Zatoč se starostmi
Kdy vás naposledy přepadly starosti? Na mne to spadlo v pátek. Celý týden byl poněkud hektický a moc jsem nestíhal dělat úkoly, které jsem měl před sebou. Utíkal den za dnem a já jsem se pořád nepustil do přípravy kázání. Byl pátek ráno a já jsem doufal, že se mi podaří kázání připravit, protože na sobotu jsem plánoval výlet s dětmi.
Nicméně pátek plynul. Dopoledne se protáhly nějaké plánované schůzky a čas rychle letěl. Už jsem se chystal začít, ale tu jsem přijal asi 6 telefonátů a každý vyžadoval nějakou akci. Hned po jejich vyřízení mi přišla zpráva, že Dr. Yri z Norska chce přijet na Africké sny a potřebuje si rychle koupit letenku. Ptal se, kdy může přiletět, abychom ho mohli vyzvednout. Ve stejné chvíli mi psal kolega, který tady přijede na návštěvu s hosty z Číny a také potřeboval rychlé odpovědi. A to už byla jedna hodina odpoledne a já měl už ve dvě naplánovanou další schůzku. Rychle jsem si zašel na oběd a v tom přišla jedna uplakaná rodina, že potřebují něco akutního vyřešit. Mohl bych pokračovat dále, ale myslím, že jste si udělali obrázek. Realita byla taková, že se blížila čtvrtá hodina odpoledne a můj žaludek mi jasně dával najevo, že mne zase válcuje stres. Byl jsem tak ustaraný, že když už jsem ten čas měl, ani jsem se nemohl soustředit na přípravu kázání. Navíc, to kázání mělo být o tom, že se nemáme starat.
Možná se v tom trochu poznáváte. Bible nám mnohokrát říká, že se nemáme starat. Ale jak to udělat, když se na nás vše řítí? Ano, vím, kdybych si vypnul telefon a odpojil se od internetu, tak by mne to, co se stalo v pátek, nepotkalo.
To, co nám hrozí, je, že z těchto jednotlivých starostí se vyklube život, který je tím staráním se charakterizován. Prostě starosti začnou zásadně ovlivňovat náš život a často jako by se to s věkem zhoršovalo. Život ustaraného člověka je život ve strachu, že se něco může stát. Je to stále přítomná obava o to, jak se věci budou vyvíjet. Jak se chránit před takovým staráním? Myslím, že v Bibli najdeme nějaké odpovědi a některé dokonce přímo u Pána Ježíše. Přečtěme si Jeho známá slova z kázání na hoře.
Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která tu dnes je a zítra bude hozena do pece, neobleče tím spíše vás, malověrní?
Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení. (Matouš 6,25-34)
Video záznam naleznete zde.
Není náhodou, že naší předkové vybrali na neděli vděčnosti tento text. My dnes hovoříme o tom, že jsme vděčni za to, jak se Pán Bůh o nás stará. To, co naši vděčnost ohrožuje, jsou starosti. Co bude zítra? Jak vyjdu s důchodem? A co když zdraží byty? A jak zaplatíme dětem za školu? A co když onemocníme? A co kdyby železárny zkrachovaly? Spousta starostlivých otázek lehce přijde do naší mysli. Ale sám Ježíš a také apoštolové nám opakovaně říkají, abychom se nestarali. Ježíš dokonce říká, že křesťanství a starosti se vylučují. Ježíš říká, že starosti patří pohanům. Starání tedy vyjadřuje nedůvěru Pánu Bohu. A nevíra je nejhorším hříchem. Pokud je to tedy tak vážné, tak se musíme učit s tím bojovat. Podívejme se, jaké rady nám dává Pán Ježíš.
1. rada: Přemýšlejte
Všimněte si, jak Pán Ježíš tu rozpravu začíná. On říká: „Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?“ (v.25) Ježíš přikazuje posluchačům, aby se nestarali a potom je vybízí k přemýšlení tím, že jim dává otázku. Ptá se jich, zda život není o něčem jiném než o starosti o jídlo a oděv. Jinými slovy, Ježíš chce připomenout, že jde o mnohem více. On vyzývá posluchače, aby přemýšleli a uvědomili si, že nejsme pouhá zvířata, která se snaží přežít. Ježíš nás vyzývá, abychom přemýšleli, protože potom si uvědomujeme, že máme mocného Boha. Máme Boha, který nás stvořil ne k zápasu o přežití, ne k zápasu o pohodlí, On nás stvořil, abychom žili k Jeho chvále tady na této zemi a potom jednou na věky s Ním. Náš život je více než několik shluků buněk. Náš život je víc, než jen práce, děti, spánek. Náš život je více než pouhé těšení se na další dovolenou. Náš život má hodnotu v Bohu, který nám tento život dal. A když o tomto Bohu přemýšlíme, tak nám to dává velkou jistotu. Nejsme výsledkem náhody. Nežijeme, protože jsme silnější, agresivnější a drtíme konkurenci. Jsme tady, protože nás tady chtěl Pán Bůh a On sám vede náš život.
