Zpráva lepší než výsledky voleb
Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma. V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, a u něho pět sloupořadí. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let.Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: "Chceš být zdráv?" Nemocný mu odpověděl: "Pane, nemám nikoho, kdo by mě odnesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mě předejde." Ježíš mu řekl: "Vstaň, vezmi lože své a choď!" A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.
Židé řekli tomu uzdravenému: "Je sobota, a proto nesmíš nosit lože." Odpověděl jim: "Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lože a choď!" Zeptali se ho: "Kdo byl ten člověk, který ti řekl: Vezmi je a choď?" Ale uzdravený nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se mu ztratil v zástupu, který tam byl.
Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: "Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!" Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil. A proto Židé začali Ježíš pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu. On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji." To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň. (Jan 5,1-18)
Nevím, jak jste byli spokojeni s výsledky voleb, ale já už jsem před volbami dal tomuto kázání název „Zpráva lepší než výsledky voleb“. Tento příběh totiž lidem přináší nesmírně důležité poselství o Ježíši. Chtěl bych zmínit 5 pravd o Ježíši.
1. Ježíš nás zná
Každý z nás, kdo tady dnes přišel, si sebou přináší různé věci, které tento týden prožíval. Někdo měl možná pokojný týden, u jiných to bylo naopak. Přiznám se vám, že tento týden se mi velmi těžce utišovala mysl. I ve chvíli kdy jsem měl ztišení nad Biblí nebo jsem se modlil, mi myšlenky odbíhaly k různým problémům, které v těchto dnech řeším. Možná to samé zažíváte teď na té dnešní bohoslužbě. Možná se nemůžete soustředit, protože vám myšlenky pořád někde utíkají. Možná si někdo nese nějaké trápení. Možná někdo zažívá ve svém nitru hanbu, protože udělal něco hodné zlého. Možná někdo cítí beznaděj, protože zase spadl do staré závislosti. Možná se někdo cítí zlomený, protože jeho blízcí si špatnými rozhodnutími ničí život.
Pro nás všechny je v tomto textu úžasná zpráva. Pán Ježíš přesně ví, co prožíváme. On nás dokonale zná. On ví, co potřebujeme.
V tom našem textu vidíme Ježíše, jak přichází k rybníku Bethesda, kde ležela spousta invalidů čekajících na uzdravení. A ten text nás upozorňuje, že Ježíš věděl, že tento člověk tam už je 38 let. Text nám více o tomto muži neříká. Z celého příběhu ale vidíme, že to, že Ježíš uzdraví tohoto člověka, není náhoda.
Přátelé, Ježíš zná každého z nás dokonale. Vše to, co si v sobě neseme, On dokonale zná. Dovolte, že připomenu ta krásná slova z Žalmu 139, kde David vyznává to, že Pán Bůh nás dokonale zná: „Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy. Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.“ (Žalm 139,2-4) Pán Ježíš nás dokonale zná.
2. Ježíš je milosrdný
Milí přátelé, ale ta dobrá zpráva nekončí tím, že nás Pán Bůh zná. Ta vskutku dobrá zpráva je v tom, že On je milosrdný. Někteří lidé vyrostli v tom, že Pán Bůh je nebeský policajt, který sleduje, jak moc hříchů děláme. To je velmi smutná představa Boha. On je mnohem větší. On s námi soucítí. Autor listu Židům píše: „Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.“ (Židům 4,15) Ježíš s námi soucítí. Ale nejen soucítí, On se smilovává. On podle své svrchované vůle stupuje do našich situací a zachraňuje nás, jako zachránil tohoto člověka.
To samozřejmě neznamená, že okamžitě vyřeší všechny naše problémy. Vždyť ten muž nemohl chodit už 38 let. A byli tam další, kteří toho dne uzdraveni nebyli. Ale tento příběh nám znovu ukazuje, že Boží vůli je, aby nám dal dobré dary už tady na tomto světě a v jejich plnosti potom na věčnosti. On je totiž milosrdný.
Ježíš se ochrnutého zeptal: „Chceš být zdráv?“ (v.6) Ochrnutý neříká ANO. Ochrnutý začíná vysvětlovat, že se nemůže dostat včas do rybníka, začíná vysvětlovat, že je sám a nemá pomocníka. Ježíš se nás dnes ptá, zda chceme zažít uzdravení našeho srdce. Co my na to? Umíme my říct, ano, Pane, uzdrav mne dnes. Uzdrav mne z mých hříchů, uzdrav mne z mých starostí, uzdrav mne z mého trápení, uzdrav mne z mé nevíry.
Nebo Mu zase začneme vysvětlovat, co nejde a proč to nejde. „Když já se tolik modlím, a ty neodpovídáš. Když oni dělají jednu chybu za druhou. Když ta závislost je tak velká. Když ta přitažlivost je nezvladatelná. Když ti politici jsou tak zkorumpovaní.“ Přestaňme Pána Ježíše unavovat řečmi o tom, jak to nejde nebo jak to nezvládáme, jak za to mohou ti druzí. Řekněme Mu, ano, potřebuji uzdravit mé srdce, ano potřebuji vyléčit z hříchu, ano potřebuji zachránit, ano, naše země potřebuje zachránit. Ano, je odpověď víry. Ten muž ovšem nevěděl, s kým má tu čest. My víme, řekněme ANO Ježíši.
