Zlatá rybka křesťanství
Znáte pohádku o zlaté rybce? V různých zemích máme odlišné verze této pohádky. Snad první zapsaná verze pochází od Puškina, který čerpal z ruských lidových motivů. V jeho verzi chudý rybář chytí zlatou rybku a ta ho prosí o svobodu výměnou za splněné přání. Rybář ji propustí bez toho, aby cokoli chtěl. Když se vrátí domů a vypráví to manželce, tak ta mu vynadá a pošle ho, aby si přál novou valchu na praní prádla. Když se vrátí, najde doma novou valchu a stále nespokojenou manželku, která ho pošle pro nový dům. Po tom, co dostane nový dům, jej posílá stále znova a znova. Když už je carevnou a žije v paláci plném služebnictva, je stále nespokojená a posílá svého muže, aby rybku požádal, aby se ona stala vládkyní všech moří a oceánů a aby zlatá rybka poslouchala jen ji. Přijde velká bouře, a když skončí, vše se vrátí do stavu před setkání s rybkou. Žena má zase rozbitou valchu, žije v chatrči a rybka už se nikdy neukáže.
Milí přátelé, mluvíme dnes o modlitbě. A hlavní otázka, nad kterou dnes budeme přemýšlet, je, zda je modlitba nástrojem, jak od Pána Boha dostat cokoli. Dá nám Pán Bůh vše, o co si řekneme? Otázkou tedy je, zda je Pán Bůh vlastně takovou naší křesťanskou zlatou rybkou. Přečtěme si dnešní text z Janova evangelia.
V onen den se mě nebudete již na nic ptát. Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to. Až dosud jste o nic neprosili v mém jménu. Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu jej zvěstovat přímo. V onen den budete prosit v mém jménu a neříkám vám, že já budu prosit Otce za vás; vždyť Otec sám vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste, že jsem vyšel od Boha. Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. Teď svět opouštím a navracím se k Otci. (Jan 16, 23-28)
V tom našem přečteném textu Ježíš hovoří o onom dni, kdy se změní realita jeho učedníků. Hovoří o době po Jeho smrti, vzkříšení a nanebevstoupení. A jelikož v předchozích verších hovoří o příchodu Ducha svatého, tak můžeme říct, že hovoří o období po seslání Ducha svatého. Chrámová opona se roztrhla a my ve jménu Ježíše můžeme v modlitbě přicházet přímo k Bohu Otci. Tedy ten text se týká doby, ve které dnes žijeme. A do toho zní ta úžasná nabídka: „Amen, amen, pravím vám, budete-li o něco prosit Otce ve jménu mém, dá vám to.“ (v.23) A v následujícím verši: „Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.“ (v.24) Nezní vám to trochu jako ta zlatá rybka, která říká: Splním ti jakékoli přání? Zkusme společně nad těmito verši přemýšlet. Přemýšlejme o Kristově nabídce, o principu, který zde představuje a o důsledku, jaký to může mít pro nás.
1. Nabídka: Proste, oč chcete
Verše, které jsme přečetli, opravdu ukazují, že Ježíš učedníkům říká, že mohou prosit o cokoli. A není to poprvé, co jim to Ježíš říká. Ještě jednoznačnější vyjádření už čteme v předchozích kapitolách. Podívejme se na tři předchozí citáty:
- A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu. (Jan 14,13)
- Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám. (Jan 14,7)
- Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. (Jan 15,16)
I tady Ježíš jasně říká, že za uvedených podmínek, nám dá vše, o co budeme prosit. Podmínkou je, že budeme prosit Otce ve jménu Ježíše a také, že budeme zůstávat v Ježíši a Jeho slova v nás. A pak je otázkou, zda nám Pán Bůh dá opravdu cokoli, pokud splníme jeho podmínky. Myslíte, že nám odpustí hříchy, když o to poprosíme? Myslíte, že nás bude chránit od pokušení, když o to poprosíme? Myslíte, že nám dá hezké počasí na sborovou dovolenou, když o to poprosíme? Vyléčí z nemoci? Sežene novou práci? Uzdraví nefunkční manželství? A co když Ho bude někdo prosit o jedničku na vysvědčení? Nebo když Ho slečna poprosí, aby ji pozval Petr na rande. Nebo když se někdo bude modlit, aby v lednu uzrály meruňky. A co když se někdo bude modlit, aby se nepřišlo na průšvih, který udělal v práci. Nebo když se zloděj bude modlit, aby nikdo nepřišel na to, že vykradl banku.