Nicméně, to že jsme křesťané, nám negarantuje, že se automaticky nebudeme starat. Znám jednotlivce, kteří byli velmi ustaraní. Potom uvěřili Pánu Ježíši Kristu. Mnoho věcí se změnilo. Stali se z nich ustaraní křesťané. Ten jejich postoj se automaticky nezměnil. Znám jiné, kteří zažilo proměnu a to včetně těch svých starostí a dnes jsou pokojní a vděční křesťané.
Proč jsme i jako křesťané tak často ustaraní? Možná je to proto, že Pánu Bohu málo věříme. Ale možná také proto, že Pána Boha málo známe. Někdy přijímáme falešný názor, že pokud opravdu věříme, Pán Bůh nás ochrání od všech problémů. Ale není tomu tak. I věřící lidé často procházejí velkými těžkostmi.
Myslím tedy, že v srdci problému jsou naše očekávání. Očekáváme, že když máme na své straně Pána Boha, tak vše půjde dobře, budeme zdraví do devadesátky a potom bezbolestně zemřeme. Očekáváme, že si najdeme věřícího partnera a budeme mít bezproblémové manželství. Očekáváme, že naše děti budou talentovaní géniové, nebudou mít pubertu, pokojně dospějí a budou nádhernými věřícími křesťany. Mohl bych pokračovat. Samozřejmě je přirozené, že očekáváme dobré věci. Dokonce je přirozené a žádoucí, abychom se o tyto dobré věci modlili. A ano, Pán Bůh zaslibuje své požehnání. Nicméně, Bible jasně ukazuje, že i věřící budou zažívat těžkosti a problémy. Nemůžeme očekávat, že vše bude dokonalé. To bude až v nebi.
Takže ano, modleme se, aby Pán Bůh chránil od zlého. Ale modleme se také, abychom svými postoji oslavili Pána Boha, i kdyby přišly velké problémy. Modleme se o to, abychom ustáli i těžkosti, které přijdou.
To je něco, co mne zasáhlo v posledních dnech, když přicházelo tak mnoho zpráv o těžkých nemocech našich bratří a sester. Začal jsem se modlit, abych obstál, kdybych já sám nebo moji nejbližší procházel takovou zkouškou. Modlím se, abych si uvědomil, že tento život není jen o zdravím a dostatku. Tento život je o tom, abych jak ve zdraví, tak v nemoci, v bohatství či v chudobě, ve štěstí či v neštěstí žil k Boží chvále.
Pokud vám to teď připomenulo svatební slib, tak se nemýlíte. Pán Ježíš říká, že církev je Jeho nevěsta. A já toužím zůstat věrný za všech okolností. Je tady přesto jeden rozdíl. Pokud patříme Pánu, tak nekončíme slovy „dokud nás smrt nerozdělí“. Ani smrt nás totiž neoddělí od našeho Spasitele. A právě o tom máme přemýšlet. To nám připomíná Pán Ježíš. Náš život je věčný.
2. rada: Dívejte se
Ježíš opakovaně zve posluchače, aby se dívali kolem sebe, protože zde najdou ujištění, že se nemusí starat. Ježíš řekl: „Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?“ (v.26) „A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich.“ (v.28-29)
Proč Pán Bůh chce, abychom se dívali kolem sebe? Máme se dívat na stvoření a vidět mocného Boha, který má naprostou kontrolu na stvořením. Nic se Mu nevymkne z rukou. Máme se dívat kolem sebe a vidět, že se stará i o ty vrabce. A my jsme pro Něj ještě důležitější než třeba vrabci. Máme se dívat na pomíjivost, kterou vidíme ve stvoření a pamatovat, že mocný Bůh nás ujišťuje, že nejsme jako pomíjivá tráva, ale že jsme věční. Jsme stvořeni, abychom věčně byli s Ním.
