Duchovní růst 2 – Stálá obrana
Audio záznam naleznete zde.
Toto kázání je součástí
série Duchovní růst.
Kázání "Duchovní růst 1 - Blízkost s Bohem" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 3 - Služba po vzoru Kristově" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 4 - Budování zdravých vztahů" naleznete zde.
Už
je tomu mnoho týdnů, co jsem měl kázání na téma Blízkost s Bohem. Tehdy
jsem říkal, že jde o první ze série kázání nazvaných Duchovní růst. Duchovní
růst je jeden ze základních úkolů církve, tedy každého z nás. Když jsme
hovořili o blízkosti s Bohem, tak jsme si připomněli, že nám k tomu Pán Bůh dal
tři základní nástroje: Boží slovo, modlitbu a společenství. Dnes chceme hovořit
o druhé oblastí a tou je "Stálá obrana". Myslíme tím, že musíme být
stále pozorní a nedovolit hříchu, aby nás ovládal.
Je celá spousta nejrůznějších
textů, které bychom mohli vybrat, ale nakonec jsem se rozhodl pro text z
Efezským 4:22-32
"Odložte dřívější způsob
života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, obnovte se duchovním
smýšlením, oblecte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a
svatosti pravdy. Proto zanechte lži a mluvte pravdu každý se svým
bližním', vždyť jste údy téhož těla. 'Hněváte-li se, nehřešte.' Nenechte nad
svým hněvem zapadnout slunce a nedopřejte místa ďáblu. Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k
pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými. Z vašich úst ať nevyjde
ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a
tak posluchačům přineslo milost. A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož
pečeť nesete pro den vykoupení. Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba,
hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost; buďte k sobě navzájem laskaví,
milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám."
Ten text ve svém centru říká:
"Nedopřejte místa ďáblu."
(v.27). Ale jak to udělat? Jak žít, aby ďábel nevítězil? Před třemi týdny jsme
o tom částečně také hovořili na prvních bohoslužbách. Připomínali jsme si
slova apoštola Pavla, který říká: "Nyní
však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši."
(Římanům 8:1) To je to zásadní, co si musíme pamatovat. Pokud patříme Kristu,
je nám odpuštěno. Ale Boží slovo nás vyzývá, abychom usilovali o svátost. To
znamená, že jako Boží děti, toužíme žít tak, jak to chce On, toužíme vzdorovat
hříchu. V té citované osmé kapitole Pavel říká, že toho můžeme dosáhnout tím,
že se nebudeme zaměřovat v prvé řadě na naše zápasy s hříchem, ale zaměříme se
na Boha.
Přesto všechno jsou zde některé
konkrétní kroky, jak se chránit před hříchem, jak žít ve stále obraně. Dovolte,
že zmíním čtyři takové kroky a když trochu zmrzačím češtinu, tak budou všechny
začínat písmenem p. Jsou to "poznání, pokání, přestání a prevence."
1.krok: Poznání
Jestliže toužíte žít ve stále
obraně před hříchem, musíte vědět, co je hřích. Ale člověk musí ještě víc, musí
ten hřích odhalit ve svém životě.
Před nedávnem jsem dostal jednu fakturu, kde bylo
fakturováno úplně něco jiného, než za co jsme měli platit. Dotyčný mi
vysvětloval, že touto "drobnou" úpravou ušetříme 19%, protože
nebudeme muset platit DPH. Nemohl pochopit, že jsem to odmítl. Neviděl, co je
na tom špatného. Přitom to byl jasný podvod.
V praxi
hrozí asi dvě základní nebezpečí. Tím prvním je, že člověk neví, co je hříchem.
Poznání hříchu přichází s poznáním Božího slova. Vždy mne těší, když vidím, jak
lidé, kteří uvěřili postupně odhalují oblasti, kde se musí změnit. Poznávají,
že musí změnit něco ve vztazích s lidmi, poznávají, že musí změnit něco ve svém
podnikání, poznávají, že musí změnit způsob, jakým tráví neděli. To je vždy
radostné. Aby se to ale mohlo dít, musí člověk poznávat Boží slovo, Boží vůli
pro svůj život.
To druhé nebezpečí je mnohem
horší. Spočívá v tom, že jsme slepí k hříchu. Prostě si ani neuvědomujeme, že
to, co děláme, je špatné. A to se stává každému věřícímu člověku. Stává se, že
si nevšimneme, že něco v našem chování není v pořádku. Nevšimneme si, že
se dopouštíme hříchu. Dokonce to jde až tak daleko, že se o tom hříchu může
mluvit v kázání a nás to netrkne. Dokonce si někdy všimneme toho hříchu u druhých,
ale u sebe ho nevidíme.
Pokud toužíme po stále obraně
před hříchem, musíme jej v první řadě u sebe (ne u druhých) rozpoznat. A tady
je moje výzva, modleme se, aby nám Bůh ukazoval náš hřích. Je to nesmírně
důležité. Je to náročná modlitba, ale je to modlitba nezbytná pro toho, kdo
uznává Boží autoritu nad tu svoji.
