Duchovní růst 1 – Blízkost s Bohem
Toto kázání je součástí série Duchovní růst.
Kázání "Duchovní růst 2 - Stálá obrana" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 3 - Služba po vzoru Kristově" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 4 - Budování zdravých vztahů" naleznete zde.
Drazí
bratři a sestry, přátelé. Presbyterstvo našeho sboru v loňském roce na
základě studia Božího slova definovalo 4 základní úkoly, jež jsou církvi, tedy
konkrétně našemu sboru, svěřeny. Bez pořadí priorit tedy máme:
1.
Duchovně růst
2.
Oslavit Krista
3.
Vzájemně si sloužit
4.
Šířit evangelium
Je nám
jasné, že se tyto úkoly vzájemně překrývají. Přesto věříme, že nám jejich
definování může pomoci lépe uvádět do života sboru Boží vůli.
V následujících kázáních se chci podívat na tu první oblast, na oblast
duchovního růstu. Při svém studiu Bible jsme duchovní růst rozdělili do 5
oblastí nad kterými se v pěti kázáních chci s Vámi zamyslet. Tou
první oblastí je blízkost s Bohem. Milí shromáždění, pokud věříte Bohu,
pokud Ho chcete následovat, tak určitě toužíte po tom, abyste Mu byli blíže.
Pokud po tom netoužíte, tak Ho neznáte a abych pravdu řekl mám obavy o to, zda
Bohu opravdu věříte a jste na cestě do nebe. A pokud si nejste jisti, tak
prosím, hledejte pomoc. Přijďte za mnou nebo za jiným křesťanem a modlete se o
záchranu. Pokud Mu patříme, tak si chceme dát otázku, co mohu udělat, abych byl
Bohu blíže. Hledejme odpověď v dnešním textu.
Hospodin je blízko všem, kteří
volají k Němu, všem, kdo Ho volají opravdově. (Žalm 145:18)
Co je
to blízkost? Je to velmi relativní pojem. Někdo by dnes možná souhlasil
s tvrzením, že léto už je blízko. Jiný by nesouhlasil s tvrzení, že
konec bohoslužeb je blízko. Takže blízkost je neměřitelná, ale blízkost je
porovnatelná. Můžeme říci, že za pět minut budeme blíže konci bohoslužeb, než
jsme teď. Podle stejných měřítek nemůžeme měřit jestli Honza je blíže Bohu než
Alena, ale můžeme se zamyslet, zda jsem sami Bohu blíže než před rokem. A
duchovním růstem se rozumí přibližování se ke Kristu.
I zde
vidíme jisté napětí, tak časté v biblické mluvě. Bůh je všudy přítomný,
takže je vždycky blízko každého. Ale tady jde o jinou blízkost. Je to jako
v manželství. Můžete ležet ve stejné posteli a zrovna nezažíváte blízkost.
Jak se projevuje blízkost v manželství? Projevuje se snižováním počtů
konfliktů, neshod, zklamání, projevuje se naopak aktivním vzájemným naplňováním
potřeb. Podobné je to ve vztahu s Bohem. Čím blíže Bohu jsme, tím méně Jej
zraňujeme, tím více Jej posloucháme, tím více prostoru Mu v životě dáváme.
Dovolte,
že zmíním 3 základní Bohem dané nástroje, které nám pomáhají přibližovat se
k Bohu.
1.nástroj: Modlitba
Jak to
říká ten náš text? „Hospodin je blízko všem, kteří volají k Němu.“
Tento verš říká, že Bůh nám bude blízko, když s Ním budeme komunikovat,
když se budeme modlit. Modlitba je naše volání k Bohu, kdy Mu
v důvěře předkládáme vše, co máme na srdci. Zmíním tady dva rozměry osobní
modlitby.
Plánovaná
modlitba: Když
se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému
Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. (Matouš
6:6) Ježíš tady popisuje, že je důležité, oddělit si čas a prostor pro
modlitbu. Potřebujeme takový zvyk či rituál, kdy se ztišíme k modlitbě.