3. Ježíš je mocný
Každý Ježíšův příklad uzdravení byl jistou demonstrací toho, že Ježíš má moc, která přesahuje moc běžného člověka. To, že má někdo moc, nemusí být dobrá zpráva. Toto kázání jsem psal v době, kdy jsem nevěděl, jak volby dopadnou. Nechci, aby měli v naší zemi moc lidé, kteří mají zvlášť křivý charakter nebo hloupé plány s naší zemí. Víme, jaké to bylo, když měli moc komunisté. I mí příbuzní to velmi osobně pocítili na své kůži.
Nicméně, Ježíš není sebestředný zneužívač moci. Už jsme řekli, že je milosrdný. On svoji moc použil k uzdravení toho chromého. On svoji moc použil k tomu, aby vstal z mrtvých. On svojí moc použije, aby i nás jednoho dne vzkřísil k věčnému životu. Nicméně, On tu moc využije také, aby zajistil věčnou spravedlnost. Tedy to, že Ježíš má moc je velmi dobrá zpráva pro ty, kdo z Ježíšovy milosrdné ruky přijali Boží odpuštění, které nám Ježíš nabídl díky vítězství na kříži. Pokud věřím, že Ježíš byl potrestán za můj hřích, pak jsem v Božích očích spravedlivý. Boží moc je pro mne zárukou dobré věčnosti. Pokud jsem svůj hřích Pánu Bohu nepřinesl, potkám se s mocí Ježíše v den soudu. A pak je čeho se bát.
Pro nás věřící je vědomí Ježíšovy moci velmi dobrá zpráva. Do těch našich trápení, nejistot a strachů zaznívá, že není nic, na co by Ježíšova moc nestačila. Náš Bůh je mocný. On je všemohoucí. Proto to naši předkové vložili do slov apoštolského vyznání, kde vyznáváme, že věříme v Boha Otce všemohoucího!
Náš Pán je mocný. Nad každou situací v našich životech. Nad každou situací v naší zemi. Nemusíme se bát! Máme na své straně mocného Pána!
4. Ježíš má cíl
Milí přátelé, ten příběh ukazuje, že Ježíš přesně věděl, co dělá. Řekl chromému: „Vstaň, vezmi lože své a choď!“ (v.8) A potom se Ježíš velmi rychle ztratil. Odešel tak rychle, že ten uzdravený ani nevěděl, kdo ho uzdravil. Když se později toho uzdraveného Židé ptali, kdo jej uzdravil, nevěděl.
Nicméně, Ježíš měl svůj cíl. Jan zapsal: „Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: "Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!"“ (v.14) Ježíšův cíl není to, abychom se dočasně zbavili nějakého problému. Ježíšův cíl je, abychom žili v Boží blízkosti. Proto Ježíš volá člověka k životu ve svatosti. On nás chce svaté, svobodné, nespoutané hříchem. Jeho cílem je, abychom zápasili s hříchem a radovali se z odpuštění, které nám vydobyl.
Jeho cílem není, aby uzdravil naše nohy, aby nás zbavil otravných spolupracovníků nebo destruktivní závislosti. Jeho cílem je, abychom nežili sami sobě, ale Jemu, který ten cíl zajistil tím, že za nás zemřel a vstal z mrtvých. Ježíš měl cíl, když si vybral jednoho chromého a uzdravil jej. Ježíš měl cíl, když na kříži říkal: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ (Lukáš 23,46) Ježíš má cíl, když tebe a mne dnes volá, abychom více nehřešili a drželi se Jej vírou.
5. Ježíš je Bůh
Celý příběh graduje tou epizodou, kterou Jan startuje nenápadnou větou: „Toho dne však byla sobota.“ (v.9) Hned další verš popisuje situaci, kdy Židé kárají uzdraveného, že nosí svoje lehátko. Ve dni odpočinku bylo zakázáno nosit jakékoli věci. A potom se dovídají, že za vše může Ježíš, který si dovolil někoho v den odpočinku uzdravit.
Je neuvěřitelné, jak se nábožní lidé mohou nechat zotročit zákonem a pravidly. Může to jít až tak daleko, že vyprázdní samou podstatu evangelia. Je to pro nás velké varování, abychom se takto nechovali my.
Ježíš i tady má svůj cíl. Není náhoda, že uzdravil v sobotu. Poslechněme si znovu konec tohoto příběhu: „On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji." To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň.“ (v.17-18)
Ježíš prokázal svoji moc a uzdravil toho muže v sobotu, aby on mohl změnit svůj život a aby ostatní včetně mne a tebe uvěřili, že On je Bůh.
Dnes tady sedíme a přemýšlíme nad tím příběhem, abychom vírou znovu viděli, jakého Boha máme. A to je ta lepší zpráva než jakákoli zpráva z voleb. To je ta nejlepší zpráva. To je evangelium.
Pokud věříš, že Ježíš Kristus je Božím Synem, pak poselství tohoto příběhu o tom, že Ježíš tě zná, že je milosrdný, že mám moc a že naplňuje svůj cíl je pro tebe obrovskou radostí a nadějí. Jan to vše zapsal, abychom se s takovým Ježíšem setkali, abychom Mu uvěřili a měli věčný život. Na konci jeho listu čteme: „Tato (znamení) však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.“ (Jan 20,31)
Kéž bychom se radovali z života, který můžeme žít v důvěře v Ježíše Krista, Božího Syna.
