Michal Klus - Je psáno...

Dobrý den paní Jarmilo,
docela si dokážu představit, co prožíváte. Myslím, že nic nebolí rodiče více, než vidět vlastní děti, které se otáčejí k Bohu zády. Přál bych si mít kouzelný recept, ale ten není. Svoji radu bych shrnul do tří bodů:
1. Sama usilujte být co nejblíže Pánu Ježíši Kristu. Čím více bude sám Pán Ježíš proměňovat váš život, tím silnější bude Vaše svědectví života a tím jasněji budete také vidět vedení Duchem svatým, kdy mluvit, kdy mlčet, apod. Takže povzbuzuji k aktivnímu zápasu o zbožnost a to především čtením Božího slova, modlitbou, účastí na společenství a vydáváním svědectví o Ježíši Kristu!
2. Nepřestaňte ji mít ráda, i když Vás tato láska bude bolet, když vidíte, že jde špatnou cestou. Zahrňte ji svoji láskou.
3. Nepřestaňte se za ni modlit a najděte si další přátelé, kteří se za ni budou modlit s Vámi.
Přeji Vám hodně síly a Boží milosti v zápasu o vlastní dceru!
Pán Vám žehnej!
Michal

Myslím, že modlitby Pán slyší.
(Někdy se projeví až 15 let po smrti osoby, která se upřímně modlila.)
S tím souvisí i druhá myšlenka - dcerka je dospělá, samostatná. Možná se jednou vrátí ke kořenům a sama zjistí, co jí celou dobu scházelo. Pak ji vzpomínky na její mamku můžou být velkým vodítkem, jak se chovat ke svým bližním, vnukům,..
Nedávno jsem potkal členy rodiny, u kterých se duchovní život obnovil 15 let po smrti jejich babičky, která se za ně modlila. ;-)

Rozhodně souhlasím s pastorem Klusem. Mockrát děkuji za možnost tohoto fóra. Po dlouhé době konečně máme ve SCEAV nějaké křesťanské fórum, které funguje (lidé na něj chodí). : )

Dobrý večer Michale,
velice vám děkuji za vaši práci pro nás a čas, který nám všem věnujete. Děkuji i za tuto moudrou odpověď k otázce utečenců, která pomohla i mě osobně upokojit mou obavami zjitřenou mysl. Mám děti a tak pochopitelně jako máma nezůstávám netečná k čemukoliv, co by mohlo ohrozit jejich budoucnost. Také od svých příbuzných často slyším jen předpovědi plné strachu, které ventilují bohužel i před synem a ten se tím pak velice trápí. O to více děkuji Pánu Bohu za vás a vaše upokojivá slova. I za sebe musím potvrdit, že velmi často všichni zapomínáme na slova naše Pána a Spasitele Ježíše Krista... Vy, Michale, ale díky Bohu ne a to je moc dobře.
Vzpomínám na vás v modlitbách a vyprošuji Boží požehnání vám i celé vaší rodině,
Anežka.

Díky za milá slova.

Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, jaký je na základě Božího slova Váš názor na držení zbraně za účelem obrany sebe, rodiny a majetku. Já si osobně nemyslím, že křesťan = pacifista. Pokud by mou rodinu měl někdo ohrožovat na životě, myslím, že použití zbraně je oprávněné, i když může zabít. Vždyť i Ježíš mluví v Luk22:36 o měči. Petr ho tasil když Ježíše přišli zatknout. A starý zákon je bojů plný - dokonce ne jen defenzivních. Jde mi pouze o obranné použití.
Děkuji Petr.