Každý křesťan ho potřebuje. Ježíš ho měl. Co to v praxi znamená? Že
alespoň jednou denně potřebuji pravidelný čas, kdy se sám ztiším
k modlitbě. Osobně si myslím, že nejlepším zvykem je ráno. Taková modlitba
by měla obsahovat díky a chvály našemu Pánu za to, že nás spasil, zachránil pro
věčnost a vykoupil z hříchu. Ale je zde samozřejmě prostor také pro
prosby. Osobně doporučuji udělat si i kartičku s konkrétními jmény či
tématy a modlit se za ně. Můžete si udělat modlitební kalendář. Na každý den
týdne si napište jméno někoho jiného. Toto je organizovaná modlitba
v tichu našeho pokojíčku.
Spontánní
modlitba: „Neustále
se modlete.“ (1Tes. 5:17) Pokud má tady Pavel na mysli stejnou modlitbu
jako Ježíš, tak by to znamenalo, že bychom nesměli opouštět svůj pokojík. Ale
myslím, že Pavel tady má na mysli něco jiného. Jde mu o to, abychom byli
neustále v kontaktu s Bohem. Dovolte že to uvedu krátkou ilustrací.
Předpokládám, že Vám stejně jako mně vadí, když lidé zneužívají Boží jméno.
Velmi často slyšíme slovo: „Ježíši!“ či „Ježíši Kriste!“ a to od lidí, kteří
s vírou nemají moc společného. Proč zrovna Boží jméno? Protože kdysi lidé
při jakékoli příležitosti opravdu vzývali Boží jméno, prosili o ochranu atd.
Byly to modlitby. To, co dnes zbylo, jsou prázdné fráze, které urážejí
Hospodina.
Dám vám
jednu radu. Kdykoli uslyšíte, jak někdo něco takového řekne, tak se za toho
člověka pomodlete, aby mu náš Pán dal milost a on Jej mohl poznat. A přesně
tohle je spontánní modlitba. Jde o to, že budeme myslet na Boha a spontánně se
k Němu obracet. Když nás předjíždí houkající sanitka, modleme se o
nemocného či zraněného, který v ní jede. Když ve frontě u pokladny vidíme
nervního zákazníka, modleme se za něj i za tu pokladní. Prostě obracejme se
k Pánu v různých situacích.
Dovolte
ještě jednu poznámku k modlitbě. Využijte k modlitbě různé příležitosti.
Například když často sami jezdíte autem či jiným prostředkem. Mluvte
s Bohem. Mluvte o Něm, o sobě, o životě. Modlete se za svou rodinu, za náš
sbor. Uvidíte, jak vás to přiblíží k Bohu.
2.nástroj: Boží slovo
Připomeňme
si znovu, co říká ten náš text? „Hospodin je blízko všem, kteří volají
k Němu.“ Ale kdo je Bůh? Jaký je? Jaký má plán? Co po nás chce? To vše
se dovídáme z Božího slova, z Bible. Pokud je tedy Bůh autoritou
našeho života, tak toužíme po blízkosti s Ním. Pokud toužíme po blízkosti
s Ním, tak bude hledat informace o tom, co Mu působí radost. Ty informace
máme v Bibli, o které jsme nesvědčeni, že je dokonalým Božím slovem.
Přesto
se my jako křesťané nelišíme od ostatních pouze tím, jaké jsou naše činy. Jde o
to, co milujeme, v čem nacházíme zalíbení, co je pro nás dobré. A
v tom nás formuje Boží slovo. A proto bychom měli být taženi k lásce
k Božímu slovu. V Žalmech nacházíme spoustu nádherných výroků o
Písmu. Hned první slova knihy žalmů znějí: „Blaze muži, který se neřídí
radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači,
nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci.“
(Žalm 1:1-2) Co jsme si oblíbili my? Kde čerpáme rady do života? Pokud se
chceme přiblížit k Bohu, potřebujeme se více dívat do Bible.
Jak?
Asi to už to nepůjde v řadě na pokladnu nebo při řízení auta. I když už
existují i Bible na CD nebo Bible v mobilu. Znovu potřebujeme mít plán. Je
důležité mít nějaký řád a systém ve čtení Bible. Plán, že když mi vyjde čas,
tak si něco přečtu, nikdy nefunguje. Proč? Protože čas budete mít málokdy a
když už náhodně otevřete Bibli, tak hrozí nebezpečí, že skončíte třeba u
proroků, kteří jsou v okolí poloviny Bible a když si tam přečtete nějaké
dva verš bez kontextu, tak je velmi pravděpodobné, že vás to moc duchovně
neosvěží. A proto je důležitý řád a plán. Co znamená řád je jasné. Někdo si čte
ráno než jde do práce či do školy, někdo večer. Nebudu to teď rozebírat, ale je
důležité mít vyhrazený čas. A co se týká plánů, tak je samozřejmě mnoho
možností. Můžeme číst prostě nějakou Biblickou knihu, třeba kapitolku denně
nebo můžeme využít nějaké pomůcky, jako rozpisy pro čtení Bible, tzv. Čtení na
každý den, nebo jinou literaturu, která nás vede ve čtení a studiu Bible.