Ježíš tady vlastně ukazuje, že když se budeme dobře dívat, pak uvidíme mocného Boha. A ti, kdo vidí mocného Boha, jsou chráněni před zoufalství, beznadějí a strachem. Ti, kdo vidí mocného Boha, se nemusí starat, protože věří.
Možná by někdo mohl namítnout, že to zase tak jasně není v té přírodě vidět. Ano, sám Ježíš říká, že mnozí se dívají, ale nevidí. Jsou duchovně slepí. Nevidí Boží ruku za tímto stvořením. Je to Boží milost, když můžeme vidět.
Včera jsem vylezl s rodiči a dětmi na Kľak. Znovu jsme žasli nad krásou stvoření. Žasl jsem nad Boží kreativitou, která dokáže zbarvit podzimní listy do nekonečného spektra odstínů. Žasl jsem nad jeleny, kteří šplhají do příkrých srázů, aby si tam našli svoji rostlinku. Viděl jsem tu Boží ruku v tom, jaký je Pán Bůh Stvořitel.
Vidím ji nejen ve stvoření, ale v tom, jak se Pán Bůh každý den o nás stará. Nejde o to, že bych zažíval nějaké zásadně nadpřirozené věci. Peníze nám nepadají komínem, havrani nám nenosí obědy a nachlazení se nevyléčí okamžitě po modlitbě. Přesto vidím tu Boží ruku, která nás chrání, posiluje a vede. A když je krize, když mne přepadnou starosti, tak si to chci připomínat. Chci si připomínat, co pro nás Pán Bůh dělá a jak se o nás stará. A Pán Ježíš tento postup radí i vám.
3. rada: Hledejte
Tohle je třetí rada, jak bojovat se starostmi. V tom známém verši, který bychom měli všichni umět zpaměti, Ježíš říká: „Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno.“ (v.33) Zaslíbení tohoto verše je triumfální. Všechno nám bude přidáno. Abychom to nechápali špatně, tak by se na tomto místě slušelo připomenout, že Ježíš také řekl, že Jeho následovníci budou vydávání soudům, mučeni a zabíjeni. Takže nepodlehněme iluzi bezproblémového života. To nás čeká až v nebi. Ježíš tady zaslibuje, že nám bude přidáno vše, co potřebujeme, abychom činili Jeho vůli. A to rozhodně není málo. To je vlastně vše, co opravdu potřebujeme.
A kdy nám to bude dáno? Když budeme hledat. Co máme hledat? Boží království. Kde je Boží království? Tam, kde je Ježíš Kristus. Jak tedy hledat Boží království? Tím, že budeme chtít být tam, kde je Pán Ježíš. Tím, že bude chtít naplňovat Jeho vůli v našich životech. Tím, že Jej budeme chtít poslouchat. A to jde pouze tehdy, když nasloucháme Božími slovu, když s Ním mluvíme v modlitbě, když jsme ve společenství dalších bratří a sester. Tak se hledá Boží království. A tak se bojuje proti starostem.
Čím více budeme poznávat jaký je Pán Bůh, tím větší pokoj v Něm budeme nalézat. Představte si, že jdete k lékaři, protože máte vážné zdravotní problémy. Kdy se budete cítit bezpečněji? Kdy se budete méně starat? Když budete lépe znát toho lékaře a když budete přesvědčeni, že je to odborník. My víme jistě, že Pán Bůh je ten nejlepší odborník, protože On nám dal život, On nás stvořil, On nás zná, zná i naši psychiku. A tak starosti bude méně, když se budeme přesvědčovat o tom, kým On opravdu je.
Jednou se jeden člověk ptal Johna Wesleye, co má dělat, aby se nestaral. Wesley zrovna uviděl krávu, jak má hlavu nad plotní zídkou a dívá se, co je za ní. A tak se John Wesley svého přítele zeptal: Proč se ta kráva dívá přes tu zídku? Aby viděla, co je za ní, zněla odpověď. Přesně tak, odpověděl Wesley. Nedívej se na problémy, ale dívej se nad ně. Dívej se na Pána Boha.
To je jistě skvělá rada i pro nás. Milí přátelé, pokud se chceme vyhnout starostem a zažívat pokoj, pak se nedívejme na problémy, dívejme se za ně, dívejme s na Pána Boha. Přemýšlejme o tom, jakou věčnost pro nás Pán Bůh chystá, dívejme se kolem sebe, jak Pán Bůh jedná a hledejme Jej. Věřím, že se výsledky dostaví.
Video záznam naleznete zde.