Dobrý den,
když to vezmu velmi obecně, tak držení zbraně Bible nikde nezakazuje. A jak jste zmínil, Ježíšova slova o meči ukazují, že vlastnění meče může být někdy potřebné. Starý zákon ukazuje na situace, kdy se někdo brání se zbraní v ruce a pokud je obrana přiměřená, je nevinen. Pokud není obrana přiměřená, je vinen. Takže, když to shrnu, zásadní je moudrost, kterou jednotlivec má mít, aby dobře vyhodnotil, kdy zbraň potřebuje vlastnit a kdy je jí třeba i použít. Je to také otázka motivů. Co ovládá mé srdce? Je to strach, který je v kontrastu k důvěře Bohu? Jsem člověkem agresivním a mstivým, mám zlost? Nebo žiji v prostředí, kde mi hrozí významné nebezpečí a já chci chránit rodinu? To všechno je třeba zvážit. Já zbraň nevlastním a nemám pocit, že bych ji v českém kontextu potřeboval. Tím nechci říci, že se nemůžu stát oběti násilného trestného činu. Ale žiji v pokojné zemi, kde fungují bezpečnostní složky (samozřejmě nic není dokonalé).
Přeji mnoho radosti v životě dle Božího slova!
Michal

Dobrý večer, jaký je váš názor na velebení až uctívání Panny Marie katolíky? Je jejich vztah k ní a potažmo i jednotlivým svatým v pořádku? Je jejich přístup k Panně Marii a svatým (coby prostředníkům a přímluvcům u Boha Otce) v souladu s Biblí? Myslím si, že rozhodně ne a jakožto evangelička mívám ohledně toho (stejně jako kolem tématu Papeže)s katolíky spory. Děkuji za váš názor a přeji klidný večer.

Dobrý den Zito,
velebit a uctívat máme dle Bible jen Boha - viz první přikázání. Vážit si a mít za příklad samozřejmě můžeme mít i další hrdiny víry. Z tohoto důvodu se ani já s tímto učením katolické církve nemohu ztotožnit.

Dobrý den, chtěla bych se vás zeptat, jestli Bůh je dobrý a tvoří jen vše dobré /nic zlého, protože zlé věci jsou od Satana/, nebo tvoří Bůh naprosto všechno, čili i zlo. Ptám se proto, že často slyším, že lidi Bohu "ubližují" tím, že mu přisuzují, že zapřičiňuje v našem životě i ty špatné věci, přitom je to vinna ďábla. Ale v Izajášovi 45:7 Bůh sám o sobě říká, že vytváří světlo a tvoří tmu, působí pokoj a tvoří zlo...koná všechny tyto věci.
Stejně tak Jób reaguje na zkoušku slovy, že máme od Hospodina přijímat nejen ty dobré, ale i zlé věci. Nepřehlíží někdy novodobí kazatelé to, že Bůh koná v našich životech jak dobré, tak i to zlé? Ale současně je pravda, že v NZ Ježíš mluví a jedná tak, jakoby zlo a nemoci byly jednoznačně dílem Satanovým, kterým zlo utlačuje a trápí lidi. Ježíš na to reaguje uzdravováním a osvobozováním. Jak to tedy je?

Dobrý den,
myslím, že jste dobře vystihla to napětí, které v této oblasti je. Mohli bychom si vzít příklad samotného Pána Ježíše Krista. Byla jeho smrt Božím plánem? Určitě ano! Byla jeho smrt zlem? Každá smrt je určitě zlem! Bůh vše směřuje k věčnosti, kde už nebude smrt. Takže zlo a hřích určitě přišly do světa jako opozice vůči Bohu. Nicméně Bůh ve světě, kde je hřích, si dokáže k dobru použít i to, co ďáble plánuje ke zlému. Ďábel chce zničit Krista, ale důsledkem je Kristova vykupitelská smrt. Takže, když to shrnu a zopakuji, ďábel je autorem každého hříchu a každého zlého činu. Ale Bůh si dokáže použít i toto zlo k tomu, aby dosáhl svého dobrého záměru.

