Život v rodině
V posledních dvou kázáních jsme měli podobný refrén. Ten biblický text z prvního listu Petrova, který probíráme, hovořil o tom, že se máme podřizovat. Před dvěma týdny bratr diakon Edek hovořil o tom, že se máme podřizovat vládní moci. Minulou neděli jsme četli text o tom, že se služebníci mají podřizovat svým pánům a aplikovali jsme to na to, že se máme podřizovat zaměstnavatelům a učitelům. A hovořili jsme, že to máme dělat i tehdy, když se tito naši nadřízení dopouštějí nespravedlnosti.
Dneska budeme číst další pasáž, kde Petr aplikuje důležitost podřízenosti do další oblasti a to do manželství. Přečtěme si tedy dnešní text:
Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží. Pro vás se nehodí vnější ozdoba - splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy - nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné. Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům, tak jako Sára poslouchala Abrahama a 'nazvala jej pánem'. Vy jste jejími dcerami, jednáte-li dobře a nedáte se ničím zastrašit. Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet. (1. Petr 3, 1-7)
Apoštol Petr tady zmiňuje další oblast podřízenosti a to je podřízenost manželek svým manželům. To je samozřejmě obrovské téma a i v rámci křesťanů mohou být různé interpretace, jak to skutečně žít. Osobně jsem přesvědčen, že to není koncept, který by už byl překonán. Když o tomto konceptu hovoří apoštol Pavel, tak zároveň hovoří o povinnosti muže obětovat cokoli pro blaho své ženy. Jsem přesvědčen, že když oba partneři toto naplňují, tak to vede k pokojnému láskou naplněnému rovnoprávnému manželství. Ale pojďme se podívat dále na ten text s prosbou, aby sám Pán Bůh korigoval naše názory a náš život.
Když apoštol Petr popisuje tu situaci, tak v tom vidím popis tří takových zápasů. Jde o zápas o víru, zápas o krásu a zápas o úctu. Pojďme o tom společně přemýšlet.
1. Zápas o víru
Přečtěme si znovu začátek našeho dnešního textu: „Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží.“ (v.1-2)
Když apoštol Petr začínal celou tuto pasáž o podřizování, tak připomínal, že jsme tady jen cizinci. Tedy ještě nejsme v nebeském domově, kde bude dokonalý život. Žijeme ve světě, kde má své místo i hřích. Žijeme ve světě, kde se může někdo z partnerů vzpírat Božím slovu, jak jsme četli. Tímto obratem má Petr na mysli manžela, který není křesťanem, který nevěří Pánu Ježíši Kristu. Tedy Petr ženám říká, aby se podřizovaly svým manželům, i když někteří nejsou věřící. Je tady opět paralela s textem z minulého týdne. Petr říkal, že se máme podřizovat i nespravedlivým pánům. A tady Petr říká, že ženy se mají podřídit i nevěřícím manželům. Tedy princip křesťanské podřízenosti platí i tehdy, když okolnosti nejsou zrovna příznivé.
Samozřejmě tam, kde se církev rodí, je obvykle mnohem více rodin, kde nejsou všichni věřící. Tedy Petr má na mysli situaci, kdy žena uvěřila Pánu Ježíši a muž ne.
Tady stojí za to zmínit, že Bible ve svých principech ukazuje, že vstupovat do manželství s někým, kde nesdílí mou víru, není pro křesťana cesta. Představa, že si vezmu nevěřícího partnera a že si ho předělám, patří do oblasti sci-fi. Naopak, takový život je často buď plný bolesti, nebo kompromisů v otázce víry. A to přece není cesta, ke které nás Pán Bůh povolal. A mnozí z vás by o tom mohli vyprávět. Nicméně i tato naše pochybení Pán Bůh samozřejmě odpouští, jen si někdy musíme nést těžké důsledky.
Ne nechci říct, že manželství s věřícím partnerem je zárukou dokonalého vztahu. Není. Nicméně Bible ukazuje, že naše manželství má ukazovat na Pána Ježíše Krista. A to se prostě v manželství, kde nejsou oba věřící, prostě nedá. Velmi si vážím těch, především žen, které i v pozdějším věku odmítly nabídky nevěřících mužů, i když je jasné, jak moc stály o vztah. Takovým musíme být ve sboru podporou a vřele je mezi sebe přijmout.