Myslím, že nám všem je jasné, že i když je tady řečeno cokoli, tak je to řečeno s vědomím, že my jsme lidé a On je Bůh. A tak když ho někdo prosí, aby zakryl zločiny, tak nemůže počítat s tím, že to Pán Bůh udělá. A možná toho, co Pán Bůh neudělá je mnohem více.
Apoštol Jan ve svém listu píše o stejném konceptu. Čteme: „Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí.“ (1Jan 5,14) Takže limitem pro naše prosby jistě je Boží vůle a Boží charakter.
Jak to končilo v naší pohádce? Ta žena nakonec toužila vládnout nade vším, dokonce i nad rybkou. Tedy jinými slovy, ona se chtěla stát bohem. Pokud by Pán Bůh bez limitů udělal vše, o co si řekneme, tak by nás naše přirozenost tlačila do toho, abychom Jej ovládali a stali se bohem. A to by skončilo katastrofou.
Dovolte ještě jeden příklad, který nám to pomůže znázornit. Jako rodič někdy také řeknete, že byste pro své děti udělal cokoli. Ale je jasné, že pod slovem cokoli nemyslíte všechno. Když vás batole požádá o nůž nebo zápalky, tak nevyhovíte. Když vás požádá, abyste přes rušnou křižovatku prošli na červenou, tak také nevyhovíte. Dokonce, když vás požádá o čokoládu na večeři, tak nevyhovíte. Proč? Protože Vaše poznání je větší, než poznání dítěte. Vy víte, co je pro dítě dobré. Podobně musíme vidět i naši výsadu, prosit o cokoli. My jsme jako ty děti, zdaleka nerozumíme tomu, co je dobré, co je Boží vůli. Můžeme tedy prosit, ale prosme jako ty malé děti. Věřme, že On ví, co je nejlepší. I když máme pocit, že je to jasné, jsme jako malé děti, které nevidí, co vidí Pán Bůh. A když On na naše modlitby neodpovídá, tak má pro to velmi dobré důvody. On je Bůh!
2. Princip: Boží sláva
O co tedy máme prosit a o co ne? Existuje nějaká směrnice? Máme se tedy modlit o dobré počasí na nějakou akci? Nebo o to, abychom našli ztracenou věc? Nejsou to zbytečné hlouposti? Když se podíváme na ty verše, tak se tam často opakuje, že se máme modlit ve jménu Ježíše Krista. Jistě je velmi dobře, když to v té modlitbě i řekneme, nicméně tady jde více než o to, abychom přidali nějakou frázi. Tady jde o postoj srdce, se kterým k Pánu Bohu přistupujeme. Když je řeč, že se máme modlit v Ježíšově jménu, tak to znamená, že se modlíme jako ti, kdo jsou vykoupení krví Ježíše Krista a kdo jsou duchovně živí díky Jeho vzkříšení.
Kdykoli cokoli děláme v takovémto postoji, ukazujeme tedy na Ježíše a šíříme Jeho slávu. A věřím, že Pán Bůh rád odpovídá na prosby, které vycházejí z tohoto postoje, protože toto Mu dělá radost a šíří to Jeho slávu. Připomeňme si znovu ten verš ze čtrnácté kapitoly: „A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby byl Otec oslaven v Synu.“ (Jan 14,13) Tady to Ježíš říká jasně, naše modlitby jsou vyslyšeny, aby se šířila Boží sláva.