Michal

Dobry den, rad bych se Vas zeptal na Vas nazor na kurzy Alfa. Sam jsem se jich jako sluzebnik ucastnil, nicmene, jsou tam veci, ktere mi nesedi. Na prvni pohled mozna nezretelne, ale kdyz to promyslim vice, davam za pravdu nazoru, ze se jedna castecne o nekonfrontacni evangelizaci. Mame preci jit za Bohem proto, ze jsme zhrozeni ze sveho hrichu, ktery nenavidime a proto, ze jedine diky Jeho milosti muzeme byt ospravedlneni. Na alfach ale opakovane vidim, ze lide prijdou do cirkve, protoze tam jsou fajn lide, radost,... Ano, je to tam a ma to tam byt, ale to podle me nesmi byt motiv pro prijeti Jezise jako sveho pana, ale dusledek. Zaroven v nekterych castech alfy, o vikendu, se upozornuje na to, ze naplneni Duchem muze byt spojeno s padanim, elektrizujicim pocitem atd. Asi se mnou budou mnozi charismatici nesouhlasit, ale obavam se, ze tyto projevy mohou byt do znacne miry padelek. Osobne jsem prozil zazracne obraceni pred nekolika lety, a tak jsem tyto kurzy vital pro sanci rict lidem svedectvi a vest je k pokani. Ale z uvedenych dovodu svou ucast v planovane celostatni akci kurzu alfa na rok 2015 prehodnocuji. Bojuji s rozhodnutim, zda do toho zase jit nebo ne.

Dobrý den Petře,
zdá se, že na kurzy Alfa máme podobný pohled. Nechci v žádném případě říci, že si je Pán Bůh v minulosti nepoužil a že si je ještě nepoužije. Naopak. Ale když mám já sloužit Bohu, tak to chci dělat, jak nejlépe umím. A u Alfy se s mnohými obsahovými věcmi neshodnu a mnohé mi tam chybí. Když tedy hovoříme o nějakém evangelizačním kurzu, tak jako nástroj se mi jeví mnohem bližší kurz Objevování křesťanství. (http://objevovanikrestanstvi.cz) Tento kurz byl nedávno přeložen do češtiny a v našem sboru jsme ho už několikrát organizovali. Líbí se mi, jak se v tomto kurzu pracuje s tématem hříchu, pokání a Boží milosti. Souhlasím s Vámi, že toto musí být jádrem zvěsti. Formou je kurz podobný Alfě, ale obsah se mi jeví mnohem lepší.
Takže přeji hodně moudrosti v přemýšlení, jak dál. Ať Vás v tom Pán Bůh vede a ať je výsledkem to, že Boží slovo bude mnohým hlásáno a to v jeho celistvosti!
Michal

Zastáváte názor některých kazatelů, že víra je věc rozhodnutí? Jinak řečeno: když se pro víru rozhodnu rozumově, tak se tohoto přesvědčení mám po celý život držet a nenechat se narušovat jinými názory?

Takový názor určitě nezastávám. Omlouvám se za přímost, ale to, co popisujete, podle mne není víra, ale hloupost. Cokoliv rozumově přijmu, musím i nadále rozumem posuzovat. A pokud dostanu nová data, která mi ukážou, že jsem se mýlil, musím svůj názor korigovat, jinak bych zůstaval v omylu. Ale víra je samozřejmě něco jiného než jen rozumové přesvědčení.

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu nebo aspoň Váš názor. Mám kamarádku, která se zabývá astrologií, horoskopy, vykládá karty atd. Já jsem křesťanka a tyto praktiky odmítám, ale někde jsem četla, že by si tím kamarádka mohla způsobit nějaké psych. problémy sama sobě. Mám o ní starost, aby se jí něco zlého nepřihodilo a chtěla jsem se Vás zeptat, jestli nemáte s tím nějaké zkušenosti, a jestli a jak bych na ní mohla zapůsobit. Děkuji