Ale pojďme zpátky k našemu textu. Petr říká, že Pán Bůh si používá podřízenost věřící ženy vůči nevěřícímu muži k tomu, aby ti muži mohli být získáni pro Pána Ježíše. Čteme: „můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží.“ (v.1-2) Samozřejmě víme, že to, že někdo uvěří, je Boží milost. Není to odměna za to, že se žena hodně snažila. Nicméně, Petr říká, že Pán Bůh si právě pokornou ženu může použít k tomu, aby manžel uvěřil.
Petr to ještě rozvíjí. Nejprve říká, že ta žena může svého manžela získat beze slov. Znamená to, že ten člověk nepotřebuje slyšet evangelium? Určitě ne. Jak jsme to četli na začátku Petrova listu? „Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží.“ (1.Petr 1,23) Tedy víra je vždy ze slyšení Božího slova. Bez zvěstování evangelia není víra možná. Petr tedy má na mysli spíše to, že tím základním impulzem startující zájem o Pána Ježíše Krista nejsou slova a debaty, ale pozorování- našeho jednání. A to samozřejmě nemusí platit pouze v manželství, ale v mnohých dalších situacích. Také to nezbytně neznamená, že máme mluvit méně, ale to, že si máme dát více pozor na naše jednání, naše chování.
Jaké to jednání má být? Petr říká, že manželka má vést čistý život. Čistý je jistě výrazem pro zbožný, neznečištěný hříchem. Taková žena má jednoznačně zápasit o svůj charakter a o vydanost svému manželovi.
A potom je tam ještě jedno doplnění. „můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží.“ (v.1-2) Tedy máme žít v bázni Boží. A zase to stejné jsme viděli minule. Našim pánům jsme se měli podřizovat v bázni před nejvyšším Šéfem. A stejně i tady. Žena se má podřizovat i svému nevěřícímu manželovi v bázni před Pánem Bohem, tedy i do té míry, dokud ji manžel nevede od Pána Boha.
Věrný život v přijímání autority manžela v podřízenosti Pánu je dle Petra nástroj, který si Pán Bůh používá k tomu, aby přivedl víru i do života nevěřícího manžela. Věrný život v podřízenosti Pánu Bohu si Pán Bůh používá, aby přiváděl k víře i další členy rodin, sousedy, spolupracovníky. Náš život má být přitažlivý pro druhé lidi.
Mnozí z nás nesou tíhu toho, že někdo z našich blízkých Pánu nevěří. Ano, modleme se a usilujme, aby náš život byl pro ně dobrým svědectvím.
2. Zápas o krásu
Další zápas, který Petr popisuje, je zápas o krásu. V našem textu jsme četli: „Pro vás se nehodí vnější ozdoba - splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy - nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné.“ (v.3-4)
Z toho, co tady čteme se zdá, že křesťanská žena by neměla mít spletené vlasy, neměla by nosit žádné zlato a neměla by střídat oděvy. Pokud by tomu tak bylo, tak tady máme velký problém. Je tady spousta žen, které mají spletené vlasy, nosí náušnice či zlatý prsten nebo mají zlatý zub. Tak co s vámi? Vyloučit ze sboru?
Myslím, že ten překlad není moc šťastný a dovolím si ten text zacitovat v překladu Bible 21 století. „Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech – v okázalých účesech, zlatých špercích a nádherných šatech – ale ve vašem srdci. Ozdobte své nitro nepomíjivou krásou krotkého a pokojného ducha, který je před Bohem velmi vzácný.“ (v.3-4, B21)
Z toho textu je jasné, že Petr tyto věci nezakazuje, ale říká, že krása nespočívá v těch vnějších věcech, ale v těch vnitřních. Petr volá, aby tyto ženy investovaly především do toho vnitřního a ne do toho vnějšího. Ale to stejné bychom mohli říct chlapům. Klidně si posilujte a cvičte, ale investujte více do toho vnitřního člověka, ne do toho vnějšího.
A opět si připomeňme kontext. Petr tady asi reaguje na situaci, kde se některé ženy nevěřících mužů snažily ty muže získat tím, že pro ně budou v prvé řadě dost atraktivní a přitažlivé. Asi s nadějí, že když po nich ti muži budou dostatečně toužit, tak že přijmou i to, v co ty ženy věří. A zase, není nic špatného na tom, když chce být manželka pro svého manžela přitažlivá a atraktivní. Špatné je, když to používá k manipulaci. Nicméně Petr říká, investujte především do svého vnitřku, do svého vztahu k Pánu Bohu. To si Pán použije.