Boží sláva je tedy klíč k tomu, čím jsou motivovány Boží odpovědi na naše modlitby. Takže modlit se můžeme ve smyslu Pána Ježíše o cokoli, pokud z toho může vzejít Boží sláva. A tak když se modlíme o ztracené klíče a pak žasneme nad Boží dobrotou, že jsme je našli, tak se šíří Boží sláva a Pán Bůh rád slyší a odpovídá takové modlitby. Nicméně pokud se modlím, protože jsem lenivý hledat, tak se vlastně snažím Pánem Bohem manipulovat. Takže zjednodušeně řečeno můžeme říct, že tam, kde nám jde o Boží slávu, tak můžeme prosit o cokoli. Tam totiž víme, že Pán udělá to, co Mu přinese nejvíce slávy. Takže není žádná maličkost ani žádná příliš velká věc, o kterou bychom se nemohli ve jménu Ježíše modlit. Naopak, ty texty nás volají, abychom se pro Boží slávu modlili o cokoli, o vše. Máme to činit s důvěrou, že On, jako dobrý táta ví, co je nejlepší a také s důvěrou, že On má radost, když může na naše modlitby odpovídat.
3. Důsledek: Naše radost
Naše radost je důsledkem toho, když se modlíme o cokoli v touze, aby byl Pán Bůh oslaven. Četli jsme to: „Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná.“ (v.24)
Když se modlíme v touze po Boží slávě a když Pán Bůh na naše modlitby odpovídá, zažíváme plnost radosti. Znáte ty momenty? Třeba právě ty situace, kdy se modlíte o maličkosti a Pán Bůh vám to dá? To přináší obrovskou radost.
Na velikonoční neděli k nám měl přijet na bohoslužby a na oběd náš taťka. Bylo to 4 dny po pohřbu maminky. Před obědem volal, že nepřijede, že ztratil klíč od auta. Tak jsme ho na oběd přivezli a potom jsme šli hledat klíč k němu domů. Snad všichni jsme se modlili. Den před tím jsme asi 3 hodiny strávili u něj v lese a prošli poměrně velké území. Taťka měl podezření, že klíče ztratil tam. Tak jsme se všichni vydali do lesa a on opravdu v tom lese ten klíč našel. Víte, jaká byla naše radost! Víte, jak jsme Pánu Bohu děkovali! Víte, jak silné bylo, že uprostřed ztráty maminky jsme věděli, že Pán Bůh ví o našich ztrátách a že má kontrolu nade vším! Obdrželi jsme, díky této drobnosti, obrovské duchovní povzbuzení.
V té pohádce o zlaté rybce ta žena dostávala stále lepší a lepší věci. Ale byla stále více a více nespokojena. Neměla žádnou radost. Proč? Protože ji šlo jen o její slávu. Pokud se budete modlit bez touhy po Boží slávě, pak nezávisle na tom, zda Pán vaše modlitby odpoví nebo ne, budete stále více nešťastní a nespokojeni. Pořád vám bude něco chybět. Protože naše přirozené srdce se neuspokojí nikdy. Ono by chtělo být bohem. Ono by chtělo mít vše pod kontrolou. Ale toto nikdy nepřináší radostný život, ale život v nespokojenosti.
Ale když dojdete do bodu, kdy svůj život dáte Pánu Ježíši a budete žít s touhou, aby On rostl a vy abyste se menšili, pak vám půjde o Boží slávu. Takový život produkuje modlitby, které přispívají k Boží slávě a k naší plné radosti. Jsem přesvědčen, že je tady přímá úměra. Čím více nám jde o Boží slávu, tím více radosti dostáváme.
Milí přátelé, možná jste dnes ztrápení. Možná máte pocit, že Pán Bůh na vaše modlitby neodpovídá. Možná žijete s pocitem, že vám Pán Bůh něco dluží. Pokud je to tak, zvu vás k pokání. Vyznejme Pánu Bohu, že jsme příliš zahleděni do sebe. Vyznejme Mu, že potřebujeme více Jeho v nás. Poprosme Jej, aby nám pomohl usilovat o Jeho slávu. V tomto procesu duchovní obnovy nám může vrátit touhu modlit se s očekáváním Jeho slávy. V takových modlitbách najdeme úžasný zdroj radosti. Tu radost přeji sobě i vám!