Dobrý den,
děkuji za dotaz. I já jsem přesvědčen, že astrologie a kartářství v sobě nesou negativní dopad na člověka. A myslím si, že nejde jen o psychické ohrožení, ale především o duchovní ohrožení. Bůh nás samozřejmě před tímto varuje. A jistoty ohledně své budoucnosti máme hledat v Něm a ne v něčem jiném. To se ale hůře vysvětluje nevěřícímu člověku. Samozřejmě, přístup ke každému člověku vyžaduje individuální vedení Božím Duchem, abychom věděli, co, kdy a jak říci. Každopádně je to třeba předat s velkým zájmem o člověka, ne jako útok či výčitku. Samozřejmě, to když se člověk zřekne astrologie, ho nezachrání pro věčnost a proto vždy má přednost to, aby se prvně člověk setkal s Kristem. Ten ho dokáže osvobodit od hříšných návyků. To ale neznamená, že se tomuto problému musíme před tím vyhýbat. Určitě můžeme poukázat na problematičnost těchto oborů. Ale je to třeba dělat moudře. Nesmí to být urážlivé či hrubé. Nesmíme ani přehánět argumenty, ve snaze zapůsobit. Záleží na typu člověka. Většinou je nejlepší dávat otázky, aby se člověk zamyslel sám nad tímto svým přístupem. Mám na mysli otázky, při kterých člověka vedeme k přemýšlení nad tím, jak astrologie, kartářství apod. může fungovat a jaký to má dopad na jeho život. Naopak taková rozmluva může být dobrou příležitostí ke svědectví a k vysvětlení toho, kdy své jistoty nalézáte vy. A samozřejmě, to vše je třeba podložit modlitbou. Možná toto vše děláte a moc jsem Vám nepomohl. V tom případě přeji hodně moudrosti a vytrvalosti v zápasu za takové přátele. Pán Vám žehnej!
Michal

Dobrý den Michale,

mohla bych Vás poprosit o radu? Už kdysi jsem se Vás ptala na svoje "propady" ve víře a Vy jste vše dobře posoudil a jasně mi odpověděl. Obracím se na Vás, protože se jevíte jako můj protiklad (jak jste sám sebe označil - málo emočně vybaven) a tak narozdíl ode mne dovedete mou situaci střízlivěji vyhodnotit. Mám opět spíše emoční problém a potřebuji Vaše vyjasnění. Přepadají mě pocity nejistoty, zda jsem Bohem skutečně vedena a zda věci, které v mém životě přicházejí, se dějí z Boží vůle. Nevím, jestli mě chápete, je obtížné to nějak vysvětlit. Zeptám se tedy jinak: Odkud má pramenit moje jistota, že mě vede Bůh a že každá nastalá situace (zkouška) je od něj? Pokud bych si tím totiž mohla být jistá, cítila bych se mnohem klidnější ve všem, co život přináší. Přijímala bych i těžkosti, nemoci, trápení atd. jako jeho vůli a věděla, že to má jistě jasný důvod. Že to činí On pro mou přeměnu a tudíž se vše, co přichází stává cestou ke spáse = k Němu. Je to, že se modlitbou vkládám do Jeho rukou takovou zárukou? Že prohlašuji Pána Ježíše Krista za svého Spasitele a Zachránce dostatečné? Co může člověk vlastně udělat pro to, aby si byl Božím vedením jist? Kdy může říct, "že mu vše napomáhá k dobrému"?
Na své pocity se obávám spoléhat, protože jsou proměnlivé a právě kvůli své nadměrné emoční výbavě mě dokážou pěkně potrápit a mnohdy i odvést od toho podstatného.
Děkuji za Vaši pomoc a přeji pěkný den,
Monika.

Dobrý den Moniko,
omlouvám se, že mi to tak trvalo. Ale měl jsem programově náročnější období a nestíhal jsem vše řešit. Potom navíc nemoc. Tak se teď snažím vše dohnat. Prvně říkáte, že vás přepadají otázky, zda jste opravdu vedena Bohem. A tady nemůžeme odpovědět jinak, že Bůh nám zaslibuje, že pokud Mu patříme, tak nás On povede. Samozřejmě všichni v tom následování klopýtáme, protože jsme zatím stále hříšní a chybující lidé. Ale to neznamená, že by nás nevedl. Je tu vždy a chce nás vést. A vede nás hlavně skrze své slovo. Takže tím zásadním lékem na naše obavy je Boží slovo a také prostředí, kde se to Boží slovo zvěstuje – to znamená církev. A potom také říkáte, že nevíte, zda různé situace jsou od Boha nebo ne. Ale my to opravdu nikdy nebudeme vědět jistě. Nevíme vždy, co je zkouška a co je ďábelský útok. Ale my to ani nemusíme vědět. To, co potřebujeme vědět je fakt, že Bůh o všem vím a má nad tím kontrolu. Snad největším ďábelským útokem v historii lidstva bylo zavraždění Ježíše. Ale Bůh v tom všem byl a použil si to k našemu slavnému vykoupení. Bůh to vše dávno věděl, a přestože ďábel měl pocit, že vítězí, tak pravda byla přesně opačná. Takže vlastně nepotřebujeme vědět, kdo je zatím, ale jako ti, kdo patří Pánu, se můžeme ujišťovat, že On je s námi, že nás neopustí, že nás povede i dále. Je úžasné, že se dáváte do Božích rukou v modlitbě. To je skvělé. Pokud mám přidat ještě jednu praktickou radu, tak bych doporučil vypsat si z Bible některé verše s ujištěním o Boží blízkosti, o jeho vedení. Dejte si je někde na oči, naučte se je zpaměti, a když přijdou pochybnosti, tak si je připomínejte. Bůh je mocný a nese Vás ve svých rukou. Tak jej následujte a nechte se i nadále proměňovat Jeho mocí. Ať vám v tom Pán Moc požehná!
Michal