Do čeho konkrétně mají investovat? Mají ozdobit své srdce nepomíjitelnou krásou. Ta vnější pomíjí, ta vnitřní ne. A Petr to konkretizuje a říká, že mají investovat do tichého či krotkého a pokojného ducha, který je před Bohem převzácný. Tichý a pokojný duch je pro Pána Boha krásný. Žena, která není hádavá, ukřičená, konfliktní a příliš upovídaná, ale je ozdobená tichým a pokojným duchem, je nástroj, který si Pán Bůh chce použít, aby pracoval v srdci jejího nevěřícího manžela.
Odkud se bere tichý a pokojný duch. Znamená to, že zakřiknuté introvertky to mají lehčí? Ne, tady není řeč o jakési typologii ženy. Tyto vlastnosti jsou darem Božího Ducha, který přichází tam, kde ženy doufají v Pána Boha. Náš text pokračuje: „Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům, tak jako Sára poslouchala Abrahama a 'nazvala jej pánem'. Vy jste jejími dcerami, jednáte-li dobře a nedáte se ničím zastrašit.“ (v.5-6)
V ženách, které doufají v Pána, sám Pán Bůh tvoří tichého a pokojného ducha. Všichni se můžeme dnes Pána Ježíše ptát, zda takového ducha vidí v nás. A pak je tady potřeba činit pokání a prosit, aby nás sám Pán Bůh měnil.
3. Zápas o úctu
To je to poslední a třetí, co v našem textu čteme, tentokrát je to pokyn pro muže. „Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu, protože jsou spolu s vámi dědičkami daru života. Tak vašim modlitbám nebude nic překážet.“ (v.7)
Pro muže tady jsou dvě výzvy. Tou první je mít pro ženy porozumění. Ten náš překlad opět není nejšťastnější. To porozumění se netýká jen toho, že jsou ženy slabší. Je to obecná výzva pro muže, že jejich úkolem je rozumět ženám a jejich slabým a silným stránkám. To je tedy fuška, že ano. My právě dnes s manželkou slavíme 23 výročí svatby. A pořád je tu ta výzva, abych se snažil ji chápat a rozumět ji. Muži, manželé, chlapi, nikdy se nepřestaňme snažit svým ženám rozumět.
A potom je tady druhý pokyn. Máme je ctít. A jsou tam dvě rozšíření tohoto pokynu. Máme je ctít, protože mají slabinu – jsou slabší. Doslovně je tam napsáno, že jsou slabší nádoby. Nádoba je v Bibli obraz naší tělesné schránky. Tedy, muži mají ctít své manželky, protože jsou tělesně slabší. A to všichni víme. Na školení BOZP nám řeknou, že žena nesmí zvedat břemena jako muž. Většina sportovních odvětví nestaví proti sobě muže a ženy, protože muži mají genetickou výhodu. Moderní genderové ideologie se to snaží potřít, nicméně v krizi ta skutečnost vždy vyjde najevo. Válka na Ukrajině ukázala, že když jde do tuhého, tak všichni víme, že je rozdíl mezi ženou a mužem. Ženy mají utíkat do bezpečí a muži se mají starat o obranu země. Takže ctít ženy, protože jsou tělesně slabší, znamená, že máme být jejich ochránci, jejich vůdci, jejich zaopatřovateli. Máme je chránit před dřinou tím, že se sami obětujeme, máme je chránit před stresem tím, že přijmeme zodpovědnost, máme je chránit před strachem tím, že se postaráme. Tak se ctí manželka.
Potom je tam druhý důvod, přesně opačný. Nejde o slabinu žen, ale o jejich slávu. Máme je ctít, protože jsou s námi dědičkami daru života. A zase kontext tohoto listu ukazuje, že nejde o dar mateřství a rodičovství. Petr na začátku svého listu říká, že jsme dědicové věčného života. Tedy máme je ctít, protože pokud věří Pánu Ježíši Kristu, tak jsou spoludědičkami věčného života, jsou Boží dcery, Boží vyvolené, Bohem milované. Vedle takových žen večer uleháme a ráno vedle nich vstáváme. Kristus v nich žije a my je proto máme ctít. To je velká věc. Samo nebe je nám v našich manželkách blíže.
A tak nás dnes apoštol Petr zve do zápasu. Zve nás do zápasu o víru našich partnerů a členů našich rodin, zve nás do zápasu o krásu v Božích očích, zve nás do zápasu o to, abychom si projevovali úctu. A naší naději v těchto zápasech je to, že v tom zápase nejsme sami. Sám Pán Ježíš Kristu jde s námi a tyto boje bojuje. Tak vytrvejme a pamatujme, že nejde o nic menšího než o věčnost nás a těch kolem nás.