Tuto modlitbu se modlil třeba i žalmista David: "Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej
mě, ty znáš můj neklid, hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě
věčnosti mě veď!" (Žalm 139:23-24)
2.krok:
Pokání
Po poznání hříchu musí následovat pokání. Pokání je
vyznání hříchu a prosba o odpuštění. Pokud člověk rozpozná svůj hřích a nechce
činit pokání, pak se obrací k Bohu zády a odchází od Něj. A to je ta nejhorší
tragédie. Pán Bůh podobný případ popisuje v knize zjevení a říká: "Dal jsem jí čas k pokání, ale ona se nechce
odvrátit od svého smilstva." (Zjev. 2:21)
Pokud
chcete žít ve stále obraně před hříchem, potřebujete vždy po poznání hříchu
přijít za Ježíšem s pokáním. Potřebujeme pojmenovat náš hřích, poprosit za
odpuštění. Ano, je nám hanba, ale právě i ta hanba nám někdy pomůže v boji s
hříchem. Každopádně pamatujme, že Boží milost je úžasná a Bůh odpouští.
Připomínejme si tedy to známé zaslíbení: "Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám
hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti." (1.Jan 1:9)
A zase mám pro vás výzvu, vyznávejte své hříchy co
nejkonkrétněji. Neskončeme u modlitby typu "Pane odpusť mi moje
hříchy." To je dobrý začátek, ale pokračujme a buďme konkrétní.
3.krok:
Přestání
Modlitbu pokání by
měla následovat modlitba o sílu přestat a nehřešit více. Ježíš tyto dvě
věci dává dohromady. Říká, že se odpouštějí hříchy a potom dává výzvu: Jdi a
nehřeš více. Při zpovědi nejprve vyznáváme své hříchy a potom slibujeme, že
nebudeme chtít svévolně hřešit. Nejde činit pokání s tím, že pořád budu žít
stejně.
Připomíná se mi nejeden pastorační rozhovor, kdy si
člověk uvědomoval, že to, co dělá je hříšné, dokonce říkal, že prosí Boha o odpuštění,
ale přesto nechtěl nic měnit. Boží slovo říká, že takový člověk nemůže počítat
s odpuštěním hříchů. (Židům 10:26)
Pokud se chceme hříchu
bránit, tak musíme usilovat o to, abychom s ním přestali. Ten náš přečtený text
hovoří hlavně o tom. Čteme: "Proto zanechte lži a 'mluvte
pravdu každý se svým bližním' ... a kdo kradl, ať už nekrade ... z vašich
úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo ... ať je vám vzdálena všechna tvrdost,
zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost ... buďte k sobě
navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu
odpustil vám."
(v.25-32).
Ono se velmi lehce řekne přestat, ale zdaleka ne vždy
je to tak samozřejmé. A zase musíme jasně říct, že je to Boží milost, když jsme
od nějakého hříchu osvobozeni. S některými hříchy jde skončit jednou pro vždy a
není to těžké. Ale když se třeba dostaneme do oblasti závislostí nebo našeho charakteru,
tak to může být běh na dlouhou trať. Nicméně si buďme jisti, že v tom s námi
stojí Pán. My sami přestat nedokážeme. Ale On se svou svatou mocí v nás působí.
Přesto vše jsme odpovědni za to, abychom i my udělali
vše pro to, abychom přestali. A přestože ten problém je v našem srdci, tak
můžeme omezit to, co vidí naše oči, co slyší naše uši, čeho se dotýkají naše
ruce. A tak se můžeme chránit pokušení. Každý z nás je zodpovědný za to, na co
se dívá, co čte a s kým se schází. Pokud chceme mít stálou obranu před hříchem,
musíme vést zápas o to, abychom s nim skoncovali.
4. krok:
Prevence
To je to čtvrté a poslední
"p" pro ty, kdo touží žít ve stále obraně před hříchem. Dneska všude
slyšíte, že důležitá a zásadní je prevence. Vládá vydává spoustu peněz na
prevenci, protože zjišťuje, že je levnější varovat před problémy, než ty
problémy řešit. Dá se říct, že i toto je biblický princip. Na začátku kázání jsme
citoval osmou kapitolu listu Římanům. Pavel tam odkrývá, že jedna ze zásad
duchovního boje je ta, že se nesoustředím na ten zápas s hříchem, ale
soustředím se na vítěze – na Ježíše Krista. Není lepší prevence před hříchem.
Není lepší cesta, jak mít stálou obranu.
Na počítači mi někdy naskočí
takové hlášení: "Váš počítač může být ohrožen, aktualizujte svůj
antivirový program." Pokud nejsem připojen ke zdroji těch antivirových
aktualizací, tak mi hrozí nebezpečí, že můj počítač bude nějakým virem přemožen.
Ale pokud jsem připojen, téměř o nic se nemusím starat. Stejné je to v
duchovním životě. Pokud se soustředím na Vítěze, na Ježíše Krista, na to co pro
mne udělal, pokud Jej chválím, pokud Ho prosím, aby vedl můj život, tak On
opravdu stojí v našem životě na stráži. Pokud ale můj vztah je zastaralý,
neaktualizovaný, tak je nebezpečí, že už nejsem chráněn. A možná si ani
nevšimnu, že mi tam bliká alarm s výzvou po nápravě.
Milí bratři a sestry, významným krokem k duchovnímu růstu je to, že v našem duchovním životě funguje stálá obrana proti hříchu. V té nám mohou pomoci 4P. Potřebujeme poznat hřích, potřebujeme z něj činit pokání, potřebujeme přestat s hříchem a potřebujme prevenci – blízkost s Bohem. Při tom všem neustále pamatujme, že "Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe." (2.Tim. 2:13) Kéž nám Pán dá sílu k vítězství v Jeho jménu.
Toto kázání je součástí
série Duchovní růst.
Kázání "Duchovní růst 1 - Blízkost s Bohem" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 3 - Služba po vzoru Kristově" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 4 - Budování zdravých vztahů" naleznete zde.
Audio záznam naleznete zde.