat tu lásku v našich srdcích. Vděčností. Když Pána Ježíše chválíme a děkujeme Mu, pak nás to vede k pokornému spočinutí v Jeho lásce.

Milí přátelé, přiznám se, moje auto vypadá hrozně. Je velmi špinavé. Musím do myčky. Naštěstí to mám blízko. Přátelé, dobrou zprávou je, že i Pán Ježíš je blízko. Nabízí dokonalý čistící program. A je to zdarma. Využijme to. Žijme v čistotě a zažijeme, že i naše vzájemné vztahy se posunou na mnohem vyšší úroveň.