Dobry den, rad bych se Vas zeptal, na dar jazyku. Jsem ze spolecenstvi, kde lide tento dar maji (nebo to tvrdi) a byl jsem svedkem i prepnuti "dialektu" tak, ze by toho byl clovek tezko sam schopen. U cloveka, ktery Miluje Jezise a ovoce ducha je u nej velmi zrejme. Na druhou stranu se posledni dobou objevuji clanky (treba na www.reformace.cz), kde to druzi odsuzuji, pokud se nejedna o jazyk na zemi jiz existujici. Mam v tom zmatek. Pred nekolika tedy jsem sam zacal touzit po Bohu a pri cteni bible jsem se znovuzrodil. Tehdy jsem byl sam, bylo to mezi mnou a Bohem. On sam me pritahl a zpusobil to touhu. Pamatuji si to jako ted, v pokani jsem brecel pred Bohem a od te doby chci zit jak chce on. Sam jsem zazil ohromny dotek, kdy aniz bych to cekal se me Buh dotkl, kdyz jsem byl sam, tak, ze jsem se rozklepal a citil jsem lasku a pokoj, kterou na svete nelze nalezt. Chci byt pred nim opravdovy, a tak, jaky mam k jazykum mit postoj? Vzdyt je psano i 1-Kor 14.2 a to jakoby nikdo nevidel. Nazory na srozumitelnost jazyku jsou podkladany jinymi castmi bible. Ja sam jsem presvedcen ze tento dar mam. Nekdy kdyz jsem slaby, pouzivam ho, kdyz jsem tak unaveny ze by normalni modlitba byla nesnadna. Nechci si hrat ze mam neco co nemam, chci aby buh zkoumal me srdce a abych byl v pravde. Jak to tedy vidite vy?
Dekuji.

Dobrý den,
moc děkuji na dotaz. Jsem velmi potěšen Vaší touhou po životě v pravdě, po tom, aby sám Bůh zkoumal vaše srdce. Kéž bychom takto všichni vytrvale žili. Jsem si jist, že bychom zažívali mnoho Boží moci. Jak vám je asi jasné, já jsem z poněkud jiného společenství. A proto i můj pohled na dar jazyků tomu asi odpovídá. Při vší úctě k mým charismatickým přátelům musím říci, že jsem se také setkal s mnohým falešným a hraným mluvením v jazycích. Někdy mám pocit, jako by zde probíhala nějaká hra, kdo bude více duchovnější. A to mi je samozřejmě líto. Ale doufám, že tyto negativní skutečnosti nejsou tím hlavním, co formuje můj postoj k daru jazyků. Otázku jazyků jsem nikdy nestudoval nijak hloubkově. Z toho, co vidím v Bibli, je můj názor asi dosti podobný tomu, co se dočtete na stránkách reformace.cz. Ve stručné formě by se můj názor asi podobal tomu, co čtete zde: http://www.gotquestions.org/Cesky/mluveni-v-jazycich.html
Obecně snad tolik. Kdybyste měl konkrétnější otázky, pokusím se odpovědět.
Přejí Vám radostné a upřímné chození před Boží tváří!