Udělejme
si tady čas, čtěme Bibli a zažívejme tu radost, kterou zažíval i král David,
který řekl: „Jak lahodnou chuť má, co ty říkáš! Sladší než med je to pro má
ústa.“ (Žalm 199:103)
3.nástroj: Společenství
„Mějme
zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.
Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale
napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.“ (Židům
10:24-25) Tím třetím a posledním nástrojem je společenství věřících. O sboru a
o společenství jsme hovořili v průběhu včera ukončeného sborového pobytu.
Z úst pastora Hinrichse jsme toho slyšeli opravdu hodně.
Apoštol
Pavel dává jasný příklad, jak je to společenství důležité, když říká, že my
všichni jsme údy jednoho těla a musíme být spolu. Nemůžeme existovat samostatně.
Občas se mne lidé zeptají: „Takže když nechodím do kostela, tak nepůjdu do
nebe?“ Já se snažím ukázat, že tady nejde o kostel, ale o poslušnost Bohu. Když
jsem Mu uvěřil, tak budu chtít to, co On říká. A On říká, že nemáme zanedbávat
společná shromáždění. Moji touhou bude poslouchat Ježíše ve všem a v této
poslušnosti najdu své štěstí a svou radost.
Víte,
když mluvím o sboru nebo společenství, tak nemám namysli to, že tady máme
v neděli bohoslužby. Myslíte si, že tím Ježíše uspokojíme? Myslíte si, že
On se tady na nás dívá a je blahem bez sebe, že jsme se sešli, že jsme se hezky
oblékli, že se na bohoslužbách nic nepopletlo, že tu jsme sami slušní lidé?
Sbor je mnohem víc. Sbor musí být organismus, kde se lidé navzájem mají rádi a
kde každý článek funguje tak, jak mu Pán řekl. A myslím, že se Pán u nikoho
nespokojil s tím, že řekl, tak ty máš za úkol pouze chodit na bohoslužby.
Nám musí záležet jeden na druhém. Potřebujeme si vzájemně sloužit.
Na
základě Božího slova jsem přesvědčen, že takového společenství nikdy nedocílíme,
pokud jediné setkání, na které chodíme, jsou bohoslužby. Chtěl bych vás tedy
povzbudit, abychom se účastnili alespoň dvou nějakých setkání týdně. Může to
být navíc nějaké skupinka, může to být biblická hodina. Může to být jakékoli
setkání. Každopádně, pokud chceme růst, pak musíme být s dalšími křesťany,
musíme jím sloužit a musíme jím dovolit, aby oni sloužili nám.
Dnes
jsme mluvili o tom, že důležitým aspektem duchovního růstu je blízkost
s Bohem. Tuto blízkost s Bohem můžeme pěstovat tím, že usilujme o
živý modlitební život, čerpáme z Božího slova a jsme aktivně zapojeni do
společenství sboru.
Dovolte,
že znovu připomenu ten dnešní verš: „Hospodin je blízko všem, kteří volají k
Němu, všem, kdo Ho volají opravdově.“ Naše modlitby, čtení Božího slova a
život ve sboru musí být „opravdové.“ Ono to totiž může být jen hrané a falešné.
Může to být jen taková přetvářka před lidmi. Žijeme svou víru opravdově?
Přináší nám to radost? Víte, ono to není lehké. Naopak je to dřina. Jsou to
sice základní věci, ale i tak je to dřina. Ale nejsme sami. Ježíš nás posiluje
a On nám také odpouští naše pády. Doufám, že si své nedokonalosti i ve vašem
pěstování blízkého stahu uvědomujete. Vyznejme Mu je teď a poprosme o novu sílu
k následování Krista.
Audio záznam naleznete zde.
Toto kázání je součástí série Duchovní růst.
Kázání "Duchovní růst 2 - Stálá obrana" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 3 - Služba po vzoru Kristově" naleznete zde.
Kázání "Duchovní růst 4 - Budování zdravých vztahů" naleznete zde.